Vážení čtenáři,

Místní kultura má za sebou druhý rok v internetové podobě, a do roku třetího vchází v novém „kabátě“. Web získal novou grafickou tvář, ale hlavní přínos je v pružnější a snazší „obsluze“. Profilace obsahu se nemění. V roce 2009 jsme se věnovali kulturním domům, ale vzhledem k tomu, že je to oblast velmi rozsáhlá, zůstane naším hlavním tématem i v roce 2010. Dalším okruhem našeho zájmu se stane digitalizace kin, ale samozřejmě, že stejně jako v minulosti nám žádné kulturní téma nezůstane cizí. Původně jsem chtěla věnovat svoje poslední letošní řádky určité rekapitulaci stavu místní kultury, rozepsat se o tom, jak mění či nemění přístup ke kultuře stát, jaký právní rámec stanovil, které potřebné legislativní návrhy spadly pod stůl, či jak umožnil čerpat evropské dotační prostředky. Měla jsem rovněž v úmyslu popsat, jak daleko je v našich končinách od slova k činu a od úmyslu k realitě, a o tom, jak se nekonečně dlouho a stále znova jedná o jediné problematice, např. o novém návrhu Památkového zákona, o asignacích, nebo o otáčku v českém Krumlově, aniž by se docílilo konečného rozhodnutí. Mínila jsem také vyjádřit svůj dobrý pocit z přístupu krajů ke kultuře, protože zaznamenávám pozitivní posun a vyvozuji z toho, že když ne většina, tak mnoho lidí kulturu k životu potřebuje, občané nejsou lhostejní k památkám, sami se angažují a zároveň se jim lépe daří vyvíjet tlak na své komunální představitele, což jde určitě snadněji, než v případě ministerských úředníků, poslanců a vládních činitelů. Připadalo mi ovšem, že bych se opakovala a že to vlastně všichni vidí a vědí, a mnozí mají navíc vlastní zkušenosti. Slova ztrácejí váhu, a abychom mohli lépe a významněji ovlivňovat věci veřejné, ohlídat si nakládání se státními finančními prostředky, ochránit je před korupčními výdaji a nasměrovat je správným směrem, musíme se nejdříve naučit dát to velmi důrazně najevo. Takže místo mudrování nad stavem věcí, chci našim čtenářům poděkovat za přízeň, ocenit organizátory akcí, kteří sami na stránkách Místní kultury zveřejňují avíza na akce, autory článků a další spolupracovníky. Dík patří také těm, kteří nám informace poskytují a věnují čas otázkám našich redaktorek. Doufám, že příští rok bude pro všechny lepší než letošní, ale kdyby se přece jen někomu zdálo, že množina špatných zpráv, která se na nás valí, přesáhla míru únosnosti, nechť se upne k těm pozitivním. Určitě je najde na stránkách Místní kultury, ale i jinde. Mě nedávno potěšily dva projekty. Souvisejí s hudbou a s obyčejnou lidskou touhou pomáhat. Jsem přesvědčená, že každý, kdo si otevře tyto stránky, se dostane do povznesené a optimistické nálady. (Stručný popis projektů i s odkazy najdete v příloze.) Přeji do nového roku všem našim spřízněným duším zdraví a hodně podnětů k dobré mysli. P.S. Ještě nakonec mi dovolte, abych vysvětlila, proč jsme v poslední době zveřejnili na webu Místní kultury minimální množství příspěvků. Bylo tomu tak záměrně v souvislosti s převáděním obsahu do nového prostoru. Tento deficit se budeme snažit v nejbližší době dohnat. Technický problém ovšem zůstane u dříve zveřejněných fotografií, za což se velmi omlouvám.