úterý
4. října 2022
svátek slaví František
Členové Vlastivědného spolku Českolipska, výlet na zříceninu Ostrý v roce 2018
© Foto: Magdalena Pujmanová



Sonda do života spolků: Sto čtyřicet let vlastivědné práce na Českolipsku

ČESKÁ LÍPA: Česká republika je „kulturním národem“ a má se v tomto ohledu čím pochlubit, jeho velká „síla“ tkví v hojném kulturním a uměleckém dění v menších sídlech a obcích. V několika dílech vám budeme přinášet příklady toho, jak zanícení dobrovolníci ze všech koutů republiky věnují svůj volný čas nejrůznějším spolkovým aktivitám ve prospěch rozvoje míst, na nichž jim záleží. Tentokrát představíme prostřednictvím paní Evy Bečvaříkové Vlastivědný spolek Českolipska.

Autor článku: 
Eva Bečvaříková

V polovině devatenáctého století se organizují skupiny intelektuálů významně podporující vědní rozvoj společnosti. Jednou z cest je vznik spolků, které umožňují širší nabídku společenského života. Vzpomeňme spolky Karoliny Světlé a Vojtěcha Náprstka. V jejich zájmu je historie, hudba, sport, ale i cestování a další oblasti. Z řady takových skupin vznikl na severu Čech spolek v České Lípě. Založilo jej dvacet šest vzdělaných mužů na schůzi 20. prosince 1877 zatím neoficiálně pod názvem Nordböhmischer Excursions-Club. Činnost spolku byla pozastavena v roce 1939 a nikdy nebyla obnovena.

V roce 1928 vznikl ve městě Český musejní spolek pro kraj Českolipský, který začal vydávat vlastivědný časopis Bezděz. Svoji činnost ukončil na počátku 50. let minulého století. Z iniciativy pracovníků českolipského archivu a muzea se zrodill v roce 1988 Vlastivědný spolek Českolipska, jenž navázal na Nordböhmischer Excursion-Club a zejména na úsilí Českého musejního spolku pro kraj Českolipský vydávat vlastivědnou publikaci.

Před dvěma roky vydal spolek rozsáhlé dílo autorů Olgy Sykáčkové, Jaroslava Panáčka, Michala Panáčka, Ladislava Smejkala a Miloslava Sovadiny. Kniha je reprezentativní nejen provedením, ale především vědeckým obsahem čtyř nosných kapitol, mnoha četnými ilustracemi a čtyřmi faktografickými kapitolami. Nordböhmischer Excursion-Club a 140 let vlastivědné práce na Českolipsku zobrazuje na pozadí činnosti spolku život v České Lípě a okolí v širokém portfoliu společnosti lidí i přírody. Ke studiu autoři předkládají vývoj členského růstu spolku, jeho badatelskou činnost teoretickou, ale důležitá je i činnost sběratelská. Díky ní byla uspořádána i velká živnostenská výstava a nakonec založeno i muzeum.

Stejně jako v minulých časech je i dnes základnou pro Vlastivědný spolek Českolipska Českolipské muzeum a galerie. Většina zaměstnanců je současně aktivní ve spolku. Od podzimu minulého roku akce spolku omezily rozsáhlé opravy budovy muzea, které pokračovaly i v době pandemie. Rekonstrukce vnitřního vybavení a expozice byly by i tak nejen pro návštěvníky muzea, ale i pro spolkovou činnost omezením. Pro členy spolku rekonstrukce expozic a stavební úpravy však neznamenaly úplné zastavení činnosti. Redukovány byly částečně přednášky nebo zájezdy. Členové s neutuchajícím úsilím připravovali nové materiály pro sborník Bezděz nebo exkurse a přednášky.

O dnešní činnosti Vlastivědného spolku sděluje knihovnice a dlouholetá členka výboru Magdalena Pujmanová: „O Vlastivědný spolek Českolipska jsem se začala zajímat v době, kdy jsem nastoupila do muzea. Názvy přednášek, procházek a výletů, které jsem si přečetla na programu spolku, vyvěšeném na muzejní nástěnce, mě lákaly k účasti. Většinou na nich přednášel Ladislav Smejkal, mnohaletý člen spolku a fundovaný historik muzea. Bez přehánění největší znalec novodobé historie Českolipska. Jeho vyprávění jsou velmi zajímavá, zúročuje v nich poznatky z bohaté badatelské práce. Umí zaujmout, vysvětlit vše v souvislostech bez subjektivních pocitů a tak, že tomu rozumíte. Jeho zásluhou členové spolku poznávají intenzivně historii nejen Českolipska, ale také sousední Horní Lužice.“

V minulosti dosáhla spolková činnost nejvyššího vrcholu před první světovou válkou, kdy počet členů přesáhl tisícovku a aktivity probíhaly v rozsáhlém počtu historických disciplín. Rozvoj mezi válkami už nebyl tak úspěšný a po nástupu fašismu byl spolek zakázán. V posledních desetiletích je práce spolku výrazně odborně zaměřená, ale na druhé straně popularizuje poznatky z historie a umožňuje přístup všem zájemcům.

Hlavním úkolem spolku podle Magdaleny Pujmanové zůstává vydávání sborníku Bezděz. „K tomu bychom chtěli každý rok vydat publikaci s regionální tematikou. V roce 2018 to byla reprezentativní publikace Nordbohmischer Excursions-Club a 140 let práce na Českolipsku, která shrnuje nejen historii prvního, velmi významného spolku na Českolipsku. Loni jsme vydali úspěšnou publikaci Ztracené květy, která mapuje plastiky a umělecká díla druhé poloviny 20. století v České Lípě. A letos bychom rádi vydali knihu o celoměstských požárech v České Lípě.“
Letos se chystá také výstava k výročí celoměstského požáru v roce 1820. Spolupráci nabízí spolek školám formou vlastivědných vědomostních her.

Knihovnice Magdalena Pujmanová informuje i o dalších formách spolupráce s kulturními institucemi města: „Spolek se neuzavírá do sebe, nevyhýbáme se kontaktům s ostatními kulturními institucemi. V letech 2018 a 2019 jsme před zahájením koncertů Kruhu přátel hudby formou krátké besedy připomínali významné osobnosti Českolipska. Loni skupina spolku Proluka organizovala přednášky na téma architektury ve městě, na kterých přednášeli významní architekti.

Zážitků z akcí mám opravdu hodně. Těším se na každý autobusový zájezd, návštěvy zámků, vlastivědné procházky. Zajímavé bylo setkání s Martinou Nikodýmovou, prapravnučkou Jakuba Arbesa, která v roce 2015 přijela do České Lípy. Loni před Vánocemi mě zaujalo divadelní představení žáků kravařské školy, kteří nastudovali vánoční hru Jana Maria Sury.“

Velmi dobrá je spolupráce s městem Česká Lípa. Spolek už léta s městem organizuje různé akce, např. Setkání u lípy svobody v den vzniku Československého státu, Den veteránů, Setkání u busty T. G. Masaryka v den jeho narození a v červnu u busty Milady Horákové Den památky obětí komunistického režimu. Spolupracuje s ním i na jednorázových akcích, letos byla odhalena socha českolipského malíře Eduarda Steffena. Zajímavá je podpora od Státního okresního archivu, ve kterém jsou uložené publikace a který pomáhá při vydávání vlastivědného sborníku. Členové se účastní i mezinárodních historických akcí, především v Německu. Vlastivědný spolek nemá v Libereckém kraji obdoby a jeho činnost přesahuje regionální význam.

www.vscl.cz

 

Vizitka:

Mgr. Eva Bečvaříková, seniorka, dříve učitelka ZŠ. Zájmy turistika, hudba, fotografování. Příležitostně publikuje v tisku tipy na výlety a reakce na kulturní události v okrese, kraji.

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: 21. září vyšlo letošní druhé číslo kronikářského zpravodaje. Hlavním tématem čísla je úvod k obecní kronice a zaznamenávání událostí mezinárodního, národního a regionálního charakteru. Uvnitř čísla také připomínáme všem čtenářům existenci profesní skupiny Kronikáři na sociální síti Facebook, kde si mohou on-line vyměňovat názory a
zkušenosti a navázat kontakt s kolegy kronikáři. Zpravodaj obsahuje celou řadu dalších rad, námětů a informací.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky
Co se děje
04.10.2022

PLZEŇ: 30. září 2022 proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků 32. ročníku Národní ceny za studentský design 2022. Známe výsledky.

Vyhlašovatelem letošního ročníku soutěže jsou Design Cabinet CZ, z. s., nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH a DEPO2015.

Celá ČR, Plzeňský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění, Handicap, Soutěže a festivaly
Co se děje
04.10.2022

PRAHA: Třetím čtením v Poslanecké sněmovně prošel (dne 30. 9. 2022) návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a o změně některých souvisejících zákonů. Zákonem o dovozu kulturních statků Česká republika adaptuje svůj právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků, které má ochránit kulturní dědictví v zemích jeho původu. Důvodem přijímání evropské legislativy je snaha nejen zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícímu drancování archeologických nalezišť, ale případně i získávání peněz k financování terorismu.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky
Co se děje
03.10.2022

PRAHA: Hlavním tématem třetího ročníku konference Culture Get-Together 2022 byla ekonomická a sociální situace lidí, kteří pracují v oblasti živého umění. O hodnotě práce v kultuře se diskutovalo v pondělí a úterý z mnoha úhlů pohledu. Ve vršovickém kulturním centru Vzlet se sešlo na sto třicet účastníků, další stovky zájemců konferenci sledovaly online. Tristní situace s ohodnocováním kulturních profesí se probrala zevrubně – od tabulkových platů přes sociologický pohled z hlediska sebeorganizace až po kredit a význam práce v kultuře pro společnost jako takovou. Velký prostor byl věnován i regionům ČR, které ukázaly neuvěřitelnou životnost a smysluplnost živé kultury pro život v obcích i krajích. Na pódiu konferenčního sálu vystoupilo mnoho řečníků z řad zástupců a zástupkyň scénických umění a jejich asociací a platforem. Velké zastoupení měli i političtí představitelé zejména z regionů a jednoho z panelů se zúčastnil i poslanec Marek Výborný, který působí ve sněmovním výboru pro kulturu. Hlubší dialog kulturní obce se státem ale stále chybí. Účastníci tak diskutovali i o možnosti vzniku tzv. Kulturní komory se zastoupením jednotlivých uměleckých oborů.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
03.10.2022