sobota
18. května 2024
svátek slaví Nataša

Děti a mládež

Vyfoť mě, když to dokážeš!

CHRUDIM: Vážení přátelé, kolegové a příznivci Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, srdečně  Vás zveme na výstavu fotografií Josefa Ptáčka, tentokrát věnovanou světovým loutkářským fenoménům u příležitosti Světového dne loutkářství.

Je nám potěšením, že vernisáž výstavy proběhne 21. března v 17h za účasti autora. Nejnovější publikace jeho fotografií vydaná Divadelním ústavem v roce 2023 bude na místě k prodeji a vy můžete využít tuto příležitost k jejímu zakoupení a obdržení milého věnování.

Josef Ptáček je jedním z předních českých divadelních fotografů, který se dlouhodobě a systematicky věnuje také loutkovému divadlu. Coby fotograf na volné noze fotil také krajinu, architekturu či momentky ze života běžných lidí. Řada fotografií vznikla během jeho zahraničních cest po Asii či Evropě. Z českých loutkových divadel se věnoval především Divadlu DRAK, Naivnímu divadlu či divadlu Minor.

21.03.2024
17:00
Autor článku: 
Muzeum loutkářských kultur

 

 

Platforma uMĚNÍM spustila největší mapu vzdělávacích programů pro kreativní učení a zve na čtvrtý ročník Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání

ČR: Kulturně-vzdělávací platforma uMĚNÍM spouští nový projekt MAPA uMĚNÍM, který shromažďuje vzdělávací programy rozvíjející kreativitu v učení. Primárně jsou určené pro pedagogy, ale vybírat z nabídky mohou i rodiče. MAPA má za cíl zjednodušit, zpřehlednit a shromažďovat nabídku pro kreativní vzdělávání napříč celou Českou republikou. Platforma stojí také za Festivalem umění a kreativity ve vzdělávání, jehož čtvrtý ročník se uskuteční od 20. do 28. dubna 2024 v Praze a následně až do 2. června poputuje sedmi regiony.

od 20.04.2024 do 02.06.2024
Autor článku: 
Michaela Sikorová/ika

MAPA uMĚNÍM je efektivní nástroj pro školy i rodiče, který usnadňuje orientaci v nabídce projektů nabízejících kreativní přístupy ve vzdělávání. Zájemcům pomůže vybrat si kvalitní programy na míru a orientovat se v nabídce ve svém místě působiště i jinde v republice.  MAPA je také příležitostí pro kulturní subjekty, ať už instituce nebo nezávislé spolky či jednotlivce, jak své projekty nabídnout a dostat se ke správné cílové skupině.

„Jednoho dne to třeba bude tak, že až rodiče budou přemýšlet, co dělat s dětmi o víkendu, učitelé, jak dát výuce šmrnc, úředníci, jak změnit svoje město, že se ti všichni podívají na naši oborovou mapu kreativního vzdělávání, a tam najdou, co hledají. Učení se stane uměním, umění zase (i mimo jiné) způsobem, jak žít, učit se lépe, jak uzdravovat města a lidi. A aby to tak mohlo být, tak začínáme!” přibližuje ideu vzniku projektu Tereza Dobiášová Krejčí, spisovatelka, kulturní manažerka a předsedkyně platformy uMĚNÍM.

Tým kolem MAPY klade důraz především na kvalitu programů. Obsah nabídky je koordinován a výběr zařazených subjektů podléhá jistým kritériím. Vzhledem k tomu, že má platforma více než 40 členů, část nabídky je sestavena z aktivit těchto organizací. Jsou jimi například Národní galerie Praha, Máš umělecké střevo?, Centrum současného umění DOX, zapojeny jsou ale i regionální instituce. „Další cesta výběru byla na základě hodnocení projektů přihlášených do opencallu dle kritérií definice kreativního učení. Nejde tedy o prodejní katalog, kvantitativní výběr, ale kvalitativní a reprezentativní seznam toho dobrého v rámci České republiky.” vysvětluje Jiří Raiterman, projektový manažer MAPY uMĚNÍM, kterou si mohou zájemci projít na webu mapa.umenim.cz.

MAPA vznikla přirozeně jako průsečík různých aktivit platformy uMĚNÍM, která u nás definovala pojem “kreativního vzdělávání”. Snaha o zviditelnění kreativního učení ve veřejném prostoru se projevuje i v dalších aktivitách platformy, jednou z hlavních událostí je Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK), jehož čtvrtý ročník bude zahájen 20. dubna 2024 v Praze. Koncept festivalu pro letošní rok přináší určité změny v harmonogramu termínů jednotlivých akcí v Praze a regionech. Program zapojených subjektů a institucí napříč celou republikou je rozdělen do delšího časového období od dubna až do začátku června, zájemci tak mají možnost navštívit daleko více programů z celkové nabídky.

Festival zahájí 20. dubna Rodinný den v Centru současného umění DOX v Praze. Ten je určen rodinám s dětmi ve věku 1,5 až 11 let. Děti i dospělí si budou moct užít interaktivní divadelní představení s dílnou, za níž stojí organizace FysioART, workshop Zkus cirkus! se spolkem Cirqueon, vzdělávací program s Post Bellum a další aktivity pro děti i jejich rodiče. Následující den je věnován studentům – teenagerům. Kromě programu zaměřeného na práci s digitálními médii, se mladí návštěvníci mohou zúčastnit například výtvarného workshopu na AVU. Cílem je představit způsoby, jak sami studenti mohou přímo participovat na kreativním učení. Pondělí 22. dubna bude patřit odborné veřejnosti z oblasti vzdělávání, která se (mimo jiné) seznámí i s příkladem dobré praxe kolegů z Arts Council of Wales, kteří představí, jaké dopady má vzdělávání, jehož zásadním pilířem je kreativita. V pondělí si svůj program najdou i širší veřejnost. Tématem diskusního večera v BIO OKO budou rodiče a jejich možný vliv na změnu ve vzdělávání. Úterní program se uskuteční v Kunsthalle. Bude věnovaný pedagogům a konferenci na téma Digitální média a jejich dopad na tvořivost a wellbeing. Středa 24. dubna bude posledním dnem kurátorovaného programu, a je vyhrazen členským organizacím platformy uMĚNÍM a jejich setkání a síťování.

Další část programu Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání v Praze bude probíhat až do 28. dubna a zapojí se do ní se svým programem desítky pražských kulturních institucí, například Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, Free Cinema, Máš umělecké střevo?, Osvěta z.s. Praha, Knihovna Václava Havla, Iniciativa Fór_um, NaFilM: Národní filmové muzeum, Divadlo v Dlouhé, Klub mladých diváků, a mnoho dalších.

Od 25. dubna až do 2. června FUK poputuje dalšími regiony. Jako první nabídne program Středočeský kraj, pokračovat budou kraje Vysočina, Královéhradecký, Karlovarský, Jihočeský, Ústecký a Jihomoravský. Program bude zveřejněn v průběhu března na webu www.fuk.education a vstupenky na vybrané programy dostupné na platformě GoOut. Některé z akcí budou pro návštěvníky volně přístupné.

 

O MAPĚ uMĚNÍM

MAPA uMĚNÍM je efektivní nástroj pro školy i rodiče, který usnadní orientaci v nabídce projektů nabízejících kreativní přístupy ve vzdělávání napříč ČR. Zájemcům pomůže vybrat si kvalitní programy na míru. Stačí jednoduše filtrovat podle uměleckých oborů, věkové kategorie, lokality atd. Zároveň je MAPA příležitostí pro kulturní subjekty, které takové vzdělávání nabízí.

WEB | mapa.umenim.cz

 

O Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání

Festival FUK iniciovaly v roce 2021 Společnost pro kreativitu ve vzdělávání a Centrum současného umění DOX. Už čtvrtý ročník festivalu proběhne od 20. do 28. dubna 2024 v Praze. Na pražský FUK navazují regionální festivaly, které budou probíhat až do 2. června po celé ČR.

 

WEB | www.fuk.education

FACEBOOK | www.facebook.com/festivalfuk

INSTAGRAM | www.instagram.com/fukfestival

 

Organizátor | platforma uMĚNÍM

 

Spoluorganizátoři | Centrum současného umění DOX, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Kunsthalle Praha, Národní galerie Praha

Mediální partneři | Česká televize, EDUzín, Řízení školy

Akce je realizována za finanční podpory městské části Praha 7, Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury ČR

 

Proč bychom si netančili

ČR: Výběr finalistů celostátní soutěže neprofesionálních tanečníků v oblasti současného tance ve věku od 6 do 26 let Proč bychom si netančili 2O24 byl ukončen posledním soutěžním kolem 27. února ve Smetanově domě v Litomyšli. Do programu oslav Smetana2OO konaných k poctě narození Bedřicha Smetany byl z iniciativy Aleše Březiny, hudebního skladatele a kreativního ředitele celé akce, zařazen také tanec jako sesterská umělecká disciplína, která nebyla Bedřichu Smetanovi nikterak cizí. Ke spolupráci oslovil Evu Blažíčkovou a společnou úvahou připravili tvar této mimořádné celostátní soutěže v české polce na originální verze smetanovských polek, ale i jejich nejrůznější úpravy. Jedním z cílů soutěže bylo iniciovat ke tvůrčí spolupráci choreografy a muzikanty.

11.05.2024
16:00
Autor článku: 
Tomáš Čivrný

Choreografická soutěž Proč bychom si netančili se začala formovat na půdě organizace MenART, která poskytla nejen lidský potenciál v čele s paní Danou Syrovou, ale i své prostorové zázemí. Následně převzal hlavní roli NIPOS a za přispění Umělecké rady ZUŠ, jmenovitě paní Zory Breczkové bezchybně zorganizoval vše potřebné pro průběh únorové soutěže.
V průběhu února se uskutečnilo celkem sedm postupových kol v Jihlavě, 2 kola v Praze, v Zašové, Hronově, Ostravě a Litomyšli. Do soutěže bylo přihlášeno 101 choreografií z tanečních škol a studií celé ČR, v závěru bylo uvedeno 84 choreografií, ve kterých tančilo 912 malých a mladých tanečníků a tanečnic. I s pedagogickým doprovodem se účastnilo soutěže celkem 1020 účastníků (zpravodajství z krajů na www.nipos.cz).

Výzva byla otevřená – platila pro taneční studia, soubory, jednotlivce i základní umělecké školy, jejichž počet převažoval. Nejen vynikající úroveň vybraných finalistů, ale i fakt, že na základě této výzvy se spontánně vytvořila i dvě nová uskupení tanečníků, nás vedou k úvaze, že konkrétní zadání soutěže byl dobrý nápad, který přinesl své plody.

Ukázalo se, že dobrá práce nezaleží na regionu, konkrétním místě, ani na dětech, ale pouze na inteligentní, vkusné a vzdělané osobnosti pedagoga. Proto nepotěšil relativně velký počet dětí, které nejsou dostatečně vedeny k práci ani na držení těla a celkové tělesné inteligenci, ani k soustředěnému naslouchání hudbě. Děti nemohou být proto připraveny k tvůrčí práci a spolu s nedostatkem času, věnovanému přípravě choreografie vzniká nudná sestava pohybů často nerespektující pulz hudby, která se za choreografii pouze vydává.  

Vedle toho jsme viděli řadu vynikajících choreografií, skutečných uměleckých děl napříč republikou. Dvanáct choreografií, z nichž porota v kompletním složení zvolí absolutního vítěze, tvoří zajímavé věkové spektrum od šestiletých dětí po mladé dospělé a odráží různé cesty současného tance. Především ale jejich práce je ukázkou, jakou hodnotou pro společnost takoví pedagogové jsou.

Mezinárodní porota zasedala v šestičlenném složení. I když se v některých případech museli jednotliví členové vystřídat, vždy byl přítomen také hudební skladatel a divadelník. Oslovili jsme odborníky z oblasti tance, kteří sice mají české kořeny, ale buď v zahraničí dlouhodobě pracují, nebo mají v tanečním oboru zahraniční zkušenost a nejsou nijak provázáni se zdejšími přehlídkami, protože jsme potřebovali co nejobjektivnější názor.

Eva Blažíčková, odborný garant soutěže

 

Celkem desetičlenná porota rozhodla, že finalisty jsou:

Tereza Burešová s dílem KÓTA 370,5 (ZUŠ Adolfa Voborského Praha 4)
Adéla Ernekerová s dílem VIA NIVIS (FRI. DA studio tance a pohybu Děčín)  
Monika Golianová s dílem ŠVITOŘENÍ (ZUŠ J. Pravečka Lanškroun)
Lenka Halašová a Jaruška Kubinová s dílem SPOLU (Flash Dance Company TJ Sokol Jaroměř)
Tereza Herynková s dílem JSOUCNO (ZUŠ Lounských Praha)  
Alena Hofmannová Pírková s dílem JEN JEDEN… PRAMÍNEK VLASŮ (Taneční soubor Prozatím ZUŠ Choceň)  
Simona Mikešová s dílem JIŘINKY (ZUŠ Sokolovské Plzeň)  
Štěpána Nlasa Mfuta s dílem VSTŘÍC PROUDEM SE ŽEŇ (Taneční studio ELPÉ Příbram)  
Markéta Pucová s dílem PÍP! (Taneční kroužek Máta sdružení Roztoč Roztoky u Prahy)  
Jana Trubačíková s dílem MEZI SEBOU (ARTem dance company I. Uherské Hradiště )
Jana Trubačíková s dílem PROTI (ARTem dance company II. Uherské Hradiště)  
Markéta Vančurová s dílem PINKO, LINKO (ZUŠ Znojmo)  

 

Veřejně přístupné Představení finalistů soutěže Proč bychom si netančili se uskuteční v předvečer Pražského jara v sobotu 11. května 2024 v 16 hodin v pražském divadle ARCHA+ .

 

Pozvánka k účasti na divadelní přehlídce Dospělí (pro radost) dětem v Havlíčkově Brodě

HAVLÍČKŮV BROD: ADIVADLO – divadelní soubor z Havlíčkova Brodu informuje, že vyhlašuje již 31. ročník regionální postupové přehlídky činoherních divadelních souborů hrajících pro děti a mládež DOSPĚLÍ (pro radost) DĚTEM. Jde o přehlídku s možností postupu na celostátní přehlídku Popelka Rakovník. Uskuteční se v termínu 10. až 12. května 2024 v Havlíčkově Brodě v KD Ostrov. Rádi u nás Váš soubor opět (nebo i poprvé) přivítáme na tomto našem tradičním divadelním setkání. Pořadatel zajišťuje rozborové semináře jednotlivých představení za účasti lektorů splňujících podmínky pro postup na celostátní přehlídku. Uzávěrka přihlášek inscenací je prodloužena do 15. 3. 2024.

Autor článku: 
ADIVADLO, z. s.

Více podrobnějších informací o možnosti účasti na této přehlídce a přihlášku najdete v přiložených souborech.

Pokud vy nemůžete, nebo nemáte aktuálně žádné pohádkové představení na repertoáru a víte o nějakých dalších souborech, které by možnost zúčastnit se této přehlídky zajímala, přepošlete jim, prosím, tuto informaci.

Přejeme Vám hezký den!                 

Za ADIVADLO, z. s.

Markéta Adamová a František Štibor, organizátoři přehlídky

www.adivadlo.cz


 

Kafka, Klostermann či Dvořák – český komiks slaví úspěch na světové scéně

ZAHRANIČÍ: České centrum Madrid představilo prostřednictvím kurátorského výběru Pavla Kořínka a Tomáše Prokůpka španělské veřejnosti průřez aktuální české komiksové tvorby. Výstava s názvem Tady a teď byla minulý týden za účasti autorů slavnostně otevřena španělským návštěvníkům v prestižním prostoru Casa del Lector.

Autor článku: 
Petra Přibylová

Průřezová výstava Tady a teď v Casa del Lector v Madridu

V prestižním výstavním prostoru Casa del Lector (Čtenářský dům) byla v minulém týdnu zahájena výstava Tady a teď, a která potrvá až do září tohoto roku. Tomáš Prokůpek se zúčastnil vernisáže a návštěvníky osobně provedl výstavou. Jedna z autorek, Lucie Lomová u příležitosti zahájení uspořádala v sobotu 2. 3. workshopy nejen pro děti. Ta není ve Španělsku zcela neznámá, vyšly jí zde v překladu již dvě knihy.

Kurátor Tomáš Prokůpek o projektu říká: „Španělský a český komiks mají mnohem více společného, než by se mohlo na první pohled zdát. Mezi důležitá témata obou z nich patří vypořádávání se s vlastní nedemokratickou minulostí a hledání konkrétních lidských příběhů na pozadí velkých dějin. Proto mám velkou radost, že bude naše výstava představena v Madridu.“

„ČC Madrid spolupracuje s Casa del Lector od začátku jeho otevření. Uskutečnilo zde například výstavu o Bohumilovi Hrabalovi u příležitosti 100. výročí jeho narození, výstavu uměleckých filmových plakátů ze sbírky Terryho ponožky, prezentaci biografické knihy o Václavu Havlovi Michaela Žantovského nebo rozsáhlou výstavu o českém emblematickém ilustrátorovi a průkopníkovi své doby Miroslavu Šaškovi. Půlroční komiksová výstava v Centru současného umění madridského Matadera, kde se Casa del Lector nachází, je pro prezentaci českého kultury tou nejlepší destinací,“ dodává ředitelka Českého centra Madrid Jana Polívková.

Česká centra se dlouhodobě snaží aktivity nové porevoluční generace komiksových autorů podporovat a jejich tvorbu prezentovat v zahraničí, kde rezonuje i skrze překlady.

Podpoře české komiksové tvorby v zahraničí se více věnujeme posledních několik let. Zrealizovali jsme řadu původních výstavních projektů, networkingových propojení či fokusových prezentací na vybraných festivalech či veletrzích. Český komiks má silné osobnosti napříč generacemi a příběhy ztvárněné osobitými vizuálními styly, které nacházejí odezvu zahraničního publika.“ říká Anna Hrabáčková, vedoucí oddělení kulturní diplomacie ústředí Českých center.

Výstava již byla uvedena v řadě zemí – např. na Slovensku, Korejské republice, Německu, Polsku, Rumunsku nebo na Ukrajině. Letos se znovu představí také v Hong Kongu, kde měla svoji premiéru v loňském roce.

 

Kafkův Zámek ve Skandinávii i na Slovensku

Jaromír 99 (vlastním jménem Jaromír Švejdík) elegantně balancuje mezi světem výtvarného umění a hudby. Komiks Zámek není pouhým líčením slavného příběhu, ale představuje sérii vizuálně sugestivních obrazů přetvářejících text spisovatele. Výstava, která vznikla z jeho esence, je v současné chvíli k vidění díky spolupráci Českého centra Stockholm a Evropského institutu pro židovská studia Paidea na Östermalmu ve Stockholmu, se následně přesune do Norska a Dánska. Na podzim bude také součástí programu festivalu Dny české kultury 2024, spoluorganizovaného Českým centrem Bratislava. Akce se uskutečňují při příležitosti 100 let od úmrtí Franze Kafky. Ve švédské metropoli se v květnu představí také Lucie Lomová a to na Mezinárodním veletrhu komiksu ve Stockholmu, kam přijíždí na pozvání Českých center.

 

Nové překlady v Řecku i Srbsku

Velký úspěch zaznamenal autobiografický komiks Terezy Drahoňovské Bez vlasů, který vznikl ve spolupráci se Štěpánkou Jislovou. Na pozvání Českých center v roce 2021 se obě autorky zúčastnily athénského ilustrátorského festivalu Illustradays, kde měly možnost představit knihu, proběhly workshopy i cenný oborový networking, jehož výsledkem je čerstvý řecký překlad knihy pod patronací Českého centra Athény směřující do místní knižní distribuční sítě. Překlad komiksové knihy 1984 v provedení Matyáše Namaie také vychází v Srbsku a bude v partnerství s Českým centrem Bělehrad uveden přímo autorem.

 

Klostermann jako komiksová výzva

České centrum Mnichov dlouhodobě programuje český komiks a to také mj. ve spolupráci s česko-německým komiksovým sympoziem, které se zaměřuje na zapojení mladých komiksových autorů z Česka a Německa. Ti zpracovávají zadané téma a jejich práce jsou později vystaveny v obou zemích. Letošní, již pátá edice tohoto setkání, nabídla inspirativní reflexi „šumavského“ díla českoněmeckého spisovatele Karla Klostermanna.

www.czechcentres.cz

Svět knihy Praha 2024 ovlivnil Franz Kafka, zajímá se o jeho odkaz i tvorbu německojazyčných zemí. Dá také opět prostor Literatuře jako hlasu svobody a inspiruje malé čtenáře

PRAHA: Do programu 29. ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha se promítá sté výročí smrti Franze Kafky. Čestným hostem se stal tradiční festivalový projekt Das Buch, pro rok 2024 pod názvem Das Buch – německojazyčná literatura. V celé šíři představí autory a mluvčí Německa, Rakouska a Švýcarska. Program věnovaný Kafkově výročí se bude zaobírat jeho tvorbou i inspiracemi, které z ní vychází. Odkaz pražského německy píšícího spisovatele se odráží rovněž ve vizuálu od grafického studia Pavla Fuksy a také v mottu letošního ročníku, jímž je Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“ Se jménem Franze Kafky, ale i dalších významných českých literátů, jako je Jaroslav Seifert či Karel Čapek, se návštěvníci navíc setkají v nových názvech programových sálů. Pozvání na Svět knihy Praha, jež se opět koná na Výstavišti Praha, platí od 23. do 26. května. Vedle prezentace literatury německojazyčných zemí pokračuje program podporující dětské čtenářství a zavedená sekce Literatura jako hlas svobody poskytne prostor těm, kteří svobodně mluvit nemohou. 

Autor článku: 
Pavla Umlaufová

Čestný host 29. ročníku byl vybrán v návaznosti na výročí Franze Kafky. Stal se jím literární program Das Buch, který je stálou součástí Světa knihy Praha. Pro rok 2024 pod názvem Das Buch – německojazyčná literatura. „Německojazyčná literatura u nás má díky společně připravované prezentaci Das Buch již tradičně silné zastoupení. Letošní kafkovské výročí bylo impulsem, abychom tuto dlouholetou spolupráci vypíchli statutem čestného hosta. Kafka je ideálním pojítkem německého jazyka a Prahy,“ uvedl ředitel Světa knihy Praha Radovan Auer. V programu čestného hosta budou široce zastoupeni autoři a mluvčí všech tří zemí německojazyčného prostoru, tedy Německo, Rakousko i Švýcarsko. Program, připravovaný společně Goethe-Institutem ČR, Rakouským kulturním fórem v Praze a Velvyslanectvím Švýcarské konfederace, představí bohatství současné německojazyčné literatury napříč žánry. Návštěvníky veletrhu seznámí s německy psanou beletrií, komiksem, dětskou literaturou, ale i filozofickými a publicistickými texty. Tematicky se zaměří na počiny a tendence reflektující současný stav společnosti a odrážející specifické vazby Česka na sousední země. 

Nejen čestného hosta, ale celý letošní program ovlivnilo významné literární výročí: 3. června uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky – německy píšícího a v Praze žijícího spisovatele. Mottem 29. ročníku se stal Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“ Odráží filozofickou linku festivalu, která se odvíjí od úvah o smyslu literatury a toho, jak mění náš vnitřní život. Program nabídne besedy o Kafkově tvorbě i inspiracích, které z ní čerpají, zahájení obstará koncert pro veřejnost v podání Kafka Bandu, kapely zhudebňující Kafkovy texty. Kafkovké výročí akcentuje i vizuál studia dvorního grafika Světa knihy Praha Pavla Fuksy. Pozorný divák v jeho návrhu rozpozná hmyzím pohledem rozostřeného brouka z povídky Proměna.  

Franze Kafku najdou návštěvníci letošního Světa knihy Praha rovněž v názvu jednoho z programových sálů. Ty se pořadatelé rozhodli nově přejmenovat podle významných českých autorů, aby těmto osobnostem vzdali hold a zároveň upozornili na rozmanitost české literatury. Vzkaz je mířen jak na tuzemské návštěvníky, tak zahraniční profesionály z oboru. „Chceme připomenout, že máme nobelistu Jaroslava Seiferta i prezidenta literáta Václava Havla. Sál, kde se představuje sci-fi a fantasy, nese jméno Karla Čapka, který poprvé použil slovo robot. Drze se hlásíme i k těm, o nichž se vede nekonečný spor, jak moc patří do české literatury, tedy ke Kafkovi i Kunderovi. Moc nás potěšilo, že oslovení příbuzní s užitím jména autora bez problémů souhlasili a byli potěšeni,“ doplnil Radovan Auer.    

V doprovodném programu nebude ani letos chybět sekce Literatura jako hlas svobody, veřejná tribuna pro autory bojující za svobodu. Související Cena Jiřího Theinera podporující hlasy proti cenzuře a v boji za demokracii bude udělena nově už během slavnostního zahájení veletrhu. Doprovodný program se dále zaměří na živou literaturu: básník města Prahy Petr Borkovec bude prezentovat projekt Básník a Město; pořad připravený ve spolupráci s Národním divadlem přiblíží dramatizaci literárních předloh, ať už klasik či současných autorů; dojde také na slam poetry, do níž se zapojí němečtí tvůrci. Mimoto svět knihy Praha pokračuje v dlouhodobé podpoře dětského čtenářství, inspiraci pro nejmladší generaci nabídne opět pavilon kampaně Rosteme s knihou, jenž nově ponese jméno spisovatele Pavla Šruta. Součástí festivalu je také i v roce 2024 projekt Central and East European Book Market, jímž Svět knihy Praha vytvořil novou platformu v oblasti mezinárodního obchodu s knižními právy se zaměřením na region střední a východní Evropy.

Nakladatelské prezentace a program 29. ročníku zpřístupní Svět knihy Praha všem příznivcům literatury od 23. do 26. května v areálu Výstaviště Praha a Křižíkových pavilonech. Vstupenky jsou k zakoupení na webových stránkách Světa knihy Praha

Galerie Na Věky zahájí novou výstavu s tématem péče o komunity – mladé současné umění upozorní na problémy, se kterými se komunity potýkají

PRAHA: Galerie Na Věky s adresou Na Doubkové 2040/8 zve na vernisáž výstavy výstavy Prociť komunity, která se uskuteční v pátek 8. března v 18 hodin v Komunitním prostoru Smíchov. Výstava představí tvorbu mladých autorek, autorů a kolektivů, jejichž činnost upozorňuje na dění v daných komunitách, a to včetně problémů, se kterými se potýkají. Péče o tyto komunity, stejně jako její absence, nastoluje otázku k zamyšlení, co pro tyto komunity můžeme jako společnost udělat. Výstava prezentuje vybrané komunity (ukrajinskou, queer, etnickou, studentskou i uměleckou), které vyžadují naši pozornost.

 

08.03.2024
18:00
Autor článku: 
Jan Kieweg/ika

Galerie Na Věky na Smíchově pokračuje ve výstavním cyklu pečujícím o všechny jedince. V letošním roce odkryjeme další lokální umělce a umělkyně současné české vizuální scény. Autoři a autorky z vysokých uměleckých škol, profesionálové, tvůrci a tvůrkyně vystaví díla, která se starají o nás všechny, napříč generacemi a přinesou osobitou představu o tom, jak mohou vypadat různá pojetí péče.

Nová výstava s názvem Prociť komunity v Galerii Na Věky představí tvorbu mladých autorek, autorů a kolektivů, jejichž činnost upozorňuje na dění v daných komunitách, a to včetně problémů, se kterými se potýkají. Péče o tyto komunity, stejně jako její absence, nastoluje otázku k zamyšlení, co pro tyto komunity můžeme jako společnost udělat. Výstava prezentuje vybrané komunity (ukrajinskou, queer, etnickou, studentskou i uměleckou), které vyžadují naši pozornost.

Umělkyně Darja Lukjanenko na výstavě zastupuje ukrajinskou komunitu svým dílem – záznamem performance, které vzniklo v chrámu kostela. Na queer komunitu se zaměří dílo (závěsná tapiserie) Adriána Krišky, v němž autor rozvíjí osobitou mytologii v kombinaci s queer tématy. Mapování romské komunity se věnuje autorka Anna Veronika Křížová, která je na výstavě zastoupena instalací fotografií romské komunity na Slovensku. Tématu romské i sociální komunity se věnuje kolektiv Prádelna, který galerii zapůjčil video a výstavu doplní o doprovodný program v podobě projekce snímku Jak vyjádřit touhu nemožného (2022) prezentovaného na festivalu Marienbad v loňském roce. Problematice umělecké práce a praxi na vysokých uměleckých školách se věnuje umělkyně Karolína Schön z AVU v rámci instalace upozorňující na status umělce a kolektiv Neklikej a spi z FA ČVUT, který na konci roku 2023 prezentoval své aktivity z oblasti péče o studenty a studentky na Pecha Kucha v Praze a na výstavě svůj zájem o toto téma dále rozvíjí.

Třetí výstavu slavnostně zahájíme 8/3/2024 od 18 hodin v Galerii Na Věky v Komunitním prostoru Smíchov za účasti umělců a umělkyň, zástupců a zástupkyň komunit a kolektivů: Adrián Kriška, Anna Veronika Křížová, Darja Lukjanenko, kolektiv Neklikej a spi, kolektiv Prádelna a Karolína Schön.

Komunitní Prostor Smíchov v kostele Evangelické církve Českobratrské na Santošce plně využívá prostory kostela a fary, aby poskytl zázemí nejen sousedům, ale i široké veřejnosti. Nabízí různé aktivity, jako jsou divadelní kurzy, taneční večery, filmy, diskuse, koncerty, poradenství a potravinovou pomoc. Kavárna v předsálí kostela je otevřená pro všechny, kteří se chtějí připojit k rostoucí komunitě.

 

(Ne)viditelná ruka péče: Prociť komunity

Vernisáž: 8. března 2024 od 18 hodin

Výstava: 11. 3. – 26. 4. 2024

Kurátoři: Jan Kieweg, Karolína Lapešová

 

Komunitní prostor Smíchov

Na Doubkové 8, 150 00 Praha 5

 

Otevírací doba

pondělí–pátek: 14–19

Vstupné dobrovolné

 

Součástí výstavy bude doprovodný program, těšit se můžete na diskuze, workshopy a komentované prohlídky s kurátory výstavy.

 

FB událost / IG

Více podrobností o výstavě naleznete na webu

 

Pořádá: Galerie Na Věky, Evangelická církev Českobratrská, Komunitní prostor Smíchov, Kavárna Na Věky

 

Projekt podporují: Státní fond kultury ČR, hlavní město Praha

Mediální partner: Fakulta umění a designu UJEP, ArtMap, Kulturní magazín UNI

 

Malý princ ožívá v nezapomenutelné show a poprvé míří do Prahy

PRAHA: Generacemi milovaný nadčasový příběh Malého prince z pera Antoine de Saint-Exupéryho doslova ožívá v nezapomenutelné show a poprvé míří do Prahy! Po vyprodaných představeních v Paříži, Sydney a Dubaji a odehrané sezóně na newyorské Brodwayi se jeho scénického zpracování dočkají i diváci v Praze. Od 27. do 31. března dorazí program do pražského Kongresového centra, kde si jej velcí i malí diváci budou moci užít hned v sedmi představeních. Neopakovatelná show plná hudby, tance, herectví, akrobacie a moderní technologie videomappingu povýší už tak pestrý, dobrodružný příběh na nevšední zážitek. Do Prahy dorazí ve svém novém scénickém zpracování, se všemi herci, tanečníky, akrobaty i originální francouzskou režií. Od vydání nesmrtelné předlohy uběhlo 80 let.

od 27.03.2024 do 31.03.2024
Autor článku: 
Lenka Netušilová/ika

Jedinečná představení odstartují v pražském Kongresovém centru ve středu 27. března a na programu budou až do neděle 31. března. Každý všední den se uskuteční jedno představení začínající ve 20 hodin, o víkendu jsou pak v plánu hned dvě show během každého dne, a to odpolední od 16 hodin a večerní od 20 hodin. Zejména odpolední představení jsou tak jako stvořená pro rodiny s dětmi a pro malé fandy dobrodružného příběhu Malého prince.

Unikátní scénické představení Malý princ, produkovaný Broadway Entertainment Group, nabídne kouzelnou divadelní hru s plejádou úchvatných postav, jedinečných kostýmů a nadčasové scény. Poutavý, poučný a dobrodružných příběh Malého prince, který nikdy neomrzí, tak diváka vtáhne doslova do děje a umožní mu příběh prožít společně s ním. To vše v roce, kdy si Malý princ připomíná své 80. výročí od svého vydání.

"Jsme opravdu nadšeni, že s Malým princem míříme právě do Prahy! Malý princ na své cestě sdílí poselství lidskosti s mnoha různými lidmi a kulturami. Těší nás, že můžeme s pokorou přinášet jeho příběh o přátelství, osamělosti, lásce a péči o druhé i o naši planetu. Už teď se nemůžeme dočkat pražských představení i českých diváků,“ říká Anne Tournié, režisérka show Malý princ.

Celé zpracování show, od hudby, přes tanec, herectví a akrobacii až po projekce založené na inovativní technologii videomappingu povyšují příběh Malého prince na nadčasový zážitek a doslova jej oživují. Představení, která k nám míří po vyprodaných zastávkách v Paříži, Sydney a Dubaji a odehrané sezóně na americké Broadwayi, s kompletním obsazením a týmem, tak slibují nezapomenutelnou podívanou a komplexní kulturní zážitek skutečně na světové úrovni. Show je celá ve francouzštině, s přehlednými a krátkými českými titulky, aby je zvládli i malí diváci.

Doplňme, že oceňovaný tvůrčí tým Malého prince vede režisérka a choreografka Anne Tournié, pod libretem a spolurežií je podepsanén Chris Mouron, původní hudbu napsal Terry Truck, o pomocnou choreografii se stará Noellie Bordelet, videodesign je dílem Marie Jumelin, kostýmní návrhy připravila Peggy Housset, světelný design show zajišťuje Stéphane Fritsch, zvukový design pak Tristana Viscogliosiho, videoprojekce obstarává Etienn Beaussart, o vlasy a make-up účinkujících se stará od Carmen Arbues Miro a o rekvizity Aurélie Gandilhon. Malý princ byl za 80 let od prvního vydání přeložen do 250 jazyků a po celém světě se prodalo 200 milionů jeho výtisků, díky čemuž se stal 2. nejprodávanější knihou v moderní historii.

Nenechte si ujít poselství Malého prince o tom, že to skutečně důležité je očím neviditelné a vychutnejte si jedno ze 7 pražských představení plné hudby, tance, herectví, akrobacie, jedinečných kostýmů a scény s nadčasovou technologií videomappingu. Již od 27. března v Kongresovém centru Praha!

 

Termíny představení:

  • Středa, 27. 3. – 20:00
  • Čtvrtek, 28. 3. – 20:00
  • Pátek, 29. 3. – 20:00
  • Sobota, 30. 3. – 16:00 a 20:00
  • Neděle, 31. 3. – 16:00 a 20:00

 

Vstupenky jsou k dostání v předprodejní síti TicketLive za cenu od 1 390 Kč.
https://www.ticketlive.cz/cs/event/the-little-prince-praha-2024-prehled

 

Více na:

www.thelittleprincetour.eu   

Multitalentovaný houslista a mladý výtvarník – příběhy Akademie MenART

ČR: Každé ráno vstává první a celou rodinu probouzí tóny svých houslí. Talentovaný houslista Vintíř Langášek (14 let) si díky programu pro talentované hudebníky MenART stihnul zahrát na Pražském jaru, Smetanově Litomyšli nebo také v prestižní koncertní síni Palais des Beaux-Arts de Bruxelles (Bozar) v Belgii. Hudební geny zdědil po předcích, netradiční jméno zase po zbožném poustevníkovi ze Šumavy. To 19letý Eduard Bičiště z Hradce Králové se výtvarnému oboru věnuje už od 1. třídy a svůj koníček postupně proměnil v obrovskou vášeň doprovázenou řadou úspěchů. V 16 letech se stal Talentem královéhradecké kultury ve výtvarném oboru a v roce 2022 zvítězil se svou prací v Národním kole mezinárodního bienále figurální kresby a malby dětí a mládeže. To vše pod výtvarným dohledem Marka Bělohlávka, který Eduarda učí na ZUŠ Střezina už od 6 let. Právě díky němu objevil i MenART, akademii pro mladé nadané umělce. Uzavírka přihlášek pro letošní ročník Akademie MenART je 31. března 2024.

Autor článku: 
Ivana Šalbabová/ika

Příběh Vintíře

„Vintíř má čtyři sourozence a u všech vidíme, že mají hudební nadání. Všichni, včetně nejmladšího syna, kterému je teprve 5,5 roku, hrají na nějaký hudební nástroj,“ popisuje maminka mladého nadaného umělce Petra Langášková, která sama hraje na klavír. K hudbě měli vřelý vztah i Vintířovi předci. Jeho pradědeček ovládal hru na klavír a housle, ve 30. letech minulého století měl vlastní kapelu, a dokonce mu tehdejší hudební vydavatelství Ultraphon vydalo gramofonovou desku s vlastní tvorbou. Dědeček z druhé strany zase zpívá ve folklorním souboru.

Už když byly Vintířovi 2 roky, vypozorovali jsme, že častěji zpíval, než mluvil. K hudbě jsme ho proto vedli od malička. Housle si vybral sám v 5 letech,“ vzpomíná Petra Langášková. Na housle hraje každý den. Vstává kvůli tomu už po šesté hodině. „Vintíř má řadu dalších zálib, takže odpoledne nemá tolik času cvičit. Vstává proto brzy ráno. Dříve jsem ho musela budit, ale teď už si to řídí sám,“ vysvětluje maminka. Velkou motivací je pro něj především hraní na prestižních koncertech, spojené s cestováním, nebo dobré umístění na houslových soutěžích, kterým ale často předchází velký boj s trémou. Z Mezinárodní houslové soutěže PhDr. Josefa Micky v Praze si odnesl trofej za druhé místo, loni na jaře získal první cenu na houslové soutěži v Novém Jičíně a čestné uznání na Kocianově houslové soutěži v Ústí nad Orlicí. Dvakrát si jako sólista zahrál s Filharmonií Brno. Velkou vzpruhou pro něj byla také účast ve stipendijním programu pro mladé nadané umělce MenART, kde měl možnost trénovat hru na housle pod vedením koncertního mistra České filharmonie Jana Fišera. „Každý hudebník přistupuje k nástroji a studiu skladby po svém, Vintíř se učil nejen od mentora, ale také od dalších dětí, které s ním byly ve skupině. Navázal tu i pěkná přátelství,“ dodává Petra Langášková. Kromě sólového hraní se Vintíř věnuje také cimbálové muzice. Hudba však není jeho jediným koníčkem. Je také zapáleným skautem a zdatným horolezcem. „Zatím leze především na umělé horolezecké stěně, zkusil si i horolezecké závody. Protože je hubený a vysoký, má pro tento sport skvělé dispozice, ale kvůli houslím se mu nemůže věnovat tak intenzivně, jak by chtěl. Musel si zkrátka vybrat, co bude dělat, a v tom zatím vyhrávají housle,“ doplňuje jeho maminka. Jestli se však vydá na profesionální dráhu houslisty, zatím Vintíř neví. Stále tedy není jisté, zda bude dobývat koncertní haly, nebo vrcholky hor.

 

Komentář pedagoga:

„Vintíře učím na housle už 7 let. Než nastoupil ke mně, věnoval se mu Jiří Pospíchal, který byl členem České filharmonie a nyní působí jako pedagog na brněnské konzervatoři. Vintíř je mimořádně nadaný houslista, zároveň je i velmi chytrý. Už když jsem se s ním poprvé setkal v jeho 6 letech, měl uvažování devítiletého dítěte. Nyní, ve svých 14 letech, již hraje repertoár určený studentům konzervatoře. Hra na housle ho navíc baví. Kromě studia na ZUŠ si své znalosti stále doplňuje – hraje s cimbálovou muzikou, trénuje na ZUŠ Open, kde bude hrát pod taktovkou dirigenta Tomáše Netopila, dvakrát absolvoval stipendijní program MenART pod vedením Jana Fišera, a také se účastnil týdenního kurzu u Ondřeje Lébra. Výborně zvládá veřejná vystoupení, kde působí poměrně suverénně, i když od jeho maminky vím, že doma často bojuje s trémou. Na pódiu však není nic poznat. Pokud se Vintíř rozhodne pro dráhu profesionálního houslisty, má podle mě všechny předpoklady tohoto cíle dosáhnout,“ doplňuje Dušan Kovařík, pedagog ze ZUŠ Vítězslavy Kaprálové Brno a ZUŠ Brno, Smetanova 8.

 

Příběh Eduarda

„Na základní uměleckou školu jsem chodil od první třídy na přání rodičů. Maminka učí technické kreslení na střední škole stavební a táta je sice programátor, ale k umění měl také vždy blízko,“ popisuje Eduard. Že si ale výtvarný obor tak oblíbí, ho tehdy nenapadlo. „Když mi bylo 12 let, najednou jsem zjistil, že mě to moc baví, především studijní kresba. Kreslení figur a lidí jsem věnoval stále víc času,“ vzpomíná student. Na ZUŠ Střezina, kterou navštěvoval, ho učil zkušený výtvarník Marek Bělohlávek. Svou výukou a přístupem k dětem zásadně ovlivnil jejich další směřování. „Vždy se soustředil na to, co nás zajímá. V ničem nás neomezoval, byl citlivý a snažil se o individuální přístup. Výtvarný obor u něj na základní umělecké škole studuji dodnes,“ přibližuje Eduard, který v současné době také dokončuje gymnázium v Hradci Králové.

Když mu bylo 15 let, přišel Marek Bělohlávek s nápadem, že by se Eduard mohl ucházet o roční stipendijní program v akademii MenART, která podporuje mladé nadané umělce. Byla to pro něj jedinečná příležitost, jak se dostat k výrazným osobnostem české umělecké scény. „Vůbec jsem neváhal a měl jsem radost, když jsem stipendium získal,“ usmívá se Eduard. V roce 2019 začal v MenARTu spolupracovat s Tomášem Císařovským, který patří k nejuznávanějším českým malířům. „Jeho zpracování je mi hodně blízké. Je v něm navíc spousta příběhů,“ popisuje Eduard. Za Tomášem Císařovským nejprve dojížděl do jeho ateliéru, protože pak ale začaly platit restrikce související s covidem, byl s ním v kontaktu na dálku z domova. „Poskytl mi spoustu cenných rad. V ročníku jsme se tehdy zaměřovali na figurální tvorbu a vyvrcholením naší práce byla skupinová výstava na festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl, kde jsem měl pět svých děl. Jednalo se o velkoformátové kresby figur inkoustovou tužkou,“ vzpomíná Eduard, který v té době stále spolupracoval i s Markem Bělohlávkem. Tak vznikl další zajímavý výtvarný projekt s názvem Výlety. Vybraní studenti ZUŠ Střezina vystavili v období lockdownu své obrazy na oblíbených místech v Hradci Králové a okolí, a proměnili je tak v malé galerie. „Pan učitel oslovil tenkrát i mě. Pro svou výstavu jsem si vybral alej poblíž obce Černilov, kam lidé chodí běhat a venčit pejsky. Mé obrazy tam visely několik měsíců,“ upřesňuje Eduard.

Nadšení pro výtvarný obor ho neopouštělo, a tak se v loňském roce ucházel o stipendium v akademii MenART znovu. I podruhé uspěl. „Tentokrát studuji u Čestmíra Sušky, významného českého sochaře. Rozvíjí s námi umění ve veřejném prostoru. Jeden z našich letošních projektů se týká Prahy-Řeporyjí. Pracujeme také na návrhu nové lavičky pro město Litomyšl, která by tam měla být poprvé představena v létě, opět v rámci festivalu Smetanova Litomyšl,“ popisuje Eduard. MenART podle něj nabízí unikátní koncept vzdělání. „Takhle by měla výuka fungovat – založená na spolupráci s osobnostmi, které jsou nám v našem oboru blízké. Začínající umělci získají díky MenARTu neuvěřitelné zkušenosti,“ doplňuje Eduard, který doufá, že ty své brzy zúročí i jinde. Jako maturant už totiž ví, kam chce směřovat po skončení gymnázia. „Mám za sebou přijímací zkoušky na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Vybral jsem si tam ateliér K.O.V. – koncept, objekt, význam, který vede studenty k hlubšímu pochopení prostorové tvorby. Právě tento směr mě teď nejvíc zajímá. Doufám, že mi to vyjde,“ dodává.

 

Citace Marka Bělohlávka, pedagoga Eduarda Bičiště ze ZUŠ Střezina

„Ve výuce kladu důraz na individuální přístup, přestože učím po skupinách. U každého studenta se snažím najít cestu, jak u něj udržet jeho vlastní vnitřní motivaci k tvorbě. Eda chtěl vždy všemu přijít na kloub a dostat se do hloubky, jak ve výtvarném smyslu, tak i v tom intelektuálním. Potřeboval všechno pochopit a prozkoumat, a získal tak obrovské penzum znalostí, především z kresby. Ve srovnání s ostatními studenty je v ní naprosto výjimečný a například u akademické kresby 19. století se už učím já od něj. V provedení svých děl a přemýšlení o nich jde do hloubky. Od doby, co se začal zabývat designem, zajímavě kombinuje promyšlený koncept s naprosto minimalistickým řešením. MenART je pro něj i ostatní studenty výbornou zkušeností. V akademii se klade důraz na přímý kontakt s již ‚hotovými‘ umělci i na rozfázování celé práce. Stipendijní program začíná na konci letních prázdnin víkendovou akcí, kde se rozdělí jednotlivě směry a zadání pro studenty, na nichž pak pracují celý rok. Během něj se několikrát setkávají se svým mentorem a výstupem je vážně míněná výstava, většinou v rámci Smetanovy Litomyšle. Což všemu dodává smysl a význam.“

 

O Akademii MenART

Akademie MenART sedmým rokem propojuje významné a „hotové“ umělce s těmi, kteří stojí teprve na prahu své hudební, výtvarné, taneční nebo divadelní kariéry. Díky ročnímu stipendiu je schopna akcelerovat rozvoj talentu žáků a studentů základních a středních škol stejně jako jejich praktické znalosti a dovednosti, a to právě přes špičky ve svých oborech. Do celého procesu zapojuje také pedagoga konkrétního žáka, který tak získává nové podněty a impulzy k práci se svým svěřencem. Program trvá rok a studenty do něj vybírá mentor na základě jejich prací, motivačního dopisu a doporučení pedagoga. Díky stipendiu není účast v programu limitována ekonomickým zázemím rodiny studenta – jediným rozhodujícím prvkem o jeho přijetí do programu je talent a míra motivace. V posledních šesti letech prošlo akademií 660 stipendistů a 371 pedagogů z celé ČR. Pro rok 2024/25 otevírá své třídy 16 mentorů, například klavírní virtuos Ivo Kahánek, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, oceňovaná skladatelka Beata Hlavenková, choreograf a baletní mistr Jan Kodet, přední malířka Erika Bornová, oceňovaná ilustrátorka a tvůrkyně komisů Lucie Lomová a další.

Akademie spolupracuje též se zavedenými kulturními institucemi, jako jsou Pražské jaro, Smetanova Litomyšl či Smetanova výtvarná Litomyšl, kde prezentuje práci mladých talentů. Absolventi MenARTu vystoupili také na slavnostním závěrečném kulturním rozloučení s českým předsednictvím v Radě Evropské unie v bruselském kulturním centru Palais des Beaux-Arts de Bruxelles (Bozar).

Uzavírka přihlášek pro letošní ročník je 31. března 2024. Podrobnosti najdou zájemci na https://menart.cz/.

Vydejte se po stopách Jindřicha z Kingdom Come: Deliverance

STŘEDOČESKÝ KRAJ: Před šesti lety byla uvedena na trh příběhová RPG hra Kingdom Come: Deliverance. Do dnešního dne si ji oblíbili čeští i zahraniční fanoušci a řadí se k nejprodávanějším herním titulům. Realistická hra od Warhorse Studios, která nabízí jedinečný herní zážitek v prostředí středočeského Posázaví v době středověku, se prodalo přes 6 milionů kopií. Do okolí řeky Sázavy, hlavního dějiště příběhu, se už několik let příznivci Jindřichova putování vydávají prozkoumat, jak se krajina a architektura proměnily v čase. S novým tipem na pěší výlet nyní přichází Středočeská centrála cestovního ruchu.

Autor článku: 
Lucie Vurbsová

„Už v roce 2018 jsme vydali speciální mapu, která provádí turisty po stopách vesnického kováře Jindřicha, hlavního hrdiny herního příběhu. Průvodce obsahuje trasu po nejvýraznějších místech děje a zároveň střet jejich středověké podoby s dneškem. U příležitosti letošního výročí, ale i milníku v počtu prodaných kopií, jsme připravili pro fanoušky možnost pěšího výletu. Nejenom herní nadšenci tak mohou následovat kroky Jindřicha a prožít svůj vlastní příběh v posázavských reáliích,“ vysvětlil Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

 

Tip na pěší výlet

Trasa dlouhá 14 kilometrů začíná v Ratajích nad Sázavou, v ústředním místě celého příběhu, kam se ve hře hlavní hrdina dostal po tragických událostech v jeho rodném městečku Skalici. Už od vlakové zastávky se vám bude zdát krajina povědomá. Stejnou cestou k hradu Pirkštejn vedly první Jindřichovi kroky od Ratajského mlýna. Jakmile překonáte několik výškových metrů z údolí od řeky Sázavy do městečka a projdete kamennou branou, naskytne se vám pohled na hrad Pirkštejn - gotický komplex tvořený palácem s hradební zdí a válcovou věží, známý coby sídlo Hanuše z Důbé, tehdejšího správce okolního kraje. Pár kroků od hradu se rozprostírá náměstí s kostelem sv. Matouše a také zámek Rataje nad Sázavou.  Na nádvoří zámku dnes již kolbiště nenajdete. Prohlédnout si ale můžete zdejší expozici Kingdome Come, která prostřednictvím populární hry seznámí návštěvníky s historií Ratají na přelomu 14. - 15. století.

Výlet pokračuje podél řeky Sázavy do obce Ledečko, kde si odpočinete v altánku na vrcholu kopce, u památného sloupku sv. Prokopa.  Další historickou památkou, důležitou pro děj hry, je hrad Talmberk. V roce 1403 drží hrad v majetku pan Diviš z Talmberka a ten poskytne Jindřichovi úkryt. Do dnešních dnů se z hradu zachovaly jen trosky. Jste v polovině trasy, ale cestou od hradu se rozhlédněte po okolí. Možná se vám vybaví větrný mlýn na protějším kopci nebo zahlédnete další místa, kde bylo odkryto nejedno tajemství. 

Převážně po lesních cestách se přes Mrchojedy dostanete zpět k řece Sázavě. Podél proudu doputujete až do stejnojmenného města, kam Jindřicha přivedlo pátrání po skupině padělatelů pražských grošů. V době, kdy se na klášterní dvůr dostává Jindřich, probíhá zrovna přestavba kostela, která však nebude nikdy dokončena. Torzo jižní lodě s věží z červeného nučického pískovce je dodnes jediným důkazem plánů stavby gotického chrámu. Z původní podoby objektu se zachovala jen okna a věže. Dnešní městečko Sázava je známé především Sázavským klášterem, třetím nejstarším mužským klášterem v Čechách úzce spojeným se sv. Prokopem, který tu v 11. století žil. Ze Sázavy zpět do Ratají se pak dostanete pohodlně vlakem. Celý výlet zabere zhruba 4 – 5 hodin. Posilnit se můžete v Sázavské Kozlovně, která se nachází jen pár metrů od nádraží.  

Více informací najdete zde.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Děti a mládež