Soňa Červená podpoří mladé umělce
ČR: Soňa Červená, legendární operní pěvkyně a herečka, u příležitosti svých 95. narozenin zakládá nadační fond, který se zaměří na podporu talentovaných hudebníků a zpěváků – to vše v oboru klasiky.
„Přes všechny rány mě Osud narežíroval, jak nejlépe mohl, obdaroval mě – a já se teď rozhodla o všechny dary se podělit,“ uvádí Soňa Červená. Spolu s předními osobnostmi české vážné hudby a divadla budou vyhledávat talentované umělce a zpěváky, kterým nabídnou jak finanční, tak profesní podporu. V této umělecké radě Nadačního fondu Soni Červené zasednou například pěvci Adam Plachetka a Kateřina Kněžíková, ředitel Opery Národního divadla Per Boye Hansen, dirigenti Václav Luks a Jakub Hrůša, odborní publicisté, hudební a divadelní manažeři a mnoho dalších.
„Fond jsme založili společně s přáteli z nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, kteří se postarají o administrativní zázemí a pokryjí finanční chod mého fondu tak, aby veškeré vložené a dále získané prostředky směřovaly skutečně jen a pouze na podporu talentovaných umělců,“ popisuje Soňa Červená, která také vložila do svého fondu určitou finanční částku, jež je určena na podporu talentů. „Nadační fond Soni Červené je mým darem české kultuře,“ dodává.
„Soňa Červená je jedinečná osobnost českého umění, která prožívá kariéru lemovanou úspěchy, zážitky a fantastickými výkony. Nadto celý svůj život ve světě propaguje českou kulturu a talenty. Proto je nám ctí a považujeme za samozřejmé, že jí pomůžeme s chodem nadačního fondu a spolu s ní podpoříme další talentované hudebníky,“ říká Pavel Smutný, president nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, který sdružuje privátní mecenáše kultury.
Fond byl slavnostně představen 9. září ve Státní opeře. Více informací o fondu naleznete na www.nfsc.cz.
Mohlo by vás také zajímat...
KUKS: Letní počasí, výletní nálada a množství akcí přivedlo do Kuksu návštěvníky z východních Čech, ale i z celé České republiky. Festival Malá loutková inventura, který se tento týden odehrál v Kuksu, přitáhl dětské i dospělé diváky nejen na loutková představení, ale také komentované prohlídky. Divadelní soubor z Běloruska sice nedorazil, bonusem pro návštěvníky ale byly další atrakce. Zaujal třeba workshop s řezbářem loutek.
ČR: Již po devatenácté se 10. června uskutečnilo předávání Výročních cen OSA, které oceňují přední domácí hudební skladatele a textaře v rámci populární a klasické hudby, a to celkem ve 14 kategoriích.
ČR-ZAHRANIČÍ: Divadlo Drak se vrátilo z týdenního zájezdu na Kubu, kam bylo vybráno s inscenací Veroniky Poldauf Riedlbauchové Do hajan! spolu s dalšími 14 zahraničními produkcemi z celkových 542 přihlášených projektů. Inscenaci v Havaně viděly desítky kubánských dětí z pozvaných škol i desítky zahraničních promotérů a odborníků na divadlo pro děti a mládež z celého světa. Divadlo Drak si tak z festivalu přiváží i několik pozvání na další zahraniční festivaly a mnoho cenných kontaktů i zkušeností.
ČR: S Jiřím Šotolou se znám od května 1989. Tento měsíc vymezil příchodem i odchodem na svět jeho život, a tak teď, víc než jindy, vzpomínám. A kdo ví, možná nejsem sama. Narodil se v květnu 1924 ve Smidarech nedaleko Hradce Králové a zemřel v Praze. Také v květnu, v květnu 1989. Jiřího Šotolu jsem poznala až na jeho pohřbu. Vím, zní to divně. Tehdy jako dítě základní školou povinné jsem byla jednou z žaček, jež paní učitelka kroužku českého jazyka vzala z Luže k nedalekému kostelu Zvěstování Panně Marii v Janovičkách u Dolů na rozloučení se spisovatelem. A já se od té doby k jeho dílu hodně často vracím. Nezapomněla jsem, stejně jako nezapomínají další spolužáci.
Jiří Šotola, ač zemřel v Praze, se tu cítil doma. Měl tu chalupu, příbuzné, přátele, má tu i hrob. Poznáte jej snadno, zdobí ho otevřená kniha s podpisem. Jaká je to kniha? Kdo ví. Možná sbírka básní, možná román a možná i divadelní scénář. To vše dokázal. Být hercem, autorem scénářů, básní, novinových článků, ale hlavně autorem románů.
Zemřel těžce nemocný, pár měsíců před sametovou revolucí, a já si říkám, jaká je to škoda. Stihl by možná napsat víc děl, ale hlavně by mohl poskytnout rozhovory. Z toho, co o jeho životě a díle vím, skládám následující řádky tak, jako kdybych si s mistrem povídala já osobně. Taková hra na rozhovor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818