POLNÁ: Městské muzeum v Polné u Jihlavy vydalo publikaci, která poprvé prezentuje jednu z nejcennějších součástí jeho sbírek – zlaté a stříbrné klenoty z počátku 17. století. Soubor 28 šperků byl nalezen v létě roku 1916 v hrobce šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu v Polné. Jde o jediný dochovaný poklad tohoto druhu u nás.
České umění na přelomu 16. a 17. století patřilo k nejlepšímu v Evropě. Vděčilo za to císaři Rudolfovi II., který z Prahy učinil své sídlo a pozval do něj věhlasné umělce. Panovníkův dvůr se záhy stal i střediskem obchodu s krásnými věcmi, mezi něž patřily i šperky. „Náročně zpracované zlatnické výrobky byly běžnou součástí oděvů šlechty, jež je nakupovala ve velkém. Do dnešní doby se jich však dochovalo málo a většinou jsou chloubou zahraničních sbírek,“ objasňuje editor a spoluautor publikace Jan Štěpánek a doplňuje: „I díky Zejdlicům však máme to štěstí, že um tehdejších mistrů můžeme obdivovat také u nás. S kolegy jsme provedli rozsáhlý archivní a srovnávací výzkum, který si tento konvolut jistě zaslouží.“
Kniha s názvem Malý poklad z velkého světa: renesanční šperky rodu Zejdliců ze Šenfeldu, zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru 28 manýristických šperků, který byl nalezen roku 1916 v hrobce rodu Zejdliců v děkanském kostele v Polné u Jihlavy. Má 80 stran a obsahuje více než 50 barevných fotografií, včetně detailních záběrů na práce rudolfínských šperkařů. Je dílem historiků Dany Stehlíkové, Filipa Plašila a Jana Štěpánka, kteří na publikaci pracovali dva roky. Ve třech kapitolách seznamují čtenáře s dějinami rodu Zejdliců, posléze s okolnostmi nálezu, a nakonec se zhodnocením samotných klenotů.
„Jsem ráda, že se nám pro projekt podařilo získat vynikající odborníky a díky nim dokázat, že i v malém muzeu na Vysočině se mohou ukrývat cenné a v mezinárodním kontextu zajímavé předměty,“ říká ředitelka Městského muzea Polná Alena Vyskočilová a dodává: „Název knihy je skutečně symbolický. Autorskému týmu se totiž podařilo vypátrat, že některé ozdoby jsou dílem zlatníků ze Švábského Gmündu. Jiné pochází až ze Sedmihradska. Jde tedy skutečně o malý poklad z velkého světa.“ Podle jejích slov měla být součástí projektu i výstava. S ohledem na komplikovanost příprav v souvislosti s onemocněním COVID-19 bylo ovšem rozhodnuto o jejím odložení na některou z dalších sezon.
PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.
Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.