Lidová kultura

Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových uměleckých aktivit v roce 2024 obdrželi: 

Cena za obor dětských uměleckých aktivit byla udělena panu Mgr. et MgA. Romanu Černíkovi za pedagogický, tvůrčí a organizační přínos v oblasti dramatické výchovy a dětského a mladého divadla.

Roman Černík vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, absolvoval také katedru výchovné dramatiky a autorské tvorby na DAMU Praha a kurz Vysokoškolská pedagogika na Karlově univerzitě v Praze. Je jedním z iniciátorů pro vybudování kulturní scény na původně zdevastované zastávce Jižní předměstí v Plzni – Moving station. Ta je nyní provozovaná Johanem – zapsaným ústavem, který slouží jako centrum pro současné umění a vzdělávání, kde je Roman Černík uměleckým ředitelem a hlavním dramaturgem. Od roku 1993 se účastní celostátních přehlídek dětského divadla. Kromě divadla se věnuje také přednesu s dětmi a mládeží, zakládal a vedl řadu dětských souborů, v kterých docílil významných výsledků (Bychom Aš, Tak Trochu, Tak trochu Aš, Cvrčci ze středy, Nigdy Nikdeš). Jako autor, dramaturg, vedoucí a pedagog dovedl většinu z nich do celostátních a národních kol přehlídek, a dokonce i k účinkování v zahraničí. V roce 2011 se stal spoluzakladatelem Asociace dramacenter ČR. Je pořadatelem postupových přehlídek amatérského divadla a dětského a mladého divadla pro Plzeňský a v některých případech i Karlovarský kraj. Přehlídky koncipuje jako vícedenní sváteční setkání, s velkou péčí o podporu a rozvíjení komunity v rámci jednotlivých oborů. Od roku 2015 je kmenovým pedagogem na katedře výchovné dramatiky DAMU, kde se systematicky věnuje přípravě budoucích učitelů dramatické výchovy a vedoucích dětských a mladých divadelních souborů. Je vyhledávaným lektorem vzdělávacích akcí v České republice i v zahraničí (např. Jiráskův Hronov, Dětská scéna, Loutkářská Chrudim). Je členem odborné rady NIPOS pro dětské divadlo, dětský přednes a dramatickou výchovu a členem redakční rady časopisu Tvořivá dramatika.

Cena za hudební aktivity byla udělena panu Mgr. Josefu Brabencovi za mnohaletý přínos v oblasti sborového zpěvu a významný podíl na rozvoji kulturního života.

Josef Brabenec je významným českým sbormistrem a hudebním pedagogem. Od dětství se věnoval hře na housle a na trumpetu. Po absolutoriu studia na plzeňské Pedagogické fakultě učil na ZŠ v Tachově, kde společně se svým kolegou Milanem Michlem založili Tachovský dětský sbor. Sbor se posléze stal součástí tachovské Základní umělecké školy. Tachovský dětský sbor se brzy proslavil nejen na úrovni krajských soutěží, ale získal renomé i v celostátním a mezinárodním kontextu. Vystoupil v 17 evropských zemích, v Argentině, Brazílii a Číně. K úspěchům na mezinárodní scéně patří 1. místo a vítěz kategorie na Mezinárodním sborovém festivalu Fundão v Portugalsku v roce 2018. Kromě práce se sborem se roku 1993 stal ředitelem ZUŠ. I po svém odchodu do penze v roce 2004 veškerý svůj čas zasvětil Tachovskému dětskému sboru. Josef Brabenec byl členem rady AZUŠ, od 90. let je členem odborné rady NIPOS pro dětský sborový zpěv., řadu let byl stálým členem porot krajských, celostátních i mezinárodních přehlídek a sborových soutěží. Opakovaně byl zván také na vzdělávací akce pořádané Klubem sbormistrů NIPOS jako lektor seminářů, aby tak mohl předávat své zkušenosti mladým sbormistrům. Josef Brabenec dokázal sbor z malého města dovést mezi nejlepší k České republice. Zásadní význam pro oblast sborového zpěvu má i jeho ochota pomáhat ostatním sbormistrům vydáváním a distribucí nových sborových materiálů, dramaturgickou radou i kvalitní interpretací vybraných děl náročných soudobých skladeb od autorů jako jsou Věroslav Neumann či Miroslav Raichl.

Cena za obor tanečních aktivit byla udělena paní Haně Ludvíkové za tvůrčí i pedagogický přínos v oblasti scénického tance a taneční výchovy.

Hana Ludvíková je významnou tanečnicí, pedagožkou a choreografkou. V dětství se věnovala krasobruslení a umělecké gymnastice, absolvovala sportovní gymnázium v Novém Městě na Moravě a v letech 1978-1982 studovala na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy specializaci moderní gymnastika. Od roku 1984 až dosud působí jako učitelka tanečního oboru na Základní umělecké škole ve Žďáře nad Sázavou. Taneční vzdělání si doplnila v letech 1986-1988 absolvováním pětisemestrálního kurzu taneční pedagogiky na Katedře tance HAMU v Praze. Kromě toho navštěvovala semináře a kurzy současného tance a na současný moderní tanec se zaměřila ve své pedagogické tvůrčí práci. V roce 1991 založila na ZUŠ Taneční studio G, v roce 2002 přejmenované na Taneční soubor GEN ZUŠ Žďár nad Sázavou, se kterým se dosud pravidelně zúčastňuje přehlídek dětského scénického tance, tance mládeže a dospělých, ale i soutěží parketových tanečních kompozic. Pod jejím vedením se soubor stal jedním z nejlepších v republice a získal řadu ocenění. Byla dlouholetou členkou odborné rady NIPOS pro scénický tanec.

Cena za obor audiovizuální a výtvarné aktivity byla udělena panu Břetislavu Jansovi za úspěšnou celoživotní organizační činnost v oblasti amatérské fotografie i vynikající vlastní tvorbu.

Břetislav Jansa je významným českým fotografem, lektorem a kurátorem výstav. Jeho dětství bylo poznamenáno láskou k malování, což ho přivedlo k objevení vášně pro fotografii. Po vojenské službě absolvoval Lidovou konservatoř ve oboru výtvarné fotografie a v roce 1982 dokončil kurzy fotografických technik v Hradci Králové. Od roku 1990 se věnuje reklamní fotografii. Ve svém volném čase se pak soustředil na krajinářskou fotografii, zejména na Český ráj a zahraniční scenérie. Od roku 1979 působí jako předseda turnovského fotoklubu Safír. V roce 2000 založil mezinárodní sdružení fotografů Euroregionu Nisa s názvem KONTAKT, jehož je také předsedou. V rámci těchto organizací pořádá výstavy, soutěže a přednášky doma i v zahraničí. V roce 2015 dosáhl milníku tisíce výstav, z nichž nejméně 25 bylo jeho samostatných autorských výstav a desítky dalších byly společné projekty s fotografy a umělci z různých oborů. Založil fotosoutěž „Zemský ráj“, zaměřenou na ochranu přírody, která se postupně rozrostla do mezinárodního měřítka a přilákala fotografy z celé Evropy. Jeho fotografická cesta pokračovala i po roce 1989, kdy měl možnost navštívit přírodní krásy Rumunska a Bulharska. Po otevření hranic se jeho cesty rozšířily i do západní Evropy, kde každý rok objevoval nové krajiny. Jeho snímky z expedic jsou k dispozici na webu záchranné stanice na Bublavě, které je spoluzakladatelem. Působí jako porotce celostátních fotografických soutěží a soutěží pořádaných fotokluby po celé republice.  Je dlouholetým členem Svazu českých fotografů, členem odborné rady NIPOS pro oblast amatérské fotografie a lektorem seminářů pořádaných při Národní soutěži amatérské fotografie.

Cena za obor tradiční lidové kultury a folkloru byla udělena panu MgA. Janu Maděričovi za celoživotní přínos folklornímu hnutí na Uherskohradišťsku. 

Jan Maděrič se narodil v roce 1948 v Uherském Hradišti. Od svých dětských let docházel na soukromé hodiny klavíru a současně navštěvoval folklorní soubor Hradišťánek a posléze Hradišťan v Uherském Hradišti (1963–75) v éře primáše a uměleckého vedoucího Jaroslava Václava Staňka, který spolu s cimbalistou Jaroslavem Čechem ovlivnil jeho vztah k lidové písni a tanci. Byl tanečníkem Hradišťanu a působil zde v letech 1970-1994 jako umělecký vedoucí a choreograf. V letech 1967-1971 vystudoval dramaturgii a teorii taneční tvorby na Hudební fakultě VŠMU v Bratislavě.  Do roku 1973 působil v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě. Je odborným programovým pracovníkem Klubu kultury v Uherském Hradišti. V letech 1977-1983 byl členem programové rady Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, pro který autorsky připravil několik pořadů. Zúčastňuje se také činnosti hodnotící komise tohoto festivalu. Působí jako lektor a člen odborných porot při soutěžích folklorních souborů a muzik. odborného přístupu k použitému hudebnímu a tanečnímu materiálu. Osobnost Jana Maděriče a jeho přístup k lidové písni a tanci, jejich scénickému zpracování i interpretaci se stal obrovskou inspirací pro mnoho choreografů, muzikantů, upravovatelů písní i tanečníků. Svou činností ovlivnil již generace členů cimbálových muzik a folklorních souborů v širším regionu Uherskohradišťska. 

Cena za divadelní a slovesné obory byla udělena panu PhDr. Milanu Strotzerovi za mnohaletý a zásadní metodický, organizační, tvůrčí i archivářský přínos českému amatérskému divadlu.

Milan Strotzer je jednou z klíčových osobností českého amatérského divadla. Už za středoškolských studií (1964–1966) působil v Loutkovém divadélku při Místní jednotě ČSPO v Nymburce jako principál, autor, režisér a loutkoherec, v roce 1974 založil Malé nedivadelní studio POAN (Polabské absolutní nedivadlo) v Nymburce, kde byl vedoucím, autorem, režisérem i hercem. V letech 1978-1983 vystudoval Katedru teorie kultury Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Od roku 1991 působil jako odborný pracovník pro amatérské divadlo NIPOS-ARTAMA.  V letech 1991-2010 byl programovým ředitelem Jiráskova Hronova. Zformoval novou, progresivní podobu Klubu (nejen) mladých divadelníků, výrazně rozšířil jeho působnost i jeho vliv na kultivaci českého amatérského divadla. V rámci Jiráskova Hronova prosadil koncepční přístup, kdy důmyslně provázal vzdělávací systém s hlavním divadelním programem a redakcí zpravodaje tak, aby se všechny tyto jednotlivé segmenty vzájemně pozitivně ovlivňovaly. Po roce 1990 byl porotcem řady krajských inárodních amatérských přehlídek, lektorem mnoha seminářů. V letech 1995–2011 byl redaktorem a posléze i šéfredaktorem časopisu Amatérská scéna. Od roku 2011 byl vedoucím pracovního týmu Databáze českého amatérského divadla. Na jeho kontě je také bohatá publikační činnost týkající se amatérského divadla a Jiráskova Hronova.

Kytice bez českého folkloru 

Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Vodník nebo Dceřina kletba… Čím nás tyto příběhy dodnes oslovují? Eliška Říhová v připravované inscenaci zůstává věrná původním textům, ale vytváří z nich svou vlastní svébytnou koláž. Drží se v ní zásadních témat, jakými jsou vina a odpuštění, osudovost, vztah k času nebo koloběh života. Podle režisérky se ale text Kytice pravidelně inscenuje stále tentýž způsobem – jako prvoplánově děsivé pásmo balad, v němž vystupuje Vodník jako příšera z jezera a Polednice jako strašidlo, co unáší děti. V inscenaci Kytice, my homeland hledá s tvůrčím týmem jinou cestu. 

„Cítila jsem velkou lítost nad tím, jak se s textem Kytice nakládá, a chtěla jsem upozornit na to, že když se text vyjme ze zažitých kontextů, otevírá ještě hlubší obsah. V našem pojetí vztahujeme balady (nebo jejich fragmenty) ke vztahu matky a dcery. Jedná se o archetypální lidskou vazbu, a proto nepotřebujeme český folklor a křesťanské pozadí. Právě to, že je text nadčasový, mu umožňuje fungovat mimo zavedené rámce, například v prostředí co-workingové kanceláře nebo moderního bytu,” popisuje Eliška Říhová. 

Komplikovaný vztah rodiče s dítětem 

Vztah matky a dcery je východiskem většiny balad a také hybatelem jejich děje. Kytice, my homeland se zaměřuje jak na situaci konkrétní matky, která zabije své dítě, tak na archetyp stvořitelky, která v rukou třímá celý svět. Autorky dodávají, že v inscenaci vypráví příběh matky, která má nekonečný počet pokusů na to, aby dovedla k dospělému životu svoji dceru. Dítě v Kytici sice opakovaně umírá, ale také se znovu a znovu rodí. 

Eliška Říhová k tématu dodává: „Vztah matky a dcery je pouto, které z našeho světa nikdy nezmizí. Vždycky se k němu budeme všichni vztahovat a Erbenův text pojmenovává palčivá místa téhle mezilidské vazby: jak vyvážit nutnost vydělávat peníze a péči o dítě (Poklad), jak zvládnout dětský pláč (Polednice), co se stane, když rodič nechce pustit dítě žít vlastní život (Zlatý kolovrat, Vodník) nebo jak unést, že mi moje dítě nikdy neodpustilo (Dceřina kletba). Pro současného diváka, který texty Kytice velmi pravděpodobně zná, může být inspirativní slyšet zmíněné fragmenty balad v naprosto současném, námi vybudovaném příběhu matky samoživitelky.” 

Michal Kern coby matka 

Navzdory genderu ztvární postavu matky herec Michal Kern. Rodák z jižní Moravy získal za hlavní roli ve filmu Arvéd Českého lva. Několik let působil v Divadle v Celetné, ztvárnil několik rolí v Národním divadle a v současnosti ho můžete vidět mimo jiné ve Studiu hrdinů. Eliška Říhová si ho vybrala pro jeho smysl pro přesnost, vztah k pohybovému divadlu a duchovnímu založení. Michal Kern v Kytici, my homeland ztvární archetyp matky–stvořitelky a ničitelky, ale také konkrétní matku, která neví, jak dostat od počítače své dítě. „Myslím si, že v mých inscenacích se snažím poukazovat na to, že rodičovská role je princip, který není vázaný na pohlaví. Že jde o hlubší pojetí toho, co znamená mít k někomu absolutní celoživotní vazbu,” přibližuje Říhová. 

Michal Kern režisérku doplňuje: „Já jsem matku nikdy nehrál. A vlastně jsem nehrál nikdy ani otce. Myslím si, že výzva pro mě není v tom, jestli budu hrát ženu, o to nám vlastně vůbec nejde. Výzva ale bude přesně trefit ten princip mateřství, ten archetyp matky ve mě. Vnitřně si ohmatat ten verš a najít v něm osobní výklad, probádat jeho vrstvy. A taky aby to všechno prostoupilo tělem a pohybem.” 

Kolovrat jako metafora našich životů 

Dceru v různých vývojových stádiích zhmotní Lukas Blaha Bliss, Sára Vosobová a David Petrželka. Scénografie se zhostí Jan Tomšů a kostýmy navrhuje Linda Boráros, která se ve Vzletu již podílela na inscenaci Objal mě bůh a nic. Hudbu ke Kytici, my homeland vytvoří Ivan Acher. V inscenaci bude účinkovat i profesionální přadlena Dita Fialová, která bude během představení příst vlnu na kolovrátku jako připomínka toho, že vše běží kupředu a nikdy se nezastaví. Zhmotní tak metaforu, která zní celou inscenací a stala se také podtitulem Kytice, my homeland: „Toč se a vrč můj kolovrátku, všecko ve světě jen na obrátku, a život lidský jako sen…” Režijně-dramaturgická dvojice Elišky Říhové a Alžběty Novákové se do Vzletu vrací po vytvoření úspěšné inscenace Příchozí o vztahu lidí na vozíku a jejich asistentů. Kytice, my homeland v premiéře 26. a 27. května bude vyvrcholením třetí sezóny vršovické kulturní křižovatky.  

Vstupenky na jednu z akcí koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

 
Vzlet – kulturní centrum otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.  


www.vzlet.cz  

A co všechno můžete ve skanzenu zažít?

Muzeum ve volné přírodě chce návštěvníkům ukázat, jak se žilo a pracovalo na venkově v minulých staletích. Na ploše 30 hektarů se nachází více než padesát historických budov, které vyprávějí své příběhy. Kolik osob zde bydlelo, kolik bylo dětí, jak se spalo a jedlo a jak se vlastně dříve trávil volný čas? Světnice jsou autenticky zařízené, nahlédnout můžete do chlévů i do stodol. Na polích a v zahrádkách pěstujeme zemědělské plodiny. V akci jsou pracovní koně i stará technika. Kdo dnes ví, jak rostou brambory, obilí, chmel nebo jak voní jednotlivé bylinky? To vše zde můžete zjistit. Naše přírodní laboratoř stojí také za návštěvu. Chodíte rádi bosky? Vyzkoušet si to můžete například na speciálním chodníčku z různých přírodních materiálů.

Při procházce mezi stavebními skupinami můžete objevovat krásné motivy na fotografování. Příroda je v plném květu a na našich pastvinách se volně pohybují domácí zvířata. Přímo ve skanzenu chováme různá plemena ovcí, koz, prasat a drůbeže a na jaře se narodila a vylíhla spousta mláďat.

Pokud si naplánujete cestu v neděli, budete mít příležitost pozorovat při práci muzejního pekaře. Ten v muzeu roztápí pravidelně pec a peče výborný kváskový chléb a pečivo podle původních receptur. V provozu je samozřejmě také hostinec, který nabízí příjemné posezení a občerstvení. V muzejním obchůdku pořídíte suvenýry ze sortimentu rukodělného zboží a nejrůznější dobroty od místních výrobců.

Celý tým se těší na návštěvníky!

Místo: Skanzen Horní Falce, Neusath 200, 92507 Nabburg

Otevřeno: úterý – neděle od 9.00 – 18.00 hodin

Informace k provozu a programu: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Knihodělna, tedy knihařská dílna a muzeum Bedřicha Zákosteleckého, je nevšedně zachovalou, kompletní dílnou svého druhu u nás. Strakonická kulturní nabídka se tak v červnu rozšíří o tento unikát s rozmanitým programem. Slavnostní otevření se uskuteční 31. 5. 2024 na třetím nádvoří strakonického hradu a nabídne jak vynikající hudební vystoupení a divadelní představení, tak neméně zajímavý doprovodný program. Ten se zaměří na knihařské řemeslo v podobě výtvarných dílen či netradiční výstavy.

Bedřich Zákostelecký se věnuje knihařině přes čtyřicet let a za tu dobu nasbíral cenné zkušenosti u světově známých knihařů z tuzemska i zahraničí. Základ jeho dílny tvoří 15 dobových strojů, doplněných stovkami předmětů sloužícími k ručnímu zlacení, šití, lisování či vyřezávání. Zmiňované činnosti si budou moci zájemci vyzkoušet již v prvním roce fungování dílny. Nabídka kurzů se bude soustředit na knihařské techniky. Účastníci se během nich seznámí se základy rukodělné práce. Všechny své výtvory si budou moci odnést domů. Lektorské úlohy se ujme sám Bedřich Zákostelecký se svou kolegyní.

„Zasvětili jsme přípravě Knihodělny a jejímu přesunu z Přeštic na strakonický hrad poslední 3 roky a jsme nadšení, že po letech práce ji konečně můžeme představit veřejnosti. Věříme, že si brzy najde své publikum a bude sloužit laikům, studentům uměleckých oborů i profesionálním knihařům“, uvedl Jan Zákostelecký, syn knihaře Bedřicha, který měl uvedení Knihodělny v život na starosti. Sám knihař Zákostelecký doplnil: „Mnoho let jsem se věnoval knižní vazbě a teď je důležité, aby má dílna sloužila dál. Jsem rád, že ji budou moci využívat všichni, kteří mají o toto krásné, ale ohrožené řemeslo stále zájem. Dílnu jsem začal budovat právě ve Strakonicích, kam na konci mé profesní dráhy opět doputovala, aby sloužila dalším začínajícím i pokročilým řemeslníkům.“

Další informace ke Knihodělně jsou dostupné na webových stránkách www.knihodelna.cz.
 

Na výstavě budou představeny dřevěné hračky od konce 19. století do současnosti z  muzejních sbírek i od současných moderních autorů. Seznámíte se s tím, kde všude se v Čechách a na Moravě hračky vyráběly či vyrábějí. Odkryjete příběhy tvůrců hraček z oblastí, jež se proslavily tradiční podomáckou výrobou lidových hraček, jako bylo Krušnohoří, Příbramsko, Pošumaví, Valašsko či Hlinecko. V nedaleké obci Krouna ještě i dnes vytváří soustružené hračky vycházející z tradičních hlineckých vzorů pan Zdeněk Bukáček.

Výstava vás provede také tovární výrobou hraček 20. století. Představí vám jejich světoznámé výrobce, jakými byly firmy Schowanek (později TOFA, dnes Detoa), Blank či JAS, z nichž poslední dvě jmenované ukončily svou činnost teprve nedávno.

Na výstavě se neseznámíte jen s tím, kde všude se hračky vyráběly či vyrábějí, ale také jak vznikají a co obnáší práce těch, kteří se jejich výrobě věnují. Pozornost bude věnována také hračkám jako uměleckému dílu - od autorů sdružení Artěl ze začátku 20. století až po současné výtvarníky a designéry, kteří se věnují jejich návrhům a tvorbě.“ popisuje záměr výstavy její kurátorka historička Mgr. Radka Vostřelová.

K vidění budou také hračky z jedlinské školy. V malé osadě nacházející se nedaleko Klášterce nad Orlicí, děti pod vedením pokrokového učitele Antonína Kavky vyráběly dřevěné hračky, které se v době své největší slávy vyvážely i daleko za hranice tehdejšího Československa.

Nahlédnete také do soustružnické dílny a odtajníte příběh vzniku hračky krok za krokem. A nezůstane jen u teorie! Výrobu hračky si vyzkoušíte i prakticky, pod rukama vám vznikne dřevěná postavička nebo káča.

A co by to bylo za výstavu o hračkách, kdybyste si nemohli hrát! „Výstavou prolínají rozmanitá zákoutí, kde můžete rozehrát své příběhy. Přijďte si vystavět město z dřevěných kostek nebo je naložit na korbu náklaďáku a převést do jiného příběhu. Rozezvučte dřevěné hudební nástroje a svou fantazii a zručnost prověřte při skládání, vkládání, provlékání či navlékání. Čeká na vás také velká herna s kuželkami, kuličkovou dráhou i vláčkodráhou, dřevěnými stavebnicemi, magnetické puzzle a mozaiky, stolní, balanční i pohybové hry,“ vyjmenovává rozmanité aktivity ředitelka muzea Mgr. Pavla Juklová.

„V neděli 12. května si nenechte ujít netradiční zahájení výstavy. Program bude pestrý a veskrze dřevěný. Dřevěné loutky oživnou v pohádce o Popelce pod rukama loutkoherce Tomáše Běhala. Sami si vyrobíte dřevěnou hračku, a ve společnosti tradičního výrobce dřevěných soustružených hraček pana Zdeňka Bukáčka si hračku můžete domalovat. Na dřevěných špejlích pro vás bude připravené originální občerstvení rozmanitých chutí.“ zve na vernisáž edukátorka výstavy Mgr. Světlana Dittrichová.

Vernisáž se koná v neděli 12. května v 16 hodin ve výstavních sálech poličského muzea.

Výstavu Příběhy dřevěných hraček mohou zájemci navštívit do 1. září 2024.

www.cbmpolicka.cz

Srdcem festivalu bude tradičně pořádající Divadlo ALFA na Rokycanské třídě, hrát se bude i na Malé scéně Divadla J. K. Tyla, v Moving Station, v Muzeu loutek a také v Habrmannově parku.

V návaznosti na tradici plzeňského loutkářství vyhlašují Skupovu Plzeň Město Plzeň, Plzeňský kraj, Sdružení profesionálních loutkářů a Divadlo ALFA.

„Město Plzeň je významným bodem na české i světové loutkářské mapě. Svou uměleckou kariéru tu zahájily takové osobnosti jako Jiří Trnka a Josef Skupa. Druhý jmenovaný zde založil první profesionální loutkové divadlo v České republice. Dnes v Plzni sídlí nejen špičkové loutkové Divadlo Alfa, ale i mnoho dalších pozoruhodných loutkářských skupin. Skupova Plzeň je přirozenou platformou českého loutkářství a je nám ctí, že můžeme tento nejstarší český festival profesionálních divadel již bezmála 60 let pořádat,“ uvedla Mgr. Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Skupova Plzeň se poprvé uskutečnila v r. 1967 jako slavnostní akce k výročí Josefa Skupy. Dnes je především soutěžní přehlídkou. „V soutěži se snažíme představit tu nejinspirativnější a žánrově co nejrůznorodější tvorbu v rámci oboru, kterou je možné v Čechách a na Slovensku sledovat v období dvou let. A to v kontextu zahraničních trendů. Festival je důležitý také jako výběrová přehlídka pro dramaturgy místních, a hlavně zahraničních festivalů,“ uvedla Petra Kosová, dramaturgyně Skupovy Plzně.

O zahájení festivalu se postará společný projekt Divadla Drak Hradec Králové a Bábkového divadla Bratislava s názvem Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník. Domácí Divadlo ALFA bude v soutěži zastupovat inscenace Supermaňásci s klasickými českými loutkami v rolích superhrdinů. V doprovodném programu uvede ALFA maňáskovou „rakvičkárnu“ Pan Kašpar a jeho povedená rodinka. Představí se také horká novinka na motivy ukrajinských lidových pohádek O Maričce, která všechno vyzvonila. Herci a tvůrci Divadla ALFA se podíleli i na inscenaci Kytice vol. 2 v Moving Station.

V soutěži Skupovy Plzně se diváci mohou těšit na Divadlo S+H s inscenací Spejbl, Hurvínek a já, na Pětkrát kolem světa divadla Tygr v tísni (za herecký výkon Jiřího Knihy byla letos udělena Thálie), oceňovanou Pohádku pro odvážné Andreje Lygy (nominace na Thálii), Horror vacui Naivního divadla Liberec, vtipné příběhy O rastlinách, zvieratách a ľuďoch Nového divadla z Nitry, inscenaci Spaghetti

Futurista! Malého divadla z Českých Budějovic a další. V soutěži se utká celkem 19 českých a slovenských inscenací. Ceny Skupovy Plzně budou uděleny na slavnostním zakončení festivalu v neděli 16. 6. v 16 hodin ve velkém sále Divadla ALFA.

Vůbec poprvé v ČR se na festivalu představí puppet slam - nový divadelní formát ve stylu slam poetry. Puppet Slam International vznikl ve spolupráci sdružení PUPPET SLAM NEW YORK, International puppet festival Shimokitazawa Tokio a festivalu Skupova Plzeň a probíhá v USA, ČR a Japonsku. Během plzeňského kola se představí společně s českými a japonskými herci i loutkoherci z USA nebo Belgie. Celým večerem ve stylu stand up puppetry comedy provede česko-americká loutkářská dvojice Vladimír Sosna a Valerie Meiss.

Na Skupově Plzni se odehrají i tři zahraniční koprodukční inscenace GPS (Polsko), Wildfire (Chorvatsko/Izrael) a Amazonke (Slovinsko/Srbsko), které propojuje evropský projekt Connect Up!. Projekt, jehož se účastní i Divadlo ALFA, je částečně financovaný z programu Kreativní Evropa. Zaměřuje se na spolupráci v oblasti divadla pro mládež a na propojení divadelní a lektorské práce. Na festivalu bude poprvé uveden i dokumentární film o přípravě společného představení herců Divadla ALFA a mentálně postižených herců z Neratova.

V rámci doprovodného programu se představí špičkoví loutkáři ze zahraničí. Korea bude zastoupena třemi soubory - performer Lee Daeyeol uvede světově úspěšnou Show with strings, mladý soubor Culture Art Bakery FF Wang zahraje maňáskovou „rakvičkárnu“ Hong Dongji a příšera Isimi a divadlo Sangsahwa Theatre nabídne svoji Loutkovou fantazii, inscenaci, která prezentuje tradiční formy korejského loutkářství. Tchajwanský soubor Flying Group Theatre pozve na loutkový pohled do jednoho dne dvou mladých lidí v hlavním městě - Kufr z Tchaj-peje. Juan Perez Escala a skupina Single Diesel z Francie zavede v představení Kazu diváky do světa magického realismu a Stickman Darragha McLoughlina představí příběh utkaný jedním mužem, jednou tyčí a jednou televizní obrazovkou, na pomezí objektového divadla a nového cirkusu. Věhlasný nizozemský loutkář Neville Tranter přiveze své nejnovější sólové představení Ubu.

„Zahraniční program ukazuje pestrost současného oboru loutkového divadla ve světě. Velmi zajímavý je pohled do Asie, kde, zejména v Koreji a na Tchaj-wanu, loutkové divadlo velmi dobře sleduje současné trendy a vzniká zde originální mix místních kultur a globálních uměleckých směrů,“ uvedl ředitel festivalu Jakub Hora. „Naopak tradiční tvorbu wayangů představíme drobnou exkurzí do loutkového divadla Indonésie,“ doplňuje. V Mázhausu radnice na náměstí Republiky bude vystaveno 35 kusů krásných trojrozměrných loutek wayang golek z Indonésie ze soukromé sbírky teatroložky Jany Wolfové. Vstup na výstavu je zdarma.

Významným zahraničním hostem bude Richard Pickersgill, vedoucí dílny a vedoucí technologií věhlasného loutkářského studia britské společnosti Mackinnon and Saunders, které vyrobilo loutky do kultovních snímků Tima Burtona Mrtvá nevěsta, Frankenwinnie a dalších. Richard Pickersgill je hlavním tvůrcem loutek Pinocchia, první stop motion loutky na světě, animované v oscarovém filmu Pinocchio Guillerma del Tora z roku 2022. Richard Pickersgill povede v Moving Station animační masterclass. „Hosté z tohoto britského studia byli v Plzni naposledy v roce 2015, kdy v rámci EHMK 2015 přivezli loutky z filmů Mrtvá nevěsta, Bořek stavitel nebo Fantastický pan Lišák. Od té doby pracovali na nové verzi Pinocchia, která se dostala k divákům před dvěma lety a hned získala Oscara. Fanoušci loutkové animace tak opět budou mít možnost sáhnout si na skutečné hrdiny oscarových filmů v loutkové podobě,“ dodal Jakub Hora.

Po úspěchu Loutkových Slovan, které se uskutečnily při minulé Skupově Plzni, pozve nyní festival do čtvrti Doubravka, ve které sídlí i Divadlo ALFA. Ve spolupráci s Městským obvodem Plzeň 4 a městem Plzeň zve zejména rodiny s dětmi na sobotu plnou loutek pod otevřeným nebem. V Habrmannově parku se 15. 6. budou od 10.00 do 21.30 odehrávat divadelní představení, mimo jiné vystoupí plzeňské Loutkové divadlo Špalíček, soubory TEArTR RAJDO, LokVar, TUTOcirk nebo domácí ALFA. Loutkářka Valerie Meiss pozve diváky do tak trochu jiné telefonní budky. Na programu jsou i hudební a taneční vystoupení, tvůrčí loutkářské dílny a zábavné hry a soutěže. Vstup na Loutkovou Doubravku u Skupovy Plzně je zdarma. „S dovolením našich kolegů z roku 2022 jsme převzali formát Loutkových Slovan a rozhodli jsme se v naší domovské městské části realizovat krásnou akci pro rodiny s dětmi u příležitosti 100 let připojení Doubravky v Plzni,“ řekl Jakub Hora.

Workshopy a představení pro rodiče s dětmi nabídne také Muzeum loutek, kde zahraje plzeňské Divadýlko Kuba a Hafan studio z Plané.

Vstupenky na 35. Skupovu Plzeň se začnou prodávat 2. května v 9:00 prostřednictvím systému Plzeňská vstupenka.

Více o programu na www.skupovaplzen.cz

Autorská loutková inscenace pro dospělé o „věcech pro dospělé“ nejprve vezme diváky na počátek stvoření světa a také titulního hrdiny (Velký Nabíječ) a jeho ženského protějšku (A-kundé), kteří se postupně představí v různých situacích a historických momentech. Odhalí dobové trendy a klišé spojené se sexualitou, aby se poté věnovali především rozvoji pornografie spojené se vznikem replikovatelných vizuálních médií a jejich proměn. I když je tento žánr inscenace pro rubínovský repertoár neobvyklý, pravidelný divák se dočká momentu odbornějších glos a komentářů, které jednotlivé situace a výjevy zasadí do širšího společenského, kulturního a historického kontextu. To vše nejen v osobitém vizuálním ztvárnění, ale také především s vtipem, nadhledem i ironií.

Autorem námětu je herec, loutkoherec, loňský držitel cen Thálie v kategorii Loutkové divadlo a v tomto případě také režisér Jiří Kniha. Zaujal ho fenomén platformy OnlyFans, kde jednotlivci mohou prezentovat svůj předplacený obsah. „Během pandemie se ovšem enormě zvýšil počet tzv. ,talentů', kteří na OnlyFans prezentují svůj erotický nebo pornografický obsah. Navíc jsou tvůrci v přímém kontaktu s uživateli a můžou tvořit obsah přímo pro ně a na jejich přání – samozřejmě za speciální poplatek či členství. Zaujalo mě, že si někdo tvorbu erotického nebo explicitního obsahu vybere jako své zaměstnání a vlastně se trochu vymezení vůči klasickému pornografickému průmyslu, kde jsou role jasně dány a velká část konečného výdělku jde společnosti ne aktérům. Což neplatí v případě OnlyFans, kde kromě poplatku platformě zbytek zisků putuje za tvůrci,“ popisuje vznik námětu na inscenaci režisér Jiří Kniha.

Jiří Kniha se tak dostal k širším úvahám o sexu a pornografii v průběhu dějin lidské kultury a toho, jak se různě vyvíjela jejich role ve společnosti od rituální až po čistě byznysovou. Zvolení autorských loutek ke zpracování tohoto tématu přináší do inscenace především nadsázku, ironii, hravost a vtip, který do značné míry plyne už ze samotného poněkud absurdního propojení tématu a loutek, které bývají spojovány spíše s dětskými představeními.

„Půjde o poslední a bonusovou inscenaci sezónního cyklu Ticho., který se zaměřovalna ztišení, uklidnění, aby bylo možné uslyšet to, co je jinak přehlušováno každodenností, zajetými kolejemi vnímání nebo také na fenomény, o kterých se záměrně mlčí či jsou dokonce umlčovány. V tomto cyklu vznikla autorská inscenace To ticho, když přijdeš domů a doku inscenace Istanbulská úmluva. Velký Nabíječ je v tomto smyslu určitým kontrapunktem ke dvěma předchozím inscenacím, jak žánrově, tak tematicky. Nicméně není snad lepšího tématu, okolo kterého bylo vytvářeno záměrné tabu, a tedy také specifická forma ticha, než je lidská sexualita a pornografie. Proto nešlo nápad Jiřího Knihy zamítnout,“ vysvětluje dodatečné zařazení premiéry do repertoáru umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Ústřední postavou celého inscenačního projektu je Jiří Kniha, který kromě scénáře vytvořil i loutky. Inscenaci režíruje a spolu s herečkou Natašou Bednářovou v ní také hraje. Spoluautorkou scénáře je dramaturgyně, autorka, umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová. Spolu s Jiřím Knihou loutky a výpravu tvoří scénografka Jana Hauskrechtová. Hudbu pro inscenaci píše Marek Doubrava, oceňovaný hudebník, autor filmové i scénické hudby a člen kapely Hm…

Premiéry inscenace Velký nabíječ se uskuteční v pátek 26. dubna a 9. května. Repríza následuje 7. června. Vstupenky jsou už teď dostupné na webových stránkách divadla.

Informace o A studiu Rubín

Dramaturgie současného A studia Rubín se orientuje především na vytváření autorských inscenací, jejichž autory jsou většinou sami režiséři, nebo dramaturgové. Každoročně také  iniciuje dílnu na podporu vzniku nových divadelních textů Autor v domě. Mezi nynější spolupracovníky A studia Rubín patří například Lucie Ferenzová, Barbara Herz, Ondřej Štefaňák, nebo Jana Hauskrechtová. Stálým koprodukčním partnerem je divadelní spolek Kolonie z. s.

Komorní prostor A studia Rubín se  nachází v historickém centru Prahy ve sklepení domu U Tří korun na Malostranském náměstí. Za svoji více než pětapadesátiletou existenci si tento prostor získal v české divadelní kultuře jméno nezaměnitelné scény.

Anotace Velký Nabíječ

Jiří Kniha a Dagmar Fričová 

Myslíte si, že loutkové inscenace jsou jenom pro děti? Ani náhodou! Velký Nabíječ vás vyvede ze zásadního omylu. Velký Nabíječ je pro dospělé a to pro dospělé tak, že ani víc pro dospělé být nemůže.

Velký Nabíječ je totiž i s hvězdičkou a těch hvězdiček bude možná tolik, že se vám z toho zatočí hlava. Velký Nabíječ není totiž nikdo jiný než bájný č*rák, který si klestí cestu světem erotiky, sexu a pornografie od mytických dob až do světa OnlyFans. Velký Nabíječ je prostě star – tak jak jinak v době patriarchátu, žejo? Ale nebojte se, objeví se i jeho ženský protějšek: Krásná (tak jak jinak) Akundé, která disponuje nejen skvělými superschopnostmi, jako vytvářením nekonečného prostoru, ale hlavně dokáže odborně reflektovat, o čem všechny ty příběhy o unesených princeznách, divoženkách a skřítcích, ale také o travičce zelené, zajíčcích a instalatérech jsou.

Velká loutková pornografická paráda o velkých pornografikých parádách, které se nám vryly nejen pod kůži, ale i do vlhkých snů. S autorskými loutkami Jiřího Knihy a Jany Hauskrechtové.

Scénář: Jiří Kniha, Dagmar Fričová a kol.
Režie: Jiří Kniha
Výprava a loutky: Jana Hauskrechtová, Jiří Kniha

Hudba: Marek Doubrava

Hrají: Jiří Kniha, Nataša Bednářová

www.astudiorubin.cz

Všem příznivcům kreativity a inovací dobře známý festival Maker Faire Prague se letos koná již v květnu, a to o víkendu 11. a 12. 5. 2024. Do Křižíkových pavilonů na Výstaviště Praha opět zavítají rodiny s dětmi, technologičtí nadšenci i profesionální inovátoři v byznysu i vzdělávání. Jednodenní a dvoudenní vstupenky jsou k dostání v síti Goout už teď za zvýhodněnou cenu.

Festival pro radost z tvoření i byznysovou inspiraci

„Letos počítáme nejméně se 130 expozicemi a hlavní body festivalu se už jasně rýsují – kromě rozšířeného programu pro rodiny s dětmi si na své přijdou i ti, kteří hledají inovace a trendy v byznysu a vzdělávání,“ říká koordinátor Maker Faire Prague Vojtěch Kolařík z organizace Make More a dodává: „Chystáme opět mnoho workshopů v oblasti digitální výroby, elektroniky a 3D tisku, expozice českých aerospace projektů, mezi dalšími například divadelní představení s kinetickými objekty nizozemské skupiny Abacus Theather nebo superfinále Robosoutěže ČVUT. Užít si budete moct jak vědecké projekty, tak třeba stavění mostu ze špaget.“

Výzva pro vystavovatele končí 21. dubna – neváhejte přihlásit svůj projekt!

Princip festivalu Maker Faire spočítá v prolínání expozic individuálních makerů, vzdělávacích institucí i firem – vystavovat přitom může každý, kdo má nějakou inovaci či kreativní projekt ke sdílení. Organizátoři proto pravidelně vyhlašují tzv. Call for makers, výzvu, do které se můžete přihlásit, pokud chcete své téma v rámci festivalu prezentovat. „Letos se výzva uzavírá 21. dubna a my bychom rádi povzbudili všechny, kdo mají chuť a vlastní projekt, ať se neváhají přihlásit a ukázat jej ostatním – i kdyby snad ještě nebylo všechno dotažené. Chyba je totiž součástí kreativního procesu!“ uzavírá Vojtěch Kolařík. Mimo Prahu se festivaly Maker Faire konají v dalších 11 městech po celé České republice, na stránce www.makerfaire.cz se tedy lze přihlásit i na další jarní i podzimní termíny.

Partnery letošního Maker Faire Prague jsou LEGO, PRUSA Research, Výstaviště Praha, Maker Market, STMicroelectronics, Škoda Auto, Laska Kit a Praha 7. Vstupenky jsou k dostání v předprodeji v síti Goout, výzvu Call for makers pro vystavovatele najdete zde.

O festivalu Maker Faire 

Maker Faire je festival plný workshopů, interaktivních aktivit, a především nadšených a zvídavých lidí. Téměř vše si na něm lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé se dá také vyrobit. Své projekty a prototypy zde prezentují tzv. makeři. Festival propojuje nadšence a odborníky, ale zároveň slibuje chytrou zábavu pro celé rodiny – kombinuje v sobě moderní technologie, tradiční řemesla, vědu a design. Tento festival je součástí celosvětové sítě Maker Faires původem z USA, který se po premiéře v Praze v roce 2018 začal konat v dalších menších městech po celé republice. Organizátoři vždy kladou důraz na místní tvůrce (makery), firmy a startupy. Pro festival připravují program, který zabaví celou rodinu, ale díky své pestrosti zaujme také odborníky a profesionály. Festivaly Maker Faire Česká republika organizuje Make More s.r.o. Mimo festivaly se věnují také tématice otevřených dílen, organizaci konference fab2025.cz a vzdělávání v oblasti STEM.

Web: makerfaire.cz

Facebook: facebook.com/MakerFaireCZ 

FB Events:facebook.com/MakerFaireCZ/events 

Instagram: instagram.com/makerfaire.cz/ 

Twitter: twitter.com/MakerFaireCZ 

Tik Tok: tiktok.com/@postavtesi 

V květnu pořádáme následující tématicky dny:

• 1. květen se u muzejní hospůdky od 13 hodin bude stavět tradiční májka. To se ve skanzenu dělá zásadně ručně tzn. bez pomoci techniky. Ozdobený strom přiveze koňské spřežení na místo a kmen se pak mužskou silou staví. Pro potěšení návštěvníků bude vyhrávat dechovka z Nabburgu a kdo bude mít chuť, může si dopřát první májový taneček. Děti mohou následně vyrábět ve výtvarné dílničce motýlky z přírodních materiálů.
• 5. května pozveme všechny milovníky zahrádkaření na Jarní trh s pestrým sortimentem sazeniček, květin a nejrůznějších zahradních dekorací. Bude se zde konat kurz roubování, burza přebytků ze zahrádek a pro děti máme na programu vyrábění dárků pro maminky.
• 9. května se bude konat Divadelní den a ve skanzenu se představí hned několik souborů z Horní Falce. V kulise muzejních staveb uvidíte ukázky scének z nových repertoárů. Od hranic s ČR ze Schönsee to budou hry o pašerácích, z Oberviechtachu o legendárním Dr. Eisenbarthovi a z Neunburgu o husitských válkách.
• 19. května je mezinárodní Den muzeí. Pozveme návštěvníky na expedici do přírody a následně do našeho hostince s pivnicí pod širým nebem. Zdejší pivo a  speciality rozhodně stojí za to ochutnat!
•  20. května máme v Bavorsku svátek a navíc je Den mlýnů. Ve skanzenu je několik mlýnů na vodní pohon. Proto budou k dispozici naši průvodci, kteří podají informace v němčině o využití vodní energie v minulosti a o jejich výhodách a perspektivách v dnešní době.

Kromě těchto tématických dnů se budou v květnu konat také různé kurzy jako je mýdlovaření, kurz plstění, kovářský workshop, výtvarná dílna na mozaiky anebo oblíbený kurz sekání trávy kosou. Na kurzy se z důvodu omezeného počtu míst musí zájemci příhlásit. Ceny a podmínky jsou uvedené na našich webových stránkách.

Provoz: každý den od 9.00 – 18.00 h. (kromě pondělí – pokud není svátek)

Muzejní vstupenka dle ceníku

Parkovací místa jsou k dispozici zdarma

Veškeré informace o programu a provozu: www.freilandmuseum-oberpfalz.de