Na hradě ve Strakonicích se otevírá unikátní knihařská dílna a expozice knižní vazby, výjimečná svou uceleností a plnou funkčností
STRAKONICE: Ve Strakonicích se od června otevře Knihodělna – jedinečná knihařská dílna a muzeum Bedřicha Zákosteleckého. Slavnostní zahájení, jehož součástí bude také bohatý kulturní program, proběhne v pátek 31. 5. 2024 na třetím nádvoří strakonického hradu. V následujících měsících může veřejnost navštívit workshopy zaměřující se na základní knihařské techniky, které povede sám Bedřich Zákostelecký. Tento významný knihař zasvětil dílně více než 40 let svého života. Za tuto dobu vybudoval ojedinělou sbírku knihařských strojů a nástrojů, jaká v podobném rozsahu není jinde k nalezení. Návštěvníci se mohou přes léto těšit na komentované prohlídky, během nichž se představí jak samotné řemeslo, tak i některé knihařské práce.
Knihodělna, tedy knihařská dílna a muzeum Bedřicha Zákosteleckého, je nevšedně zachovalou, kompletní dílnou svého druhu u nás. Strakonická kulturní nabídka se tak v červnu rozšíří o tento unikát s rozmanitým programem. Slavnostní otevření se uskuteční 31. 5. 2024 na třetím nádvoří strakonického hradu a nabídne jak vynikající hudební vystoupení a divadelní představení, tak neméně zajímavý doprovodný program. Ten se zaměří na knihařské řemeslo v podobě výtvarných dílen či netradiční výstavy.
Bedřich Zákostelecký se věnuje knihařině přes čtyřicet let a za tu dobu nasbíral cenné zkušenosti u světově známých knihařů z tuzemska i zahraničí. Základ jeho dílny tvoří 15 dobových strojů, doplněných stovkami předmětů sloužícími k ručnímu zlacení, šití, lisování či vyřezávání. Zmiňované činnosti si budou moci zájemci vyzkoušet již v prvním roce fungování dílny. Nabídka kurzů se bude soustředit na knihařské techniky. Účastníci se během nich seznámí se základy rukodělné práce. Všechny své výtvory si budou moci odnést domů. Lektorské úlohy se ujme sám Bedřich Zákostelecký se svou kolegyní.
„Zasvětili jsme přípravě Knihodělny a jejímu přesunu z Přeštic na strakonický hrad poslední 3 roky a jsme nadšení, že po letech práce ji konečně můžeme představit veřejnosti. Věříme, že si brzy najde své publikum a bude sloužit laikům, studentům uměleckých oborů i profesionálním knihařům“, uvedl Jan Zákostelecký, syn knihaře Bedřicha, který měl uvedení Knihodělny v život na starosti. Sám knihař Zákostelecký doplnil: „Mnoho let jsem se věnoval knižní vazbě a teď je důležité, aby má dílna sloužila dál. Jsem rád, že ji budou moci využívat všichni, kteří mají o toto krásné, ale ohrožené řemeslo stále zájem. Dílnu jsem začal budovat právě ve Strakonicích, kam na konci mé profesní dráhy opět doputovala, aby sloužila dalším začínajícím i pokročilým řemeslníkům.“
Další informace ke Knihodělně jsou dostupné na webových stránkách www.knihodelna.cz.
Mohlo by vás také zajímat...
KUKS: Letní počasí, výletní nálada a množství akcí přivedlo do Kuksu návštěvníky z východních Čech, ale i z celé České republiky. Festival Malá loutková inventura, který se tento týden odehrál v Kuksu, přitáhl dětské i dospělé diváky nejen na loutková představení, ale také komentované prohlídky. Divadelní soubor z Běloruska sice nedorazil, bonusem pro návštěvníky ale byly další atrakce. Zaujal třeba workshop s řezbářem loutek.
ČR: Již po devatenácté se 10. června uskutečnilo předávání Výročních cen OSA, které oceňují přední domácí hudební skladatele a textaře v rámci populární a klasické hudby, a to celkem ve 14 kategoriích.
ČR-ZAHRANIČÍ: Divadlo Drak se vrátilo z týdenního zájezdu na Kubu, kam bylo vybráno s inscenací Veroniky Poldauf Riedlbauchové Do hajan! spolu s dalšími 14 zahraničními produkcemi z celkových 542 přihlášených projektů. Inscenaci v Havaně viděly desítky kubánských dětí z pozvaných škol i desítky zahraničních promotérů a odborníků na divadlo pro děti a mládež z celého světa. Divadlo Drak si tak z festivalu přiváží i několik pozvání na další zahraniční festivaly a mnoho cenných kontaktů i zkušeností.
ČR: S Jiřím Šotolou se znám od května 1989. Tento měsíc vymezil příchodem i odchodem na svět jeho život, a tak teď, víc než jindy, vzpomínám. A kdo ví, možná nejsem sama. Narodil se v květnu 1924 ve Smidarech nedaleko Hradce Králové a zemřel v Praze. Také v květnu, v květnu 1989. Jiřího Šotolu jsem poznala až na jeho pohřbu. Vím, zní to divně. Tehdy jako dítě základní školou povinné jsem byla jednou z žaček, jež paní učitelka kroužku českého jazyka vzala z Luže k nedalekému kostelu Zvěstování Panně Marii v Janovičkách u Dolů na rozloučení se spisovatelem. A já se od té doby k jeho dílu hodně často vracím. Nezapomněla jsem, stejně jako nezapomínají další spolužáci.
Jiří Šotola, ač zemřel v Praze, se tu cítil doma. Měl tu chalupu, příbuzné, přátele, má tu i hrob. Poznáte jej snadno, zdobí ho otevřená kniha s podpisem. Jaká je to kniha? Kdo ví. Možná sbírka básní, možná román a možná i divadelní scénář. To vše dokázal. Být hercem, autorem scénářů, básní, novinových článků, ale hlavně autorem románů.
Zemřel těžce nemocný, pár měsíců před sametovou revolucí, a já si říkám, jaká je to škoda. Stihl by možná napsat víc děl, ale hlavně by mohl poskytnout rozhovory. Z toho, co o jeho životě a díle vím, skládám následující řádky tak, jako kdybych si s mistrem povídala já osobně. Taková hra na rozhovor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818