Instituce a kulturní zařízení

<p>CHOTĚBOŘ: Chotěboř se zařadila mezi města, která chtějí i v budoucnu zachovat provoz kina. Za finanční podpory Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie je v současné době instalována v chotěbořském kině digitální technologie DCI, která umožní promítání filmů ve formátu 2D.</p> <p>Běžní návštěvníci chotěbořského kina se mohou těšit na kvalitní a ostrý obraz promítaný na novém plátně kina a na kvalitní prostorový zvuk. Odpadne prolínání jednotlivých částí filmu, které není přesné a někdy dojde ke kratičkému „useknutí“ děje, filmový pás bývá opotřebovaný, poškrábaný, doprovázený nepříjemným praskáním. Odpadne také příjem a odesílání těžkých filmových kopií, což nahradí malé dopisní balíčky.<br />
Další výhodou bude prakticky okamžitý přístup k premiérám filmů, což při stávajícím systému nebylo možné.</p> <p>Snahou tvůrců v kinematografii je připravit divákovi nejen zážitek z obsahu filmu, ale předat mu jej také v co nejlepší kvalitě. Filmoví distributoři natrvalo ustupují od výroby filmů na klasickém filmovém pásu a pro zlepšení kvality promítání je dodávají právě ve formě digitální. </p> <p> Digital Cinema Initiatives, založena v roce 2002 sdružuje americká majors studia Disney, Fox, MGM, Paramount, Sony Pictures Entertainment, Universal a Warner Bros. V roce 2005 vydala první DCI specifikaci, tedy dokument, který přesně stanovuje postupy a technologie digitálního kina jako ekvivalentu 35mm projekce. Tento materiál je pravidelně aktualizován a postupně se stáva normou. Dle této specifikace probíhá celý proces digitalizace.<br />
Milan Stránský, ředitel CEKUS Chotěboř</p>

<p>HRADEC KRÁLOVÉ: Královéhradeckému kraji se podařilo získat více než 100 milionů korun z Evropské unie a státního rozpočtu na stavbu nového planetária s unikátním projekčním systémem a kapacitou kolem stovky sedadel. Stavět by se mělo začít začít v létě příštího roku, s dokončením se počítá do konce roku 2014.</p> <p>„Královéhradecký kraj získal na projekt digitálního planetária dotaci ve výši 104,7 milionu korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Věříme, že se díky němu mimo jiné zvýší zájem mladé generace a široké veřejnosti o výsledky vědy a výzkumu, především v přírodovědných a technických oborech,“ řekl hejtman Lubomír Franc. </p> <p>Nové digitální planetárium o celkové ploše přes 800 metrů čtverečních naváže na prostory nynější hradecké hvězdárny. Projekt nového objektu počítá s kruhovým sálem s nakloněným hledištěm a speciální projekční plochou ve tvaru polokoule. Digitální projekční systém pokryje několika projektory celou její plochu. Návštěvníci se tak mohou těšit na prostorovou projekcí hvězdné oblohy, ale i na videofilmy z dalších vědních oborů lidského poznání.</p> <p>Cílem projektu je popularizovat vědu, techniku a přírodní obory u dětí i dospělých, nadchnout žáky pro studium přírodovědných a technických oborů. </p> <p>Nositelem projektu je Královéhradecký kraj, partnery jsou město Hradec Králové, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové a Centrum evropského projektování.<br />
O poskytnutí evropské dotace rozhodlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v listopadu 2011.</p>

<p>KROMĚŘÍŽ: Po dlohé šestiměsíční pauze se konečně otevírá nově zrekonstruované kino NADSKLEPÍ i pro veřejnost. V sobotu 17. prosince od 9:00 budou mít zájemci a fanoušci kina možnost prohlédnout si celé kino (včetně zázemí a technických prostor), navíc nabídneme 4 exkluzivní filmové projekce ZDARMA.</p> <p>Organizátoři rovněž nabídnou malé občerstvení v baru kina a také výtvarné dílničky pro nejmenší v přednáškovém sále v prvním patře (od 11:00 – 15:30).<br />
Vstupenky dostanou návštěvníci až na místě přímo u vchodu do kina, ale pozor, kapacita je pouze 264 míst a na všechny se nemusí dostat. Zájemci pak mohou využít speciální „vánoční“ program v dalších dnech – kromě absolutních premiér kino nabídne i přehlídku nejlepších filmů roku 2011 ve formátu 2D i 3D.<br />
Kino NADSKLEPÍ bylo rekonstruováno i jako kvalitní hudební sál – minimálně 2 x do měsíce se v programu kina objeví i exkluzivní koncert klasické hudby i hudby jiných žánrů (jazz, worldmusic, …). </p> <p>Budova „Nadsklepí“ byla postavena v letech 1868 – 70 kroměřížskými právovárečnými měšťany nad pivovarskými sklepy, tzv. ledovnou, v místech původního hradebního příkopu a býval zde hostinec. Ve dvorním traktu budovy je možné vidět zachovanou část městských hradeb. V roce 1890 kroměřížský stavitel Ladislav Mesenský budovu přestavěl a rozšířil. Touto úpravou vzniklo i stálé jeviště. Nadsklepí se tak stalo na řadu let kulturním centrem města. Hostovali zde významní umělci, herci Václav Vydra a Zdeněk Štěpánek nebo operní pěvkyně Ema Destinová. Antonín Dvořák tu dirigoval svá díla v provedení kroměřížského hudebního a pěveckého spolku Moravan v letech 1891 a 1892. V květnu roku 1934 zde kroměřížský rodák Václav Talich řídil Smetanovu Mou vlast v provedení České filharmonie.<br />
V roce 1968 byla budova znovu rekonstruována a přeměněna na širokoúhlé kino, které po menších úpravách fungovalo až do 1. 6. 2011. Poté začala v kině NADSKLEPÍ probíhat rozsáhlá rekonstrukce, jejímž výsledkem je moderní víceúčelový sál určený pro koncerty, ale i filmové projekce. Kapacita sálu se o něco snížila (264 míst), k dispozici je ale prostor s velkým pódiem a kvalitním zázemím. Navíc v prvním patře vznikl přednáškový sál a větší šatna i bar. Kino sice čeká na poslední etapu potřebné digitalizace, ale filmy v 2D a 3D se budou promítat již od znovuotevření kina – v sobotu 17. 12. 2011.</p> <p>V nabídce jsou speciální SLEVOVÉ KARTY ARTEDIEM<br />
Projekt ARTEDIEM je určen převážně k estetické výchově, a to prostřednictvím nejvýznamnějších kulturních aktivit. A právě na tyto vybrané aktivity budou pro držitele SLEVOVÝCH KARET nabídnuty četné a mimořádné výhody (Více na stránkách www.artediem.webnode.cz ).<br />
KARTY ARTEDIEM na první pololetí roku 2012 jsou již v prodeji a pokud si je stihnete koupit do 22.12.2011 (třeba jako vhodný vánoční dárek), pak navíc v akční ceně 799 Kč.<br />
Studenti a důchodci budou mít tuto KARTU ZDARMA.<br />
Prodej vstupenek na lednové akce ARTEDIEM začne již tento týden, vstupenky na většinu divadelních i hudebních programů ARTEDIEM si můžete koupit již před Vánocemi. </p> <p>Více zde

<p>ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM, SEDLČANY, PŘÍBRAM: Kromě vlastního sběru a nákupů jsou dary od lidí třetím hlavním zdrojem rozšiřování sbírek jednotlivých muzeí. A vzhledem k jejich finančním možnostem i nejvýhodnějším. Své nové přírůstky se muzea snaží co nejdříve vystavit.</p> <p>„Sbírky rožmitálského muzea jsou rozšiřovány na základě inzerce, která přibližně dvakrát ročně vychází v regionálním tisku. Pravidelně „zachraňujeme“ i předměty, které obyvatelé přinášejí do sběrného dvora a hodí se pro potřeby muzea. Pořád ještě existují lidé, kteří staré věci vyhodí nebo spálí, místo aby je nejprve nabídli muzeím. Mnozí si neuvědomují, že právě obyčejné a běžné předměty denní potřeby návštěvníky zajímají nejvíc,“ vysvětlila Marie Kabátníková z rožmitálského Podbrdského muzea.<br />
Sbírky tohoto muzea obohatilo jen v letošním roce více než tři stovky předmětů. Některé z nich musí projít restaurováním, ale část už je vystavena v takzvané stodole nebo v expozici Jak se žilo na Podbrdsku. V současné době muzeum vystavuje darované betlémy, část sbírky výšivek, vánoční ozdoby, houpacího koně, sáňky, lyže nebo model děla, který vyrobil F. Lízl.<br />
„Dostali jsme také nástroje do dílny a na pole, kamenný štok, předměty z rožmitálské litiny a mnoho dalších. Spolu s dárci, kterým bych chtěla i touto cestou poděkovat, se nám daří mapovat každodenní život na Podbrdsku a plánovat novou expozici řemesel, která bude umístěna ve stodole,“ dodala Marie Kabátníková. </p> <p> Dárcovskou formou jsou nejčastěji obohacovány i sbírky Městského muzea Sedlčany<br />
„Lidé nám sami nosí jednotlivé předměty a věnují je do muzejních sbírek. Jako potvrzení a dík je jim vystavena takzvaná Darovací listina s uvedením předmětu, jména příslušného dárce a datem předání,“ uvedl ředitel muzea David Hroch.<br />
Předměty se poté uloží do depozitu a ty významné, jichž je zhruba třetina, jsou zapsány do Přírůstkové knihy muzea a následně do Centrální evidence sbírek vedené při Ministerstvu kultury. „To poté umožňuje získání grantu na jejich případné restaurování,“ zdůraznil David Hroch. Do Přírůstkové knihy je každoročně zapsáno zhruba 40 předmětů. K těm nejvzácnějším patřila malovaná dřevěná kolébka z konce 18. století, kruhadlo na zelí z roku 1782, řeznická čepice a sada řeznických nožů firmy Rebec Sedlčany, proutěný dětský kočárek z počátku 20. století, šicí stroj, vojenské předměty z 2. světové války nebo kabátec a kalhoty selské jízdy.</p> <p>Příbramské Hornické muzeum získalo z různých zdrojů například starý příbramský betlém od havíře Jana Křtitele Třešňáka z let 1843 až 1849, kolekci 19 historických pohlednic či soubor minerálů z Příbramska. „Strategií muzea je zachránit ojedinělé předměty, kterým hrozí zánik, a pokud možno co nejdříve je prezentovat veřejnosti,“ řekl pracovník muzea Roman Abušinov.</p>

<p>PELHŘIMOV: Londýn, Tchaj-pej a Pelhřimov mají jedno společné; všechna tato města využívají v současné době nejmodernější hi-tech v podobě multimediálních průvodců muzeem fungujících na bázi chytrých telefonů – smartphone. MUZEUM 4U přináší revoluční přístup k návštěvníkovi a moderní využití technologie při představení historie.</p> <p>Muzeum Vysočiny Pelhřimov je první v České republice, které technologii průvodce po vzoru taiwanského projektu uvedlo u nás do praxe. „Multimediální projekt elektronického průvodce v několika světových jazycích využívá taiwanskou technologii, která v kombinaci s inteligentními telefony nebo zapůjčeným přehrávačem představuje zlom v přístupu k modernímu návštěvníkovi resp. k jeho informovanosti. V současné době jsou k dispozici textová, obrazová, audio případně videodata popisující danou expozici nebo konkrétní exponát v pěti jazykových mutacích a v českém jazyce,“ uvedl Tomáš Škaryd, radní Kraje Vysočina pro oblast kultury a cestovního ruchu.<br />
Projekt MUZEUM 4U má za sebou po téměř ročních úpravách a zpracovávání podkladů náročnou vývojovou fázi. V tuto chvíli je však důležité, že si návštěvníci Muzea Vysočiny Pelhřimov mohou stahovat přímo do svých telefonů informace a nikdo jim nebrání si je také odnést domů. Multimediální průvodce je prakticky kdykoli schopen spolehlivě zajistit výklad v rozsahu více než 1,5 hodiny v každém jazyce, což představuje celkem devět hodin hlasových souborů, dále devět desítek stran průběžného textu a videa. Zařízení umožní uživateli prohlídku absolvovat zcela svobodně, nabízí mu osobní volbu vybraných komentářů.<br />
„Už nyní se podařilo s předstihem rozšíření nabídky textů s tlumočením do znakové řeči, tím jsme užití technologie umožnili další cílové skupině,“ doplňuje Ondřej Hájek, ředitel muzea a připomíná, že přístroj pro službu multimediálního průvodce je možné si v muzeu i půjčit.<br />
„Nadčasovost projektu je skrytá v použité technologii, kterou dnes běžně využívají vyspělé mobilní telefony. Cílem projektu MUZEUM 4U je vytvoření takové technologické úrovně, aby v budoucnu mohl jakýkoliv návštěvník použít jako audio-vizuálního průvodce po výstavách či expozicích svůj vlastní mobilní telefon.<br />
Vedle toho bude aplikace umožňovat čtení 3D bar kódů, což v praxi znamená, že vedle NFC technologie využité prostřednictvím zařízení, která si návštěvník bude moci v muzeu zapůjčit, aplikace současně umožní čtění obsahu telefony, které zatím NFC technologii nepodporují, ale návštěvníci muzea jimi disponují již nyní. Jsme tedy ne krok, ale míli před technologiemi, které jsou v České republice dnes běžně využívané a morálně zastarávají,“ uvedl k projektu Václav Jáchim s tím, že náklady ve výši téměř dvou milionů korun, které v sobě zahrnují zpracování všech textových i obrazových podkladů vč. jejich překladů, uhradil ze svého rozpočtu Kraj Vysočina.</p>

<p>ČR: V předvánočním čase se na mnohých místech českých a bavorských sousedních regionů konají kouzelné vánoční trhy, koncerty a výstavy. Přeshraniční kulturní portál www.bbkult.net otevírá každý den od 01. 12. – 24. 12. 11 dvířka online Kulturního adventního kalendáře a zveřejňuje střídavě jednu z vybraných akcí v Čechách či Bavorsku.</p> <p>Přímo na úvodní stránce www.bbkult.net se tak návštěvníci jedním kliknutím dostanou rovnou k adventnímu kulturnímu tipu!<br />
Prvním kulturním tipem, zveřejněným 01.12., byl Vánoční trh v Klatovech, který se koná od 23. 11. – 22. 12. 2011 ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech. Kromě krátkého popisu akcí – samozřejmě v obou jazycích – zde naleznete informace o otevírací době, kontaktní údaje, fotografie a mapku, která usnadní návštěvu sousední země. Kalendář je také ke stažení.</p> <p>Chcete v Adventním kalendáři zveřejnit Vaši akci? Registrujte se na kulturním portálu www.bbkult.net.</p>

<p>KYJOV: Slovácký rok v Kyjově, to je příležitost k setkání s opravdovostí lidí, s dotekem dávných časů a kořenů. Tato největší a nejslavnější folklorní akce na Kyjovsku má tradici od roku 1921. Ale nejen folklorem žije město, které má téměř 13 tis. obyvatel. Koncerty hudby různých žánrů, divadelní představení, filmová promítání, výstavy a další akce pro všechny věkové kategorie organizuje kyjovské Městské kulturní středisko (MěKS), příspěvková organizace zřizovaná městem.</p> <p>Pohled do historie i současnosti</p> <p> Budova dnešního kulturního domu byla slavnostně otevřena v listopadu 1973. Tehdy patřila 21 podnikům a působil v ní sdružený závodní klub. Posledním majitelem zůstaly nakonec zdejší šroubárny, které rozlehlý objekt prodaly městu Kyjov. V části přízemí jsou dnes různé provozovny a obchody, přičemž tržby z tohoto nájmu jsou příjmem MěKS. V kulturním domě se nachází estrádní sál, vhodný k pořádání plesů, tanečních zábav, konferencí atd., s kapacitou při plesovém uspořádání 428 míst k sezení, v případě uspořádání pro estrádní pořady pojme 520 lidí. Salonek estrádního sálu má 52 míst k sezení, foyer estrádního sálu má kapacitu 60 míst a je vhodný k pořádání školení, přednášek atd. Divadelní sál se hodí k pořádání divadelních představení, estrádních pořadů, školních akademií, ale i ke zkouškám tanečních divadelních souborů, a nabízí v hledišti 334 míst k sezení. V prostoru mezi estrádním a divadelním sálem se nachází fotogalerie.<br />
Město v loňském roce přispělo na provoz částkou 6 milionů Kč. MěKS žádá každoročně o dotace Jihomoravský kraj na folklorní akce – vloni se podařilo získat dotace od Jihomoravského kraje na soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku Kyjovského Dolňácka, na soutěž dětských zpěváčků Vyletěla holubička, na seriál dechových hudeb. Obrací se i na Nadaci hudebního fondu (NHF) se žádostmi o podporu koncertů vážné hudby v rámci KPH. </p> <p>Slovácký rok letos slavil jubileum</p> <p>Nejvýznamnější folklorní akcí, která se koná vždy jednou za čtyři roky po čtyři dny, je Slovácký rok v Kyjově. Letos v srpnu se uskutečnil jubilejní 90. ročník. Probíhal v jednotlivých programových blocích – život, práce a zábava lidí zdejšího regionu zvaného Kyjovské Dolňácko. Festival má díky svému čistému lidovému projevu jedinečnou prestiž a stálou záštitu Ministerstva kultury i Ministerstva zahraničních věcí. Svým pojetím a délkou trvání se řadí k největším a také nejstarším folklorním festivalům u nás. Dotaci na Slovácký rok obdrželo MěKS od města Kyjova, Jihomoravského kraje a další příspěvky poskytli sponzoři. </p> <p>Různorodá nabídka programů</p> <p>MěKS se snaží nabídnout širokou paletu kulturních aktivit. Zájmy občanů zjišťuje i prostřednictvím ankety Co byste chtěli vidět a slyšet? umístěné na webových stránkách. První příčku s 12,3 % v ní obsadily večery při dechové hudbě (letos proběhl 3. ročník seriálu dechových hudeb, který nabídl osm koncertů), s 10,9 % následuje divadlo – komedie, dále s 8,4 % vážná hudba, s 8,3 % diskotéky, folklorní pořady získaly 6,9 % atd. Mezi zajímavé akce jistě patřila instruktáž přípravy krojů na vystoupení nebo kurz genealogie.<br />
V Kyjově působí amatérský divadelní soubor Opona, který má podobu občanského sdružení, ve kterém se angažují mladší příznivci Thálie. Naopak občanským sdružením není Loutkový soubor, který ale vyvíjí svou činnost s podporou MěKS. Tradicí se může pochlubit zdejší Kruh přátel hudby, který má 64 členů. Národopisně zaměřený Slovácký soubor, o.s., tvoří ženský, mužský a taneční soubor, a pro děti je tu soubor Kyjovánek I a II. Dále ve městě působí folklorní soubor Vyslúžilci, divadelní amatérský soubor Matýsek, tři folkové a country skupiny, dechová hudba Žadovjáci, Tetky z Kyjova, cimbálové muziky Jury Petrů, HUDCI z Kyjova a další.<br />
V loňském roce proběhlo 9 divadelních představení s návštěvností 1660 osob, 13 dětských pořadů pro děti, které vidělo 4060 dětí, 26 koncertů pro 6170 zájemců, 8 tanečních zábav, které zaujaly 1970 osob a třinácti plesů se zúčastnilo 3700 občanů. Výstavy navštívilo 1200 zájemců. Odhaduje se, že o další akce– přednášek, stavění máje atd. mělo zájem 3500 osob. Kurzů taneční a společenské výchovy se zúčastnilo 150 tanečníků – začátečníků. Předvánoční trhy navštívilo přes 6 tisíc občanů a ve výčtu akcí bychom mohli dál pokračovat. Dům kultury využívají i jiná sdružení a organizace, např. studenti Klvaňova gymnázia tu pořádají každoročně Majáles.</p> <p>Kamenné i letní kino<br />
Budova kina Panorama byla dokončena na podzim roku 1970 a v této době je majetkem města. Bezbariérový přístup je v kině zbudován, ale místa pro vozíčkáře dosud ne. V minulém roce kino obdrželo příspěvek ze Státního fondu pro rozvoj české kinematografie ve výši 800 tisíc Kč na digitalizaci kina. Byl pořízen digitální promítací stroj, k dispozici je 3-D systém Dolby. Reprodukce zvuku je ve formátu Dolby Stereo, Dolby Digital a Dolby Digital EX a nechybí ani azurová stopa.<br />
Během roku se odehraje zhruba 500 představení, průměrná cena vstupenky je 100 Kč, v hledišti je 424 sedaček. Od června loňského roku mohou zájemci využít tzv. rodinnou vstupenku, která je určena pro 2 děti do 15 let a 2 dospělé nebo 3 děti do 15 let a jednoho dospělého.<br />
V Kyjově působí také Filmový klub, který má 12 členů většinou ve věku do čtyřiceti let. Klubové filmy se hrají jednou týdně. V projektu Film a škola se během roku odehraje kolem 25 představení, a to pro mateřské, základní a střední školy. Bijásek pro nejmenší diváky pak promítá filmy dvakrát za měsíc.<br />
Letní kino se nachází na Urbanově ulici a je také majetkem města. Kapacita hlediště je asi 1500 míst. V loňském roce byl areál v letě jeden měsíc uzavřen, protože probíhaly opravy nutné k uspořádání Slováckého roku. Proto se konalo jen 18 představení, na které přišlo 500 diváků. Průměrná cena za vstupenku byla 80 Kč. Nejúspěšnějším filmem se staly Lidice.</p>

<p>MLADÁ BOLESLAV: Ředitelem Městského divadla Mladá Boleslav se opět stal František Skřípek. Rozhodli o tom koncem listopadu 2011 městští radní, kteří jej na konci září odvolali. Staronového ředitele zpět do pozice zvolilo všech 11 členů rady, řekla ČTK mluvčí radnice Hana Koišová.</p> <p>Rada podle dřívějšího vyjádření primátora Raduana Nwelatiho (ODS) nedávno Skřípka neodvolala kvůli pochybení nebo proto, že by s ním město nebylo spokojeno. Využila údajně svého práva to udělat, aby získala ve výběrovém řízení několik koncepcí, jak v nadcházejících čtyřech až pěti letech divadlo vést. Skřípek v pozici ředitele působil už 17 let.</p> <p> Skřípek ČTK po svém znovuzvolení řekl, že chce zejména omladit umělecké vedení divadelní scény a vylepšit propagaci divadla v médiích. „Zásadní změnu kurzu divadla neplánuji. Ten umělecký vývoj a profil divadla zůstane zachován,“ uvedl Skřípek. Dodal, že chce do divadla nalákat mladé diváky i tvůrce, kterým by v příštím roce po rekonstrukci měla patřit malá scéna zaměřená na alternativní umění. Soustředit se chce také na divadelní představení pod širým nebem.</p> <p> Do výběrového řízení o místo ředitele se přihlásilo šest osob. O funkci se kromě Skřípka ucházeli také režisér Pavel Khek, režisér a herec Petr Mikeska, architektka Soňa Zálešáková, tanečník, choreograf a bývalý ředitel divadla v Mostě Václav Hofman a herec řady divadel Jan Miller. O výběru ředitele v minulých dnech rozhodovala komise složená z ředitelů několika divadel, herců a zástupců města. Podle Koišové vybrala dva kandidáty, kteří před městskou radou museli obhájit své koncepce budoucího rozvoje divadla.</p> <p> Říká se „konec dobrý, všechno dobré“. Jakoby se nic nestalo. Pohlédneme-li na situaci mladoboleslavského divadla zasvěcenýma očima, jeví se vše v poněkud jiném světle. Takové zasvěcené nahlédnutí do problematiky umožňuje záznam vystoupení Pavla Štěpána, někdejšího pracovníka Okresního úřadu v Mladé Boleslavi, na nedávném zasedání správní rady divadla, jejímž je od prvopočátku členem, muže, který stál u zrodu myšlenky zřídit v Mladé Boleslavi samostatný divadelní soubor.</p> <p> Nuže, v roce 1991 vznikl záměr, podporovaný tehdejším mladoboleslavským starostou dr. Herčíkem, rozdělit nepřirozeně a násilně spojené divadelní scény Středočeského divadla Kladno-Mladá Boleslav. Záměr byl poprvé po mnoha jednáních publikován v září roku 1993. Na přelomu roku se pak konalo výběrové řízení na místo ředitele samostatného mladoboleslavského divadla. Byli přihlášeni čtyři uchazeči.</p> <p> Výběrová komise vybrala MgA. Františka Skřípka, absolventa DAMU, herce, divadelního pedagoga, který v té době působil jako vedoucí umělecko-technického provozu pražského Studia Ypsilon. Skřípek předložil komisi záměr, který mj. vysoce ohodnotila a doporučila přední pražská dramaturgyně Jarmila Černíková-Drobná. Současně byl do vedení divadla přijat jako zástupce příštího ředitele Josef Kettner, mladoboleslavský rodák, herec a režisér, který se osvědčil na řadě českých scén. </p> <p>Skřípek a Kettner museli co nejrychleji vyhledat řadu příštích pracovníků ‒ zvukaře, rekvizitáře, maskéry a vlásenkáře, nápovědy, inspicienty, museli zřídit sklady a dílny ‒ to vše bylo doposud jen v Kladně. Vyhledané zaškolit. Museli inventárně i věcně rozdělit provozní majetek divadla Kladno-Boleslav ‒ kostýmy, dekorace, nábytek a dalších součásti. A hlavně ‒ ustavit umělecký soubor. Z kladenského souboru přešly do Mladé Boleslavi pouze dvě herečky. Další herci byli získáni převážně z pražských i jiných scén. Zahajovací zkouška na první hru se konala první letní den roku 1994, a to na jevišti Studia Ypsilon v Praze, neboť mladoboleslavské jeviště nebylo ještě k dispozici.</p> <p> Na podzim se konala první premiéra nového mladoboleslavského divadla. To už probíhala intenzivní příprava dalších titulů. Byl to stav, kdy řada lidí z českého divadelního prostředí předvídala novému divadlu krátký život a nezbytnost opětovného sloučení s Kladnem. Byli ale i tací, kteří novému divadlu přáli a při jeho rozjezdu mu pomohli a později tu i velmi rádi hostovali. Už v prvních pěti letech se nechal obsadit Jiří Štěpnička, hráli tu Stanislav Zindulka a Simona Stašová, dokonce i Miroslav Horníček, Lubomír Lipský či Libuše Havelková. </p> <p> Podařilo se pak získávat režiséry s mimořádným renomé, ověnčené řadou předlistopadových titulů „zasloužilý, národní“. Ladislava Vymětala, který pak v Mladé Boleslavi režíroval třináctkrát, Jaromíra Pleskota, který později přizval k hereckému hostování pana Lukavského, režiséry Miloše Švarce, Ivo Krobota, jehož zdejší inscenace Ibsenovy hry byla vybrána v konkurenci s inscenací Národního divadla na Ibsenovský festival do norského Oslo. V Mladé Boleslavi hostovali vynikající herci, jako Vízner, Žilková, Havelková, Navrátil, Brzobohatý, herecký věhlas tu získali mladí ‒ Ondřej Sokol, Andrea Elsnerová, Dana Černá, Barbara Kodetová, Sabina Remundová, Radek Valenta, kteří po čase přešli do nejvýznamnějších pražských divadel. </p> <p> To vše bylo zásluhou Františka Skřípka ve spolupráci s Josefem Kettnerem. Pod Skřípkovým vedením už po prvních pěti letech získalo divadlo mimořádné postavení v českém divadelním světě. Získalo skvělé herce do trvalého angažmá, takže se tu režisérům dobře pracovalo a vedení divadla zajistilo rozvoj každého herce ‒ mimo jiné právě možnosti pracovat s výbornými režiséry a díky tomu, že postupně všichni byli obsazováni do hlavních rolí. </p> <p> Divadlo si získalo a udrželo tolik diváků, že návštěvností, obsazením sedadel v hledišti, patří k absolutní špičce i v porovnání s pražskými významnými scénami. K nejvzdělanějším osobnostem divadla obvykle patří dramaturg, který vybírá a volí ve vztahu k možnostem divadla, složení diváků i herců hry. V Mladé Boleslavi po celou dobu tuto úlohu plnil ředitel Skřípek.</p> <p> Mladoboleslavské divadlo je zváno k častému hostování jak na scény pražských divadel, tak do mnoha divadel mimopražských. Pro příští sezónu uzavřely dohody o režii takové osobnosti jako např. Ivo Krobot, Jan Novák z Vinohradského divadla, Zdeněk Kaloč. Divadlo si udržuje svou úroveň i za ne zcela příznivých okolností. Částka, kterou v každé sezóně může disponovat, je rok od roku snižována a v každoročním rozpočtu má od svého zřizovatele, města, jednu z nejmenších částek mezi divadly stejného typu.</p> <p> Ředitel Skřípek se v únoru příštího roku dožije šedesáti let. A těsně předtím, na konci ledna, hrozila možnost, že odejde z ředitelské funkce, z divadla, které s Josefem Kettnerem vybudoval. Byl by de facto vypovězen dva roky před dovršením věku odchodu do důchodu. Argument, že se může do výběrového řízení také přihlásit, nelze označit než za absurdní a necitelný. To, že koalice politických stran ve vedení města tak rozhodla proto, že cítí potřebu ‒ jako u jiných organizací ‒ vedení inovovat, to je argumentace velmi problematická. Divadlo je organizace velmi citlivá, složená převážně z emotivně myslících obětavých osobností, není to výrobní jednotka na patentky. Rozhodnutí to bylo podle Pavla Štěpána přinejmenším nepromyšlené a krátkozraké.</p> <p> Článek čerpá ze zprávy ČTK a ze záznamu vystoupení Pavla Štěpána.</p> <p> Diskusní fórum na téma odvolání ředitele fungujícího divadla <p> Aktuální program Městského divadla v Mladé Boleslavi

<p>CHRUDIM: Město se rádo nazývá Aténami východních Čech a nově otevřené Muzeum barokních soch v kostele sv. Josefa dokazuje, že na této hrdé přezdívce možná něco bude. Po pěti letech komplikovaných příprav – symbolicky 10. září v Den evropského kulturního dědictví – zahájilo muzeum svůj provoz.</p> <p>Bývalý klášter kapucínů s kostelem sv. Josefa, postavený za tehdejšími městskými hradbami v druhé polovině 17. století, byl ještě nedávno ukázkovým příkladem špatného stavu našeho kulturního dědictví. Po roce 1948 ztratil své původní poslání, z přilehlého konventu se staly účelové prostory a chrám začal být v 70. letech používán jako skladiště místního národního výboru a později města. Úvahy o možném kulturním využití areálů, objevující se od 90. let, dlouho ztroskotávaly na nedostatku finančních prostředků. Teprve před pěti lety se městu podařilo získat dotaci 43 milionů korun z tzv. evropských fondů na projekt muzea barokního sochařství regionu.</p> <p> Rekonstrukce kostela pro potřeby muzea byla svěřena pražskému ateliéru Projektil architekti, který je podepsán například pod Národní technickou knihovnou nebo centrem ekologické výchovy Sluňákov. Stavba probíhající od ledna 2009 se z původních 67 milionů kvůli požadavkům památkářů, změnám projektu (odstranění plánované restaurace) a dodatečnému vybavení nakonec vyšplhala na téměř 100 milionů korun. Jakkoliv je tato cena vysoká, je nutno zdůraznit, že výsledná realizace zaujala komisi Sekce trvale udržitelného rozvoje při OSN nebo porotu Stavby roku 2011, kde muzeum postoupilo do druhého kola.</p> <p> Doc. Jiří Bezděk, vedoucí Katedry hudební kultury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni označil chrudimské Muzeum barokních soch jako ideální koncertní prostor. Ve svém článku o hudebním festivalu Festa Academia 2011, jehož závěrečný koncert se odehrál právě v hlavní lodi bývalého kostela sv. Josefa v Chrudimi, napsal: „Prostorem „snů“ lze pak označit odsvěcený duchovní stánek v Chrudimi – dnes Muzeum barokních soch. Každý posluchač by měl jednou v tomto prostředí zažít velebný zpěv chórický a jeho duše by zaplesala…“</p> <p> Ověřit pravdivost slov doc. Bezděka si můžete např. 22. prosince 2011 od 19 hod. na Vánočním koncertu Hany Medkové (soprán), Václava Uhlíře (varhany) a Karla Houdka (trubka).</p> <p> Více o Muzeu barokních soch v Chrudimi zde <p> Program Vánočního koncertu