Večerníček slaví narozeniny interaktivní výstavou na Kavčích horách
PRAHA: Před pětapadesáti lety se zrodil Večerníček, jeden z nejdéle vysílaných pořadů České televize. V rámci oslavných aktivit k tomuto výročí vznikla i nová výstava Večerníček má narozeniny!, kterou děti a jejich doprovod mohou zdarma zhlédnout v Galerii ČT na Kavčích horách denně, včetně víkendů mezi 10. a 18. hodinou. Pohádky dříve natočené i ty novější si diváci budou moci připomenout až do května příštího roku.
Výstava představí Českou televizi jako významného tvůrce animované a dětské tvorby. „Nosnými tématy jsou prožitky, dětský svět a svět fantazie, ale také důležitý odkaz české animované tvorby pro děti, jako jednoho z pokladů české kultury, který je prezentován množstvím scén, her a ukázek z nejznámějších pohádek. Návštěvníky seznámíme také s mistry a autory večerníčků,“ prozrazuje kurátorka výstavy Jana Sommerová.
Pro děti je připravena prohlídka Pařezové chaloupky, kde bydlí Křemílek a Vochomůrka, anebo domu Josefa Lady s kocourem Mikešem. Mohou se také projet v autíčku Krtečka, vyfotit se s Trautenberkem, odpočinout si s Maxipsem Fíkem nebo si vyzkoušet práci na dabingu Jiřiny Bohdalové, Petra Nárožného, Josefa Dvořáka, Karla Högera a mnohých dalších, kteří známým postavičkám propůjčili hlas.
„Za padesát pět let bylo uvedeno čtyři sta seriálů. Ještě donedávna byl nejdelším večerníčkem Bob a Bobek, ale nyní je překonán Patem a Matem, kteří mají celkem sto dvacet devět epizod. V současné době Česká televize připravuje i nové cykly, a to pokračování Chaloupky na vršku a zcela nový titul Jezevec Chrujda, jenž namluví Jiří Lábus,“ říká dramaturg Déčka Miloš Zvěřina.
Duchovním otcem myšlenky večerníčku a jeho prvním dramaturgem byl Milan Nápravník. Proslulá znělka, která je vůbec nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě, vznikala v červenci a srpnu roku 1965. Hlas chlapci v papírové čepici propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý. Vůbec prvním večerníčkem se stala nedělní pohádka Kluk a kometa režiséra Ludvíka Ráži za účasti Černého divadla a Štěpánky Haničincové vysílaná 2. ledna 1965, první barevnou pohádku před spaním mohli diváci sledovat v roce 1973. Jediným čistě hraným seriálem jsou Krkonošské pohádky (1974) režisérky Věry Jordánové, který je zároveň nejsledovanějším večerníčkem poslední dekády (158 tisíc dětí ve věku 4-12 let při podílu na publiku 59,57 %).
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818