Knihy, literatura, média

<p>ČR: Redaktorka Českého rozhlasu Brno Alena Blažejovská připravila pro Český rozhlas 2 – Praha rozhlasový dokument s názvem Jsem vaše věrná čtenářka. Kromě rozhovorů s Jiřím Trávníčkem o výsledcích průzkumu čtenářství v České republice obsahuje i jeho rozhovor se spisovatelkou Simonou Monyovou.</p> <p>Tento pořad odvysílá stanice Český rozhlas 2 – Praha v neděli 18. března ve 22.05 hodin.</p> <p> Monyová se sice v průzkumu neumístila mezi nejoblíbenějšími autory u nás, ale její knihy se těšily a stále těší velké oblibě – zvláště mezi čtenářkami. Svědčí o tom dopisy, které jí napsaly prostřednictvím jejích webových stránek. </p> <p>Více v příloze.</p>

<p>MOKRÉ: Obec získala v krajském kole Královéhradeckého kraje soutěže Zlatý erb 2012 Cenu veřejnosti. Na krajském úřadě ji dne 13. 3. 2012 převzaly: starostka Blanka Kučerová a webmasterka stránek Dagmar Honsnejmanová.</p> <p>Stránky obce Mokré i kroniky obce Mokré si při tomto setkání vysloužily velký obdiv a uznání. </p> <p>Výsledky najdete zde </p> <p>Stále se ještě hlasuje v celostátním kole. Pro Mokré můžete hlasovat prostřednictvím jeho webových stránek

<p>TURNOV: V rámci cyklu pořadů večerů Na Sboře, které pořádá Městská knihovna Antonína Marka v Turnově ve spolupráci s Ochranovskýn sborem Jednoty bratrské se 9. března 2012 konal krásný komponovaný pořad u příležitosti 90. narozenin výrazné osobnosti města Turnova, výtvarného umělce, malíře,akademického sochaře Jana Solovjeva.</p> <p>Přát mu přišli všichni jeho nejbližší přátelé, ale i mladí umlěci, recitátoři a představitelé města. Poděkování za jeho práci uměleckou, ale i literární zaznělo v citaci jeho textů, fejetonů a básní vydaných i dosud nepublikovaných.<br />
V průběhu večera vystoupil Alfréd Strejček, Štěpán Rak, hudební skladatel Martin Hybler a další místní recitátoři a umělci.</p>

<p>OLOMOUCKÝ KRAJ: Letošní devátý ročník regionální soutěže webových stránek a elektronických služeb měst a obcí Zlatý erb je u konce. Krajská porota vyhodnotila nejlepší weby a elektronické služby a předala vítězům ocenění. Nejlepší webové stránky má město Jeseník a obec Cholina</p> <p>„Weby samospráv jsou každým rokem zajímavější. Je vidět, že komunikace s veřejností skrze moderní komunikační prostředky je pro starosty velice důležitá,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Horák.<br />
Město Jeseník si ze soutěže odnáší cenu také za nejlepší elektronickou službu. Zaujalo porotu zvukovým záznamem ze zasedání zastupitelstva. O první příčku se s městem Jeseník dělí město Olomouc, a to za službu městských památek v trojrozměrné mapě. Veřejnosti se nejvíce líbily webové stránky obce Hradec – Nová ves z Jesenicka. Vítězové všech kategorií postupují do celostátního kola soutěže. Jeho slavností vyhlášení proběhne 2. dubna v Hradci Králové.<br />
Letošního ročníku regionálního kola soutěže Zlatý erb se v Olomouckém kraji zúčastnilo 8 měst a 22 obcí. Celkem 17 účastníků se utkalo o nejlepší elektronickou službu. </p> <p>Více o soutěži na stránkách http://zlatyerb.obce.cz/.</p> <p>Výsledky regionálního kola soutěže Zlatý Erb 2012:</p> <p>Nejlepší webová stránka města</p> <p>1. místo: Jeseník – www.jesenik.org<br />
2. místo: Přerov – www.prerov.eu<br />
3. místo: Loštice – www.mu-lostice.cz</p> <p>Nejlepší webová stránka obce</p> <p>1. místo: Cholina – www.obeccholina.cz<br />
2. místo: Náměšť na Hané – www.namestnahane.cz<br />
3. místo: Náklo – www.naklo.cz</p> <p>Nejlepší elektronická služba</p> <p>1. místo: Jeseník: indexovaný zvukový záznam ze zasedání zastupitelstva<br />
1. místo: Olomouc: Městské památky v mapě ve 3D<br />
2. místo: Lipová-lázně: Geoportál území obce Lipová-lázně<br />
3. místo: Šumperk: Ski-areály</p> <p>Cena veřejnosti</p> <p>Obec Hradec – Nová ves, okres Jeseník (www.hradec-novaves.cz)</p>

<p>ČR: ProCulture o.s., ve spolupráci s mediálním partnerem Lidové noviny, vyhlašuje soutěž o nejlepší galerijní web. Nominovány mohou být webové stránky galerie výtvarného umění se sídlem v České republice, která během kalendářního roku pořádá alespoň čtyři výstavy otevřené pro veřejnost.</p> <p>Nominaci do soutěže může zaslat každý, přičemž nominované webové stránky galerií budou hodnoceny porotou a dále v rámci hlasování veřejnosti, které bude probíhat mezi 23. − 31. březnem 2012 na webových stránkách Lidových novin.</p> <p>Uzávěrka nominací do soutěže je ve čtvrtek 15. března 2012.</p> <p>Další informace najdete zde:<br />
www.proculture.cz/…eb-3004.html</p> <p> www.lidovky.cz/…_kultura.asp?…</p>

<p>VARNSDPORF: Varnsdorfský spisovatel, překladatel a zprostředkovatel české a lužickosrbské literatury Milan Hrabal pracuje jako koordinátor mezinárodního projektu „Městská knihovna Varnsdorf – setkávání přes hranice“. Původním povoláním ekonom na učilišti vedl také poetické studio Doteky.</p> <p>Po revoluci pracoval na Městském úřadě a jako redaktor čtrnáctideníku Hlas severu. Mezi jeho současnými aktivitami v různých společenských organizacích je prezentován především jako znalec lužickosrbské kultury. Jím realizovaný mezinárodní projekt spolufinancuje Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) „Investice do vaší budoucnosti“ v rámci projektu Cíl 3/ Ziel 3. Je v něm zahrnuta řada setkání občanů s lužickosrbskými umělci, výstavy, přednášky i editorká činnost. Milan Hrabal se v minulosti projevil jako básní, když v roce v roce 1981 debutoval knihou Sólo větru. Na jeho konto mimo básnických sbírek přibyly i publikace menšího rozsahu o lužických Srbech. Zajímavá jsou například v jeho překladu lužickosrbská přísloví, významnější publikací je antologie současné lužickosrbské poezie Jazyk, jímž porozumíš větru.<br />
Posledním počinem v oblasti kunsthistorie je Hrabalova monografie o Hance Krawcové, malířce s lužickosrbským původem, vydaná na konci minulého roku a prezentující umělkyni, která dlouhá léta žila ve Varnsdorfu.<br />
Autor, dokonalý znalec jejího života a její tvorby, zobrazil malířku již dříve v drobnějších studiích, jeho kniha „Hanka Krawcec – výtvarné dílo“ je však dílem, které dokonale dokumentuje celý její život i tvorbu s četnými ilustracemi. I neprofesionál může být nadšen množstvím textového i obrazového materiálu z prostého života ženy z Lužice. V úvodu poznamenává: „Přestože se dílo první lužickosrbské profesionální malířky a grafičky Hanky Krawcové zatím nestalo předmětem zevrubnějšího odborného zájmu, její jméno nepřestalo být značkou vysoké umělecké kvality….“<br /> Dvojjazyčný text zpřístupňuje tak publikaci nejen českému čtenáři, ale nabízí německému občanovi, který se hlásí k národnosti lužickosrbské přečíst si knihu v jazyce, který se stává dnes již jazykem zapomenutým. Publikace již od prvních řádek nás zavede do rodinného prostředí malířky a seznamuje současně s životním během po boku jejího otce, vynikajícího lužickosrbského kompozitora Bjarnata Krawec. S ním poznala i prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garigua Masaryka, když koncertovali společně na pražském hradě. Nadějná umělkyně však v otcově hudební tvorbě nepokračuje a svým vzděláním vykračuje mezi výtvarné umělce. Autor publikace zevrubně líčí její vztah k českým umělcům a poznávání historie, jazyka a literatury.<br />
Nezanedbatelnou cestu Hanky Krawcové mezi českými umělci dokumentuje kniha v účasti na jejích výstavách a všímá si především debutujícího vystoupení v Hodoníně. Je neobvyklé, že lužičtí Srbové se prezentují na jižní Moravě, i když odtud přicházeli do Lužice katoličtí poutníci a Lužice byla právě svým náboženstvím a poutními místy včetně jazyka mezi Jihomoravany oblíbena. Jinou alternativou oné významné výstavy mohla být také prezidentova vstřícnost a následná nabídka výstavy v tehdejším vynikajícím Slováckém domě Joži Úprky.<br />
Publikace nás provází v její rozsáhlé a rozmanité tvorbě jednak v Bautzenu, ale také ve Varnsdorfu, kde prožila značnou část svého života. Kvalitu díla Milana Hrabala dotváří bohatý doprovodný materiál, marginálie doplňující text, soupis výstav a kalendárium života umělkyně a četná dokumentace ze všech oblastí kultury. Skutečnost uměleckého díla podtrhuje jejím životním během v různých zaměstnáních a bez celebráních ovací.</p>