Instituce a kulturní zařízení

<p>ČR: Na jednání před vánočními svátky došlo k dohodě mezi ČFK (zastupující české producenty, distributory a provozovatele kin), na straně jedné a OSA na straně druhé o podmínkách nové smlouvy o užití hudebních děl na následujících 10 let (2012 – 2022).</p> <p>Její písemná podoba by měla být uzavřena co nejrychleji – počátkem roku 2012 – a sazby jsou pohyblivé v závislosti na aktuální sazbě DPH platné pro vstupné do kin.<br />
Od 1. 1. 2012 platí sazba 0,8% ze vstupného do kin.<br /> Rovněž je důležité upozornit, že pro rok 2011 byla retroaktivně oběma stranami potvrzena a odsouhlasena sazba 0,5%.<br />
Smlouva po podpisu v lednu 2012 bude zveřejněna na webu http://www.ufd.cz/.</p>

<p>KARLOVY VARY: Krajská knihovna poskytuje speciální služby nevidomým a slabozrakým ve specializovaném oddělení pro handicapované již 16 let. Nově svým uživatelům nabízí velmi prospěšnou pomůcku, která umožní snadnější čtení slabozrakým čtenářům.</p> <p>Karlovarské středisko Tyfloservis laskavě dlouhodobě zapůjčilo krajské knihovně kamerovou zvětšovací lupu Presto – stolní verzi se čtecím stolkem.<br />
Jedná se o výkonnou pomůcku pro slabozraké, vyznačující se nenáročnou obsluhou a velkým zvětšením.<br /> Umožňuje číst nejrůznější texty a také prohlížet obrázky na obrazovce. Text je možné ještě upravit výřezem a zvýrazněním linky. Zvětšení obrazu je až čtyřicetinásobné. Pozadí textu se dá vytvořit v barevných kontrastech, zvýšit nebo snížit kontrast a jas obrazu.<br />
Kamerová lupa poskytuje velmi komfortní možnost čtení i velmi drobného písma.</p> <p>Michaela Němcová<br />
Krajská knihovna Karlovy Vary<br />
tel. 353 502 804<br />
T-mob. +420 736 514 048<br />
sekretariat@knihovnakv.cz<br />
www.knihovna.kvary.cz</p>

<p>SEDLČANY: Fotografie je stručný, ale výstižný název vůbec první společné výstavy fotoskupiny Spektrum Blatná. V sedlčanské Městské knihovně ji můžete vidět ještě dnes a zítra. Místopředsedou fotoskupiny je Jan Týc, kterému jsme položili několik otázek.</p> <p>Proč jste si za místo své první výstavy vybrali právě Sedlčany?</p> <p>Bylo to tak, že kolega náhodou viděl jinou fotografickou výstavu v těchto prostorách. Poté kontaktoval paní ředitelku s dotazem, zda by bylo možné uspořádat výstavu našeho sdružení a dohodli jsme se na volném termínu. </p> <p>Jak se vám prostory knihovny líbí?</p> <p>Líbí. Je to krásně prostorově řešená knihovna s dostatkem světla. Paní ředitelka Blanka Tauberová nám velmi ochotně vyšla vstříc mimo jiné i tím, že zapůjčila diaprojektor a my mohli o vernisáži promítat i několik takzvaných diaporam. Ucelené soubory fotografií jednoho tématu s prolínáním snímků a podmalované hudbou. Veřejnosti jsme mohli představit například dva soubory portrétních fotografií kolegy Jiřího Minaříka, Zdenka Týcová představila soubor Oradour sur Glane, Jana Týcová diaporamu Catedrale Saint Julien au Mans, já přispěl diaporamou z Jízdy Králů z Vlčnova a z Karnevalu v Benátkách. </p> <p>Kolik autorů se výstavy účastní?</p> <p>Šest autorů zde prezentuje celkem osm desítek fotografií, které představují určitý průřez volnou tvorbou každého člena.</p> <p>Kdy a proč vaše fotoskupina vznikla?</p> <p>V podstatě jsme jen na sklonku roku 2010 dali našemu „fotografování“ oficiální ráz tím, že jsme založili občanské sdružení. Již při letmém pohledu na jména vystavujících si každý určitě všimne, že jsme tak trochu rodinný klub. Zakladatelem je Jiří Minařík, s nímž jsme dlouholetí přátelé, spolu jsme téměř 20 let vedli fotoklub KAMFO Blatná. Chtěli jsme jít ale vlastní cestou, a proto jsme volili tento způsob. K nám se přidali mé dvě dcery a jejich partneři. Vzhledem k tomu, že jsme vznikli teprve nedávno, je nás zatím málo. Věříme, že se ale časem rozrosteme. </p> <p>Jaké společné akce máte za sebou a co chystáte?</p> <p>V letošním roce jsme absolvovali dvoudenní výjezd na Šumavu, kde jsme fotografovali v plenéru, improvizovaném atelieru i v Šumavském pivovaru ve Vimperku. Na podzim jsme uspořádali fotoexkurzi do Elektrárny Orlík. Mimo tyto akce děláme průměrně pětkrát do roka ateliérové fotografování. Příští rok na jaře se představíme i příbramské veřejnosti v galerii Gaudii Gratia, na podzim připravujeme start vlastního Mapového okruhu – Černá růže. To bude fotografická soutěž pro fotokluby z ČR.</p> <p>Jak se vám líbilo na sedlčanské vernisáži?</p> <p>Líbilo. Příjemná atmosféra i lidé, navázali jsme kontakty se sedlčanskými kolegy. Ještě jednou děkuji touto cestou paní ředitelce sedlčanské knihovny za ochotu a vstřícnost.</p>

<p>PRAHA: Každému, kdo touží alespoň na chvíli uniknout rušnému víru velkoměsta, lze doporučit návštěvu Českého centra Praha, které sídlí v Rytířské 31 (Praha 1). Můžete si zde vychutnat nejen výstavy, ale rovněž řadu dalších kulturních akcí. O tom, jakým způsobem se tyto akce připravují a na jaký program se můžeme již nyní těšit, jsem si povídala s jeho programovou manažerkou Radkou Labendz.</p> <p>České centrum Praha prezentuje ve svém výstavním sále jak české tak i zahraniční umělce a zároveň poskytuje prostor pro nejrůznější diskuze, přednášky a workshopy z oblasti kultury. Jaká je ještě úloha Českého centra Praha?</p> <p>České centrum Praha je součástí sítě Českých center. Naším hlavním úkolem je informovat českou veřejnost o poslání a činnosti Českých center, podporovat spolupráci s významnými zahraničními institucemi a vytvářet tak most mezi Českými centry v zahraničí a českou kulturní scénou. V naší galerii představujeme úspěšné projekty, které uspěly v zahraničních Českých centrech, zahajujeme či ukončujeme putovní výstavy, které vznikly pro síť Českých center či poskytujeme prostor našim kolegům v zahraničí pro vzájemnou spolupráci. Na našich projektech se často podílí i kulturní instituty a zahraniční kulturní zastoupení zemí, ve kterých máme Česká centra.</p> <p>Jaké výstavy právě připravujete?</p> <p>Právě probíhá společná výstava Leny Knilli a Jany Kasalové CENTIMETR ZA DEN, jejíž hlavním tématem je orientace v prostoru, lidské směřování a osobní vztah k místům, ve kterých se autorky narodily, nebo ve kterých prožívají či prožívaly část své existence. Výstava, která vznikla ve spolupráci s Českým centrem Vídeň, Rakouským kulturním fórem a velvyslanectvím Rakouska v České republice, skončí 28. ledna. Poté bude následovat výstava francouzského umělce, českého rodáka Yana Zelenky NEBE, PEKLO, HRÁCH (VEGETÁLNÍ IMAGINACE), na jejíž přípravě se podílely České centrum Paříž a Francouzský kulturní institut. Vystřídají ji výstavy současného ukrajinského a ruského umění. </p> <p>Na co se ještě mohou návštěvníci Českého centra Praha těšit?</p> <p>Na loňském festivalu Jeden svět nás zaujal dokument o bukurešťském umělci Ionu Barladeanovi, jehož tvorbu jsme se rozhodli ve spolupráci s místním Českým centrem představit v květnu i u nás. Začátkem léta, kdy se budou zraky tisíců diváků upírat k olympijským výkonům sportovců z celého světa, přineseme do našich prostor projekt inspirovaný společenským a kulturním děním tohoto velkého sportovního svátku. Výstava ŽIJEME LONDÝNEM! zahrne jak díla českých autorů žijících v Londýně, tak díla britských umělců a výtvarníků, kterými se Rada v Británii působících českých výtvarníků pochlubí v Praze, a zároveň tu bude mít společnou premiéru. Spiritem agens celého projektu je České centrum Londýn, které v Praze představí také činnost České školy bez hranic a vzdělávacího a komunitního programu s olympijskou tematikou v Islingtonu.</p> <p>Kolik výstav a přednášek v průběhu roku přibližně realizujete?</p> <p>V galerii Českého centra Praha máme na každý rok naplánováno mezi deseti až dvanácti výstavami. Ke každé výstavě jsou připravené doprovodné programy, ať už jsou to výtvarné dílny, komentované prohlídky, setkání s vystavujícími umělci či přednášky tematicky spojené s probíhající výstavou. Celkově jsme od našeho vzniku na jaře roku 2006 uspořádali přes 600 tematicky a žánrově různorodých programů a přivítali v našich prostorách více než 90 000 návštěvníků.</p> <p>Jaké další akce kromě výstav ještě pořádáte?</p> <p>Spolupracujeme i s našimi dalšími partnery, kterým poskytujeme prostor. V poslední době se u nás například konal křest knihy Velvyslanci i bez diplomatického pasu, kterou představila její autorka Linda Štucbartová, dále mezinárodní vědecké symposium, které organizoval Pražský literární dům autorů německého jazyka ve spolupráci s Ústavem germánských studií Karlovy univerzity či přednáška velvyslance České republiky v Dánsku Zdeňka Lyčky o mýtech a pověstech Inuitů. Dlouhodobě spolupracujeme například s organizacemi Česko–německý fond budoucnosti, Český dialog a Mezinárodní český klub, které u nás představují svoje projekty.<br /> Uvedli jsem také nový hudební cyklus s názvem JUNIOR BRASS, který jsme připravili s Asociací trumpetistů České republiky, a který si klade za cíl podpořit odborné vzdělávání a propagovat mladé hudebníky.<br />
Samozřejmě spolupracujeme i s naším zřizovatelem, kterým je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Největším společným projektem za poslední rok byl koncert skupiny The Plastic People of the Universe, který se konal v neděli 11. září 2011 v zahradě Černínského paláce jako připomínka 10. výročí útoků na New York a Washington. Pravidelně se také zapojujeme do velkých projektů jako jsou Designblok, Komiksfest, festival Jeden svět, Den poezie nebo Pražská muzejní noc.</p> <p>Vystavujete díla zejména profesionálních umělců. Spolupracujete také s umělci – amatéry? Podporujete nějakým způsobem i jejich tvorbu? </p> <p>Ke každé výstavě připravujeme ve spolupráci s Lucií Haškovcovou z Galerie hlavního města Prahy výtvarnou dílnu nazvanou KREATIVNÍ HRY S UMĚNÍM. Všichni příchozí mají možnost reagovat na aktuální výstavu vlastní tvorbou – na autora, jeho typickou techniku, rukopis nebo téma. Nejprve si všichni výstavu za odborného výkladu Lucie Haškovcové projdou, a poté dostanou prostor pro vlastní tvorbu. Kreativitě se meze nekladou a každý návštěvník tak má díky tomuto projektu možnost popustit uzdu nejrůznějším uměleckým nápadům. Velkou předností kreativních workshopů je předem připravený materiál. Žádný návštěvník se tedy nemusí starat o své vybavení. Vstupné na Kreativní hry s uměním je vždy zdarma. Příchod i odchod je pro všechny zájemce individuální, avšak pokud jde o školní skupiny, pak je důležitá včasná rezervace. </p> <p>Podle jakých kritérií vybíráte vystavující umělce? </p> <p>Jedním z hlavních kritérií je samozřejmě kvalita a předpokládaný zájem našeho publika. Jak jsem již uvedla, program připravujeme ve spolupráci s našimi kolegy v zahraničí, kteří v současné chvíli působí na třech kontinentech v jedenadvaceti Českých centrech. </p> <p>Co je při výběru výstav ještě důležité?</p> <p>Snažíme se zachovat jejich pestrou skladbu. Střídají se u nás různí výtvarníci, jejichž díla jsou klasická, abstraktní i konceptuální, jedná se většinou o malbu či fotografie, ale představujeme i další zajímavé výtvarné směry. Velký úspěch sklízí výstavy z „exotických“ destinací, jako je Japonsko či Izrael. V minulém roce to byla například letní výstava izraelského výtvarníka Hanocha Pivena či společná výstava dvou japonských výtvarníků Yusuke Nakamury, Ayako Takagi a Jiřího Votruby. </p> <p>Jakým způsobem se dotkla současná ekonomická krize fungování Českého centra Praha? </p> <p>Byli jsme nuceni být v realizaci našich výstav kreativnější a nalézat pro naše projekty další partnery, což má ve výsledku pozitivní dopad. Z mé odpovědi je jistě cítit optimismus a víra, že všechno zlé je pro něco dobré; naštěstí ji v Českém centru Praha sdílíme všichni.</p> <p>Jak si ceníte spolupráce s dobrovolníky? </p> <p>Jejich pomoci si moc vážíme. Již několik let využíváme nabídky studentů, kteří se nám s žádostí o praxi pravidelně hlásí. V loňském roce jsme uzavřeli smlouvu s Vysokou školou ekonomickou v Praze, kde se vyučuje obor Arts Management. Každý semestr nám tak škola nabídne 2 – 3 studenty. V případě, že potřebujeme v naší galerii rychlou výpomoc, obracíme se na sdružení Romea a jejich program, který podporuje zaměstnanost Romů. </p> <p>Jaké jsou vaše plány pro rok 2012?</p> <p>Za dobu našeho působení jsme již na kulturní scéně získali svoje pevné místo. Chceme i nadále pokračovat v pestré nabídce programů, které jsou pro všechny návštěvníky zdarma. Mimo prostor naší galerie navíc chystáme již 6. ročník Noci literatury, která vzniká ve spolupráci se sdružením evropských kulturních institutů EUNIC. Letos bude probíhat na Smíchově a my se na noční putování s evropskou literaturou už teď moc těšíme.</p> <p>Více info na:<br />
Web Českého centra Praha: http://prague.czechcentres.cz/<br />
FB Českého centra Praha: https://www.facebook.com/ccpraha<br />
FB Noc literatury: https://www.facebook.com/Noci.Literatury</p>

<p>KAMENICKÝ ŠENOV: První prezident Československé republiky T. G. Masaryk prohlásil, že dobrá škola šetří státu peníze za kriminál, špitál a chudobinec. Střední umělecká škola sklářská v Kamenickém Šenově – nejstarší sklářská škola v Evropě – taková je. Uplynulý rok se ale opět nesl v duchu dalšího boje za její přežití.</p> <p>Ministr školství Josef Dobeš školu zařadil mezi „rodinné stříbro“ s tím, že je nutné zachovat ji pro budoucnost. Navzdory jeho slibům, že instituci převezme stát, zůstane zřizovatelem školy Liberecký kraj, a o to, zda stát školu podpoří nějakým jiným způsobem, je v jednání. </p> <p>Každopádně škola nečeká s nataženou dlaní:<br />
„Již druhý rok jsme se obešli bez zvláštních dotací z rozpočtu Libereckého kraje díky úsporným opatřením, díky provedené reorganizaci školy a také díky vlastní výdělečné činnosti a sponzorským darům. Nikdo nám nemůže předhazovat, že na nás doplácí, nebo že žijeme na něčí účet!“ píše na webových stránkách školy zástupce ředitele, ak. mal. František Janák</p> <p>Více se dočtete zde <p>Důležité!<br />
SUPŠ sklářská v Kamenickém Šenově uzavřela významnou dohodu s přední českou společností, která se týká prodeje žákovských prací. Tato dohoda přinesla škole ještě v listopadu loňského roku částku půl milionu korun, která podpořila její rozpočet Tento silný partner se bude podílet na podpoře školy také v příštím roce. Tím škola splnila podmínku zřizovatele, jako předpoklad další existence školy.</p> <p>Cena Ď pro ak. mal. Františka Janáka<br />
Loni v červnu proběhlo v Národním divadle v Praze slavnostní vyhlášení vítězů desátého ročníku ceny Ď, které uděluje „Kolegium pro udílení cen Ď mecenášům, morálním vzorům a dobrodincům v České republice“.<br />
Laureátem ceny Ď se v minulosti stal také například pan Václav Havel, bývalý president České republiky.<br />
Vítězem v kategorii muzeí, hradů, zámků a kulturních středisek a zařízení se za rok 2011 stal ak. mal. František Janák, zástupce ředitele SUPŠS v Kamenickém Šenově.<br />
Do soutěže ho nominovalo Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově společně s městem Kamenický Šenov za „Intenzivní snahu o zachování existence nejstarší sklářské školy světa a jejího odkazu, výchovu kreativních studentů, kteří budou schopni spolupodílet se na udržení vysoké úrovně českého sklářství“.</p>

<p>ROŽNOV POD RADHOŠTĚM: Ve čtvrtek 5. ledna 2012 od 15 hodin bude v rožnovském kině Panorama slavnostní zahájení k úspěšnému dokončení digitalizace kina. Tento projekt trval téměř rok od podání žádosti o dotaci na Státní fond na podporu české kinematografie a byl nezbytný k zachování kina ve městě.</p> <p>Vzhledem k tomu, že distributoři přecházejí na digitální kopie, je nutno tomuto trendu přizpůsobit také promítací techniku. Kino Panorama se tak připojilo ke dvěma stům sálům v České republice, které na moderní filmový formát přešly. Od Státního fondu na podporu kinematografie Ministerstva kultury ČR se podařilo na tento projekt získat dotaci ve výši 800 tisíc korun, a projekt podpořilo také město Rožnov pod Radhoštěm částkou ve výši 2 miliony korun.</p>

<p>BRNO: Historie továrny Vaňkovka sahá až do roku 1865, kdy ji založil podnikatel Friedrich Wannieck. V roce 1990 zde tovární ruch nadobro utichl a vyvstala otázka, co se stane s již nevyužívaným objektem dál. Naštěstí se brzy do celé situace vložila nově založená nadace Vaňkovka, jejíž cílem byla záchrana a nové využití areálu pro kulturní účely. O tom, jak se takový objekt transformuje v kulturní centrum, jsem si povídala s jednatelkou sdružení Blankou Maroušovou.</p> <p>V bývalé továrně Vaňkovka vytváříte prostor pro netendenční kulturu. Dnes je tento typ revitalizace starých továren na kulturní centra velmi „módní“. Jak vznikl nápad obnovy objektu Vaňkovka? </p> <p>V případě občanského sdružení Vaňkovka platí, že cílem je cesta. Trvalo nám deset let, než jsme ukončili první etapu. Ta vyžadovala mnoho energie od všech, kteří se připojili k vizi kombinovaného využití továrních hal, tehdy ještě částečně funkční slévárny. Vaňkovka je téměř v srdci Brna, a přitom o ní málokdo věděl. Objektu hrozilo srovnání se zemí a vybudování nákupního střediska, a to rychle z těch nejlevnějších materiálů. Posláním o.s. Vaňkovka bylo starou továrnu odhalit veřejnosti a přesvědčit zúčastněné strany o tom, že má smysl ji zachovat. Velmi nám pomohlo, že jsme našli podobné projekty v zahraničí, konkrétně síť kulturních továren po celé Evropě Trans Europe Haales, která dnes sdružuje v Evropě přes padesát podobných projektů.</p> <p>Čím vám připadá prostor bývalé továrny jedinečný?</p> <p>Na Vaňkovce je unikátní poloha blízko historického centra Brna. Naštěstí architekty nové Vaňkovky ovlivnil vzhled původních továrních hal. Na konci 18. století navrhl továrnu August Prokop jako neogotickou stavbu z červených cihel. </p> <p>Jak je finančně náročné upravit prostor bývalé továrny na kulturní centrum?</p> <p>Byli jsme velmi zaskočeni, když jsme dostali v roce 2005 prostor bez podlah, elektrických rozvodů a spousty dalších potřebných věcí. Naštěstí mluvíme o době, kdy nebylo těžké někoho požádat o pomoc, a tak s pomocí například ECE (majitel a provozovatel obchodního centra Vaňkovka), ale i firem, které práce realizovaly, jsme vše zvládli. Kulturní centrum Slévárna žije z pronájmu, z grantů a dotací.</p> <p>Víte o nějakém jiném podobně zajímavém objektu v České republice, který by rozhodně stálo za to proměnit v živé kulturní centrum? </p> <p>Jen v Brně je takových objektů několik. Bohužel věc není tak jednoduchá a podle mne nelze továrnu proměnit na čistě kulturní centrum, protože by se neuživilo. Citlivou kombinací různých funkcí ve starých budovách a opuštěných továrnách je ale jistě možné dosáhnout velmi zajímavého inspirativního prostoru pro život, který nikdy v novostavbě vzniknout nemůže.</p> <p>Spolupracujete i s nějakými zahraničními institucemi?</p> <p>Ano, například s ústavem Caritasheim v rakouském Retzu na každoročních mezinárodních symposiích pro mentálně postižené výtvarníky.</p> <p>Jste spokojena s tím, jak se v České republice zachází s podobnými objekty, jako je právě Vaňkovka? Jaký kulturně-ekonomický potenciál vidíte v těchto jinak často nevyužívaných objektech?</p> <p>Nevím. Myslím, že se příliš často volí cesta nejmenšího odporu. Zbourat a postavit znovu. Je to nejlevnější a nejméně komplikovaný postup. Mnohdy je to jediná možnost vzhledem například ke kontaminacím půdy, nebo technickému stavu. Ale často by stačil osvícený developer, který jen jiným postojem může dát obyvatelům města další solitér, který dělá město krásnějším a život hezčím.</p> <p>Více info na:<br /> www.vankovka.cz</p>

<p>BRNO: Hudební kritik Boris Klepal se na představitele města Brna obrátil otevřeným dopisem kvůli zpoplatnění novinářských vstupenek v institucích, které zřizuje město Brno.</p> <p>Dopis najdete v příloze.</p>

<p>BRNO: Moravská zemská knihovna v Brně vyhlašuje z pověření Ministerstva kultury ČR projekt Česká knihovna, který podporuje nákup nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury, české ilustrované beletrie pro děti a mládež, děl literární vědy, kritiky a věd příbuzných pro veřejné a vybrané vysokoškolské knihovny.</p> <p>Cílem projektu je podpora široké sítě subjektů poskytujících veřejnou kulturní službu, veřejným profesionálním knihovnám, evidovaným dle zákona 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, včetně knihoven filozofických a pedagogických fakult vysokých škol a zároveň i vydavatelům české literatury.</p> <p>Tento veřejně prospěšný projekt podporuje odbyt nekomerčních a komerčně problematických titulů uměleckých děl české literatury, české ilustrované beletrie pro děti a mládež, děl literární vědy, kritiky a věd příbuzných a jejich distribuci do uvedených knihoven dle jejich vlastního výběru.</p> <p>Informace pro vydavatele <p>Kontaktní adresa:<br />
Moravská zemská knihovna v Brně<br />
Česká knihovna<br />
Zdeňka Machková<br />
Kounicova 65a<br />
601 87 Brno<br />
tel.: 541 646 301<br />
e-mail: ceskaknihovna@mzk.cz</p>