Knihy, literatura, média

<p>PRAHA: Dětský časopis HRANA začali v září 2012 vydávat Alžběta a Honza Kratochvílovi (Na půdě, s.r.o.), kterým na českém trhu chyběl kvalitní časopis pro děti.</p> <p>Rozhodli se vytvořit periodikum s hravým a inteligentním obsahem, neotřelými ilustracemi a bez skryté reklamy. Úzký tým sestavili z pedagožky a výtvarnice Mariany Dočekalové, ilustrátorky Magdaleny Bořkovcové a grafičky Lenky Jehlíkové.</p> <p>Obrazovou stránku časopisu tvoří autorské ilustrace současných ilustrátorů. HRANA se za dva roky své existence stala jistou platformou současné české ilustrace pro děti, na stránkách časopisu se prostřídalo pětadvacet mladých výtvarníků. </p> <p>Od 30. srpna do 25. září se jedenáct z nich představí v kavárně Vypálené koťátko v pražských Dejvicích. </p> <p>„Prodejní výstava s názvem HRANA výstavu ukáže volnou tvorbu našich ilustrátorů se zaměřením na dětskou tematiku. K vidění a prodeji budou grafiky, kresby, malby, ale třeba i autorské potisky textilu,“ popisuje koordinátorka výstavy Tereza Mašková.</p> <p>Vernisáž se koná ve středu 3. září a dětští i dospělí návštěvníci se mohou těšit na výtvarné workshopy a promítání krátkých animovaných filmů (např. od Jana Bohuslava či Filipa Pošivače). Na vernisáži budou navíc představeny pracovní listy pro děti, které k výstavě vzniknou. Ty budou pak zdarma k dispozici po celou dobu výstavy.</p> <p>Výstava je vhodnou příležitostí pro seznámení se s časopisem. Na místě bude vystaveno všech 20 dosud publikovaných čísel, které budou na prodej. Každé číslo má své téma, přičemž časopis se zaměřuje například jak na umění (HRANA filmaře, divadlo či kapelu), přírodu a její ochranu (HRANA průzkumníky přírody, popeláře), tak na životy různých kultur (HRANA eskymáky, indiány, kuchaře) apod. „HRANA je především výzvou ke hře. Kromě běžných luštění, doplňování, kreslení, lepení a jiných úkolů usiluje o přesah hry i mimo stránky časopisu. Snažíme se děti motivovat, aby témata HRANY zkusily samy uchopit, poznávat a hledat u sebe doma či ve svém okolí,“ vysvětluje vydavatelka a redaktorka Alžběta Kratochvílová.</p> <p>Představa vydavatelů časopisu, který inzerci věnuje jen jednu pevně stanovenou stranu, byla od počátku taková, že se časopis musí uživit z prodejní ceny. Za dva roky se bohužel časopis nepodařilo dostat do fáze, kdy by byl finančně soběstačný. V prosinci 2014 proto redakce plánuje vydávání časopisu ukončit, všechna již vyšlá čísla budou ale nadále v prodeji.</p> <p>Vystavující výtvarníci: Magdalena Bořkovcová, Petra Cífková, Aneta Holasová, Zuzana Hust Mašková, Anna Mastníková, Filip Pošivač, Linda Retterová, Kateřina Sechovcová, Milan Starý, Petra Josefina Stibitzová, Alžběta Zemanová</p> <p>www.casopishrana.cz<br /> www.vypalenekotatko.cz</p> <p>Tereza Mašková, +420 728 785 704, tereza@casopishrana.cz</p>

<p>KUTNÁ HORA: České muzeum stříbra p.o. v Kutné Hoře na Hrádku zve na veřejnou burzu knih, která proběhne 11. 10. 2014 v rámci akce Týden knihoven. Zúčastnit se můžete i jako prodejci.</p> <p>Zájemci se mohou hlásit do 19. 9. 2014. Kapacita míst je omezena. </p> <p>ZDROJ

<p>BRNO: Moravo, Moravo. Známou melodii neuslyší 1. září posluchači Českého rozhlasu Brno ze záznamu uloženého v útrobách počítače, ani z o něco staršího magnetofonového pásku. Pravidelné vysílání z Brna slaví devadesátiny, a tak zazní v originále přímo ze starého znělkostroje, vyrobeného v roce 1935.</p> <p>Zvuk unikátního hudebního nástroje je pouze třešinkou na dortu narozeninových oslav, ke kterým stanice zve i posluchače. Nikoli však do svého sídla v Beethovenově ulici v Brně, ale na střechu Zemského domu na Žerotínově náměstí. Malá nástavba na jejím okraji si vysloužila v roce 1924 označení pavilon, radioateliér či salon – a právě z ní se poprvé neslo pravidelné vysílání. Zpočátku jen hodinu či dvě denně, bez ohledu na déšť a vítr, které museli strpět účinkující před vstupem. </p> <p>„Prvního září se tam vrátíme. Na den, a nejen symbolicky,“ líčí vedoucí programu ČRo Brno Jiří Kokmotos. Z Technického muzea v Brně nepoputuje do „salonu“ pouze starý znělkostroj, ale také další exponát. Jeden z mikrofonů, které pamatují počátky rozhlasového vysílání.<br />
„Sám o sobě ten mikrofon tolik neváží, ale pokud zahrneme i podstavec, lidé se při jeho nošení dost nadřeli,“ dodává Kokmotos s úsměvem. Hřeje ho ale myšlenka, že dostal od muzejníků povolení mikrofon (byť jen na omezený čas) propojit s moderní aparaturou. Tudíž posluchači ve výroční den uslyší alespoň krátce zvuk předávaný zaručeně nejstarším mikrofonem zapojeným do řádného vysílání. </p> <p>K výročí patří také hudba<br />
Ředitel brněnského studia Jaromír Ostrý zdůrazňuje: oslavy budou moci posluchači opět okusit téměř na vlastní kůži. „Už v červnu jsme začali na brněnském náměstí Svobody,“ připomíná. Tentokrát mohou příznivci rozhlasu přijít do foyer krajského úřadu, kde v pravé poledne 1. září 2014 vypuknou oslavy.<br />
Jako gratulant dorazí například generální ředitel rozhlasu Peter Duhan, dvojí pozice čeká jihomoravského hejtmana Michala Haška. Ten je totiž gratulantem, ale i hostitelem oslav, protože v Zemském domě nyní sídlí Krajský úřad.<br /> A protože je Český rozhlas Brno spojen s hudbou, zazní nejen nové písně Big Bandu Gustava Broma, ale na místě zahrají i Vinařští romantici, které pozval moderátor ČRo Brno Zdeněk Junák. </p> <p>Chcete se podívat na střechu? Objednejte se!<br />
Zájemci dostanou i výjimečnou příležitost: podívat se na střechu krajského úřadu, z níž je úžasný pohled na město. Ale hlavně do onoho malého domečku, odkud rozhlas vysílal před 90 lety a 1. září (alespoň na den) znovu.<br /> Ti, kteří nabídky využijí a na 542 523 151 si předem exkurzi domluví, mají oproti technikům a vystupujícím před 90 lety výhodu. Půjdou na střechu po schodech, nebudou muset stoupat po žebříku, který tam tehdy stál. Byť právě na tuto „překážku“ v dopise herečce Vlastě Fialové po letech úsměvně vzpomínal jeden z aktérů vysílání, legendární Oldřich Nový: „Dávali jsme našim dámám přednost, aby lezly první – ale ony nechtěly…“ </p> <p>Výročí rozhlasu bude mít i duchovnější stránku: v pondělí 1. září 2014 v 19.00 se v budově jezuitského kostela uskuteční mše věnovaná všem rozhlasovým pracovníkům, těm minulým i současným. </p> <p>Petra Eliášová<br />
manažer komunikace<br />
tel.: 542 523 205, 777 171 957<br />
e-mail: petra.eliasova@rozhlas.cz</p>

<p>UHERSKÉ HRADIŠTĚ/BŘECLAV: V pátek 29. srpna 2014 se uskuteční Literární plavba na Moravě po Moravě s časopisem Malovaný kraj. Koná se při příležitosti jubilejního 50. ročníku vydávání časopisu Malovaný kraj, národopisného a vlastivědného periodika Slovácka.</p> <p>Neveřejná plavba na lodi Morava započne ve 14:00 v přístavišti v Uherském Hradišti na Svatojiřském nábřeží za přítomnosti literárně činných osobnosti z regionu a zástupců kulturních institucí. Plavby se zúčastní též představitelé slováckých měst a obcí.<br />
Loď plující po proudu řeky a zpět bude mít zastávku v přístavišti v Kostelanech nad Moravou, kde se na břehu uskuteční veřejný program věnovaný cykloturistice. Plavba na lodi Morava bude doplněna kulturním programem. Zpestří ji literární beseda, vystoupení cimbálové muziky a ochutnávka potravin ze Slovácka.<br />
Po návratu lodi do Uherského Hradiště bude umožněno nalodění širší veřejnosti. Veřejná plavba z hradišťského přístaviště započne v 18:00. Doplní ji hudební a literární vystoupení. Akce skončí v 19:30<br /> v přístavišti obce Babice.<br />
Odvoz z přístaviště není zajištěn. Návrat do Uherského Hradiště však bude možný běžnými vlakovými spoji ze zastávky Babice/Huštěnovice ve 20:04 a 20:34.<br />
Akce se koná díky spolupráci a podpoře následujících partnerů:<br />
Občanské sdružení Malovaný kraj, Slovácký Deník, Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě, Zlínský kraj, Slovácké strojírny, VOMA, Vinařství Jakubík, Hostětínský mošt, Vdolečky Matějíčková & Míšková, Televize Slovácko, Český rozhlas Brno a Cimbálová muzika Rubáš. </p> <p>Kontakty:<br />
Petr Slinták – koordinátor akce<br />
776 687 800<br />
arteas@centrum.cz<br />
Eva Kovaříková – šéfredaktorka časopisu<br />
602 575 463<br /> malovanykraj@seznam.cz</p>

<p>PRAHA: Unikátní dvanáctidílný seriál krátkých filmů nazvaný Legendy Staré Prahy znovu oživil starobylé příběhy. Jeho producentem je kameraman Mirek Veselý. V rozhovoru mi o tomto filmovém projektu, který již vyšel na DVD v několika jazykových mutacích, prozradil více informací.</p> <p>Jak vznikl nápad zpracovat staré pražské legendy? </p> <p>Pro internetovou televizi jsme hledali námět nového pořadu. Chtěli jsme krátká přibližně čtyř minutová videa, která by tvořila seriál. Mám rád historii, rád čtu hororové příběhy, a to už byl jen krůček k pražským legendám. Původně jsme chtěli legendu ilustrovat deseti nepohyblivými obrázky. Oslovil jsem s tímto nápadem režiséra Ondřeje Žatečku, tomu se představa zalíbila a začal hledat někoho, kdo dané scény nakreslí. Výsledkem hledání byla spolupráce s animátorem Markem Bergrem. Jejich konečnou představou nebyly kreslené obrázky, ale jednoduchá animace s naprosto jiným rozpočtem. Nechal jsem vyrobit první díl, který mě zcela ohromil. Věděl jsem, že to je to, co chceme dělat. </p> <p>Kterou z legend bylo nejvíce náročné zpracovat? </p> <p>Každý díl má určitou pasáž, která je novátorská a náročná na zpracování. Nejnáročnější je díl O pražském orloji. Jeho výroba trvala okolo třech měsíců. </p> <p>Jakým způsobem jste financovali vznik filmů?</p> <p>Financování se ukázalo, jako to nejtěžší na celém projektu. Původní představou byl díl s deseti nakreslenými obrázky v ceně okolo 3 – 5000 Kč. Výsledná cena jednoho animovaného dílu je však mnohonásobně finančně náročnější, než původní představa. Každá vteřina animace stojí velké peníze. Myslel jsem si, že na zajímavý projekt nebude problém sehnat sponzory a podporu od větších firem. Opak byl pravdou. Ze začátku nám pomohla společnost Muvi.cz production s.r.o., jejímž jsem minoritním spolumajitelem. Část financí jsme dodali také z vlastních soukromých peněz. Na další díly, kdy již bylo vidět, jak projekt vypadá, jsem hledal podporu od větších pražských firem. Bohužel, odezvy byly vesměs stejné: máte krásný projekt, ale my podporujeme něco jiného, či že nemají peníze, anebo se neozvali vůbec. Proto jsem dále oslovil naše fanoušky z facebooku, kteří mezi sebou vybrali peníze na jeden celý díl. Poslední čtyři díly financovala společnost Prague City Tourism. </p> <p>V projektu jste využili několik animačních technik – siluetovou techniku, klasický kreslený film a reálné prvky. Proč jste zvolili právě tuto kombinaci?</p> <p>Výsledná animační technika je společnou prací režiséra a hlavního výtvarníka projektu. Věděli jsme, že si nemůžeme dovolit nějakou nákladnou animaci, proto jsme spojili několik animačních technik a vzniklo toto jednoduché, ale myslím velmi zajímavé obrazové pojetí. </p> <p>Která ze zpracovaných legend se vám osobně nejvíce líbí? </p> <p>Mně se líbí všechny legendy. Je to asi jako s vlastními dětmi. Které máte nejraději? Ale kdybych měl třeba některou z legend vybrat na filmovou soutěž, tak bych zvolil O neviňátkách z židovského hřbitova. A proč? Není tak notoricky známá, má zajímavý příběh s nádechem hororu a má také morální odkaz. Tedy vše, co má dobrá legenda mít. </p> <p>Jaké jsou vaše plány do budoucnosti? </p> <p>Je jich hodně. V současné době pracujeme na animovaném projektu pro EXPO 2015 v Miláně, máme připravený scénář pro celovečerní životopisný animovaný film a rádi bychom vyrobili ještě dalších 12 nových legend. Ale to záleží na tom, zda se nám podaří získat na výrobu nějaké finance. Z vlastních kapes to již nejde.</p> <p>Více informací na: www.legendystareprahy.cz<br />
DVD Legendy Staré Prahy je možné zakoupit zde <p>***</p> <p>Praha jak ji neznáte </p> <p>Okouzlila vás Praha a mluvíte anglicky? Chtěli byste poznat nejen pražskou historii, ale i to co je zde možné nakoupit? K tomu vám může pomoci stylový anglický průvodce nazvaný Prague: ARTĚL Style. Tento průvodce sestavila talentovaná americká umělkyně Karen Feldman, která žije v České republice již dvacet let. V průvodci shrnula své zkušenosti, které nasbírala za dobu pobytu. Jsou v ní osobní doporučení a tipy jak na návštěvu kulturních památek a muzeí, tak i na zajímavé a nevšední obchody. To vše z pohledu člověka, který přichází z jiné země a tudíž má od Česka i určitý odstup. Karen Feldman vám ve svém průvodci poradí, kde v Praze si můžete nechat vyrobit loutku podle vlastní fotografie, kde dělají tu nejlepší čokoládu a mnoho dalšího.</p> <p>Karen Feldman původně přijela do Čech, aby zde dohlížela na výrobu amerických šampónů v místní továrně. Tato práce se ale nakonec neuskutečnila. Měla tak volný čas prohlédnout si pražské bazary a obchody se starožitnostmi. Velmi ji zaujalo staré české sklo a jeho design z prvorepublikového období. Protože je sama velmi kreativní, inspirovalo ji toto setkání s českým sklem k navržení vlastních motivů. Posléze založila společnost Artěl. Tímto názvem chtěla vzdát poctu všem výtvarníkům a teoretikům výtvarného umění, kteří v Praze roku 1908 založili stejnojmennou skupinu a jejichž tvorba se vyznačovala mimořádnou kvalitou. Artěl se zaměřuje na výrobu českého skla s originálními motivy. Tyto výrobky je možné si prohlédnout na webových stránkách nebo ve třech pražských obchodech, které nesou stejný název Artěl.</p> <p> Více informací na: http://www.pragueartelstyleblog.com/</p>

<p>ČESKÝ TĚŠÍN: Technické problémy v tiskárně způsobily výrazné zpoždění vydání prvních dvou letošních čísel vlastivědného čtvrtletníku Těšínsko, který vydává Muzeum Těšínska.</p> <p>Nyní jsou již obě čísla na cestě k předplatitelům a k zakoupení ve všech pobočkách Muzea Těšínska. Na přípravě třetího čísla pracujeme.<br />
V příloze najdete stručná resumé jejich obsahu.</p> <p>Iva Lupková<br /> PR a tiskový servis</p> <p>Muzeum Těšínska, p. o.<br />
Hlavní třída 15, 737 01 Český Těšín</p> <p> ' +420 558 761 227, +420 737 327 965<br />
* iva.lupkova@muzeumct.cz<br />
www.muzeumct.cz, www.muzeumtesinska.cz</p>