Co se děje

<p>SEDLČANY – Malíř Petr Sůsa vystavuje své obrazy v koncertním sále sedlčanského Kulturního domu Josefa Suka pravidelně. Tu nejnovější zahájil před čtrnácti dny a návštěvníci si ji mohou prohlédnout každý všední den od 9 do 16 hodin a před každým večerním představením.</p> <p>„Tato letošní výstava je pro mě osobně bilancující. Sice předčasně (což by se nemělo, aby to nebylo rouhání), ale přece jen tak oslavím své 50. narozeniny. Ty budou, když to dobře dopadne, za půl roku. Shodou okolností je tato výstava také mojí padesátou,“ uvedl sedlčanský malíř.<br />
Petr Sůsa se narodil v roce 1963 v Příbrami. Vyučil se jako aranžér, pracoval v Jednotě Příbram, v propagaci podniku STROS Sedlčany a od roku 1992 je výtvarníkem sedlčanského Kulturního domu Josefa Suka.<br />
První olej namaloval v roce 1980 a k jeho nejoblíbenějším motivům patří západ Slunce, česká krajina, ženské akty, zátiší a náboženské motivy.<br />
„Jeden z mých jubilejních obrazů, který visí v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit, je nalepený na sololitu z obarvené rýže. Motiv je slavná Mona Lisa. A před časem dávali na slovenské televizi pořad na způsob českého Milionáře. Jedna ze soutěžních otázek se ptala na to, z jakého materiálu je tento obraz. To je pro mě přece krásná odměna. Stejně jako když někteří lidé mají z mého obrazu stejnou radost jako mám já, když ho maluju. A vůbec netuším pro koho; jenom tak,“ zdůraznil Petr Sůsa.<br />
Do dnešních dnů tedy uspořádal pět desítek výstav. Nejen v Sedlčanech, ale také v Dublovicích, Kladně, Příbrami, Vlašimi, Rožmitále pod Třemšínem, Praze, Benešově nebo Táboře. Jeho obrázky si našly cestu do šestnácti zemí světa, mimo jiné do Francie, Itálie, USA, Kanady, Čadu či Japonska.</p>

<p>ČR: Většina hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu se mimořádně otevírá v adventním čase a zve k prohlídkám svátečně vyzdobených interiérů s kouzelným nádechem Vánoc.</p> <p>Téměř všechny hrady a zámky, které otevřou své brány v předvánočním čase, nabízí tematicky laděné prohlídkové okruhy připomínající, jak byl čas adventu chápán a oslavován v dobách již skoro zapomenutých. </p> <p>Jejich přehled najdete v příloze.</p>

<p>PRAHA: Ve středu 14. listopadu Světluška již poosmé rozsvítila Pražskou křižovatku. Vidící a talentovaní nevidomí interpreti vystoupili na jednom podiu, aby doplnili světlo do lucerny, ze které pak Světluška celý rok svítí na cestu nevidomým.</p> <p>Koncert Světlo pro Světlušku přinesl 3 mil. korun, diváci přispívají dále.</p> <p> Ten příští je navíc jubilejní – Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu slaví 10. narozeniny. </p> <p>„Každým rokem se scházíme, abychom poděkovali všem přátelům Světlušky, kteří dávají jakkoli najevo svou podporu nevidomým. Z koncertu Světlo pro Světlušku se stává tradice. Nejen, že se každým rokem připojují další známé osobnosti, které s projektem sympatizují, ale také se Světlušce daří nacházet nové talenty z řad nevidomých. Letos jich vystoupilo hned několik. Sledovat je, jak odhodlaně kráčí na pódiu, zpívají s neuvěřitelnou lehkostí, zároveň s obrovským nasazením a následně sklízí velký potlesk, je radost. Hned jak dozněly poslední tóny Půlnoční, začala jsem přemýšlet nad dalším koncertem, těším se,“ zaznělo od patronky Anety Langerové. </p> <p>„Jste to nejcennější, co máme,“ zaznělo směrem k dárcům, příznivcům a dobrovolníkům Světlušky z úst Martiny Kaderkové, ředitelky Nadačního fondu Českého rozhlasu.</p> <p>Benefiční večer Světlo pro Světlušku opět živě přenášela ČT1 a Radiožurnál. Po celý večer posílali dárci z celé České republiky Světlušce dárcovské smsky a prostřednictvím call centra telefonovali výši daru, kterou po skončení pořadu přispějí na konto deset devítek 99999 99999 / 0100. Během krátkých 80 minut se podařilo shromáždit téměř 3 miliony korun. Tato částka však není konečná. </p> <p>Celou tiskovou zprávu najdete v příloze.</p>

<p>KROMĚŘÍŽ: V pondělí 19. 11. 2012 proběhlo ve Studeném skleníku Květné zahrady v Kroměříži za přítomnosti ministryně kultury ČR Aleny Hanákové, generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové, starostky Kroměříže Daniely Hebnarové a dalších hostů slavnostní zahájení stavby v rámci projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži.</p> <p>Tomuto projektu byla Ministerstvem kultury České republiky v roce 2010 udělena dotace ve výši necelých 337 miliónů korun z Integrovaného operačního programu, oblast intervence 5.1 „Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví“, osa 5.1a – Vytváření a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví.</p> <p>Zdroj a celá tisková zpráva zde

<p>PRAHA: Národní divadlo si v letošním listopadu připomíná již 150. výročí otevření Prozatímního divadla, první stálou a samostatnou českou profesionální scénu a svého bezprostředního historického předchůdce.</p> <p>18. listopadu 1862 zahájilo Prozatímní divadlo pravidelný provoz premiérou hry Král Vukašín od básníka a dramatika Vítězslava Hálka, o dva dny později, 20. listopadu se hrála poprvé i opera – Cherubiniho Vodař.<br /> Stavba Prozatímního divadla byla – jak název napovídá – dočasným vyústěním dlouholetého úsilí představitelů české společnosti a kulturního života o vznik samostatného českého Národního divadla. Proti takovému prozatímnímu řešení znělo ve své době mnoho hlasů, dočasné divadlo však bylo nakonec přeci jen vybudováno.<br />
V místech, kde nyní stojí zadní trakt Národního divadla, vyrostla za šest měsíců budova architekta Ignáce Ullmanna, která byla pro svou stísněnost mnohokrát kritizována a která přesto sloužila českému divadlu přes dvacet let. Právě těchto dvacet let bylo pro českou divadelní kulturu klíčových – pěstovalo se tu moderní pojetí divadelní režie, původní české drama, herecké umění velkých českých tragédů, ale také skvělých komiků<br /> a právě zde zapustila své kořeny i česká opera, zažívající první velký vzmach především za působení Bedřicha Smetany. V roce 1883 tak do nově otevřeného Národního divadla mohl přejít již vyzrálý, profesionální a zkušený ansámbl.<br /> Ve dnech 18. – 19. listopadu vzdalo Národní divadlo hold svým divadelním předkům trojicí představení všech tří souborů – 18. listopadu baletem Labutí jezero, 19. listopadu činohrou Zkrocení zlé ženy<br />
Dne 20. listopadu uvádí operu Prodaná nevěsta.</p> <p>K 150. výročí vzniku Prozatímního divadla otevřelo Národní divadlo v historické budově výstavu z dějin této první české stálé a samostatné divadelní scény.<br />
Výstava zahájila ve výroční den 18. listopadu 2012. Jejími partnery jsou Národní muzeum a Národní technické muzeum. Vernisáž proběhne dnes – 20. listopadu v 18:30 před představením Prodané nevěsty a bude veřejně přístupná všem divákům tohoto představení. Vernisáž výstavy se koná 20. listopadu 2012 od 18:30 v hlavním foyer historické budovy Národního divadla za účasti pověřeného ředitele Národního divadla Václava Peloucha a řady hostů.</p> <p>ZDROJ

<p>PRAHA: Konto BARIÉRY dnes otevírá již 11. aukční salon, jehož výtěžek tradičně poputuje na Stipendium BARIÉRY. Do aukce ve věnovalo 436 děl 383 výtvarníků.</p> <p>Všechna díla budou vystavena v Křížové chodbě Karolina mezi 21. listopadem a 7. prosincem. </p> <p>V neděli 9. prosince proběhne aukce všech děl. </p> <p>Fond, byl zřízen v roce 2000, je určen pro středoškoláky a vysokoškoláky z řad těžce zdravotně handicapovaných studentů. Středoškolákům (od druhého ročníku studia) a vysokoškolákům je vyplácen měsíční příspěvek ve výši 1000 až 4000 korun na jejich konto. Tento příspěvek není podmíněn studijními výsledky, ale je chápán jako sociální podpora, která pomáhá hradit část nákladů spojených se studiem. Pro mnohé studenty je tato podpora rozhodující.<br />
Ve školním/akademickém roce 2012/2013 podporuje Konto BARIÉRY 62 studentů. Z toho 51 jich pokračuje z předchozích let a 11 studentů nově přibylo. </p> <p>Více zde

<p>ČR: Osudy slavných žen, to je téma knihy Lesk a bída slavných českých žen, kterou napsal novinář a fotograf Robert Rohál, a která se objeví na předvánočním knižním trhu. Úspěšná publikace vyšla poprvé již před deseti lety a nyní vychází ve třetí reedici.</p> <p>Čtenáři se v ní mohou seznámit s osudy jedenácti slavných umělkyň, které zazářily v trysku minulého století, a přesto se dočkaly trpkého konce, ať už z důvodu osamocení, nemoci, nezájmu okolí či zákazu mocných. Co shodného mají peripetie kdysi světového fenoménu Emy Destinnové s osudy prvorepublikových hvězd typu Lídy Baarové, Adiny Mandlové či Nataši Gollové? A co všechno stojí úspěch, jak se žije na vrcholu a jak tragický může být pád?<br />
K napsání této publikace prý Roberta Rohála inspirovala známá proklamace Lídy Baarové: „Žádná z mých rolí nebyla tak dramatická jako můj život.“ Ve slově autora však zároveň dodává, že nápad se začal odvíjet od Emy Destinové, která se mu, díky jeho představivosti, nejen zjevila v parku zámečku ve Stráži nad Nežárkou, ale při přemýšlení o ní, o tom velkém fenoménu, ho postupně napadala i další slavná jména.<br />
Robert Rohál si tedy nevšímá jen života této světové pěvkyně či našich nejzářivějších prvorepublikových hvězd. Nezapomíná ani na Ljubu Hermanovou či Anny Ondrákovou. Poutavě líčí i osudy dam, které máme ještě dosud v živé paměti, ať už jde o muzikálovou hvězdu a výbornou komediální herečku Laďku Kozderkovou, nezapomenutelnou herečku Irenu Kačírkovou, swingovou královnu Inku Zemánkovou, nezaměnitelně svou Evu Olmerovou či podmanivou Juditu Čeřovskou.<br />
Životní příběhy slavných českých žen dokresluje množství černobílých fotografií, což dodává této knize na ještě větší přitažlivosti, kterou vyjádřil v úvodním slově i známý český malíř Zdeněk Hajný, když napsal: „Forma zpracování tématu je sympatická též tím, že se autor vyvaroval laciných a senzacechtivých pohledů do soukromí ženských celebrit a přesto se dá jeho vyprávění číst jedním dechem v hluboké čtenářské empatii, protože oslovuje krajiny našeho srdce.“<br />
A i díky tomuto, téměř doporučení, by se publikace, kterou v předposledním listopadovém týdnu vydává pražské nakladatelství Petrklíč, mohla stát pěkným vánočním dárkem.</p>

<p>PRAHA: Ladění těla Jarmily Jeřábkové – Český duncanismus v lidovém tanci je název scénického večera věnovaného stému výročí narození významné české taneční pedagožky a choreografky Jarmily Jeřábkové. Vystoupí na něm přední české folklorní soubory a folkloristé.</p> <p>Dne 8. března 2012 uplynulo 100 let od narození jedné ze zakladatelek české taneční pedagogiky pro děti, významné tanečnice a představitelky meziválečného tanečního umění a českého duncanismu Jarmily Jeřábkové. Jen těžko budeme hledat někoho na české taneční scéně a mezi taneční veřejností, kdo se tanci věnuje odmala a metodika této výjimečné pedagožky se ho skrze výuku taneční a pohybové výchovy nedotkla.</p> <p> Scénický komponovaný večer nabízí setkání s principy tvůrčí a pedagogické práce Jarmily Jeřábkové v podobě, jakou získaly především ve spojení s lidovým tancem. Všudypřítomné ladění těla prolíná večerem jako odkaz Jarmily Jeřábkové, jež má co říci dnešku. Někde to může být jen inspirace lidovou písní, která dává novodobému pohybu lyrickou něhu, jinde se tento pohyb živelně propojí se zemitostí a rytmem folklorních tvarů. Někdy jej však můžeme pouze tušit v lavině tanečních kroků lidového tance, jež se tak stává sdělnějším, stejně tak jako ucítíme v podobě současného tance puls folklorních ozvěn.</p> <p> Účinkují: Jaro Praha, Pramínek ZUŠ Černošice, Primavera Praha, Vycpálkovci s muzikou Rozmarýn Praha a Lenka Bartůňková, Tereza Indráková, Honza Malík, Adéla Petáková, Jana Chaudhuri, Marek Novotný, Anna Stavělová, Alice Szymanski.</p> <p> Scénický večer na počest Jarmily Jeřábkové se uskuteční 25. listopadu 2012 od 19.30 hod. v Českém muzeu hudby v Praze 1, Karmelitská 2/4.</p> <p> Představení za finančního přispění Ministerstva kultury pořádá Sdružení pro dětskou taneční tvořivost ve spolupráci s NIPOS-ARTAMA Praha a Souborem písní a tanců Josefa Vycpálka. </p> <p> Více o Jarmile Jeřábkové

<p>BRUSEL: Dne 13. listopadu 2012 uspořádala Evropská komise v Bruselu slavnostní vyhlášení cen udělených v rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Byli oceněni inspirativní lidé a iniciativy, které představují významný přínos pro aktivní stárnutí a mezigenerační solidaritu.</p> <p>Ceny byly uděleny v sedmi kategoriích: Podnikatelé v sociální oblasti, Pracoviště pro všechny věkové kategorie, Prostředí přátelská k seniorům, generations@school, Životní příběh a dále psaná a audiovizuální žurnalistika.<br />
Do soutěže o Evropskou cenu bylo zasláno přes 1300 zajímavých a různorodých příspěvků z celé Evropy. Po předběžném výběru na úrovni jednotlivých států vybrala porota EU složená ze zástupců institucí EU a klíčových zainteresovaných subjektů evropské vítěze v každé kategorii.</p> <p> Česká republika získala jedno z druhých míst za projekt, jehož autorem je Petr Ondráček ze ŠKODA AUTO a.s.<br />
Cena byla udělena v kategorii Pracoviště pro všechny generace.<br />
Více o projektu ŠKODA AUTO (anglicky/česky) <p> Přehled oceněných v jednotlivých soutěžních kategoriích

<p>BRNO: Brněnské Divadlo U stolu se dlouhodobě zabývá dílem F. M. Dostojevského v souvislosti s jevištním průzkumem existenciálních otázek údělu člověka. V minulých letech uvedlo inscenace Sen směšného člověka, jeden z klíčových autorových textů, Legendu o Velkém inkvizitorovi, dramatizaci novely Něžná.</p> <p>Nyní je před premiérou scénické studie na motivy dalšího Dostojevského díla.</p> <p>Ve dnech 1. a 2. prosince 2012 uvede originální úpravu románu Idiot pod názvem Nastasja Filippovna.</p> <p> Půjde již o čtvrtou část dlouhodobého projektu jevištního setkávání s Dostojevským. Inscenace vychází z adaptace Andrzeje Wajdy uvedené krakovským Teatrem Starym v roce 1977. Divadlo U stolu získalo laskavý souhlas režiséra Wajdy k volnému použití úpravy. Adaptace se omezuje v podstatě na dva motivy a dvě postavy ‒ knížete Myškina a Parfena Rogožina ‒ osudově spojené tímtéž objektem lásky a fascinace Nastasjou Filippovnou, která ve hře bezprostředně nevystupuje. V inscenaci se objevuje jen jako vidina či sen v němých tanečních výstupech.</p> <p> Na scéně Divadla U stolu ožije Dostojevského dílo v překladu Terezy Silbernáglové, v úpravě a režii Františka Derflera. Choreografie se ujala Hana Litterová. Autorkou kostýmní výpravy je Eliška Ondráčková. Hrají Michal Bumbálek, Viktor Skála a Jana Přibylová.</p> <p> Divadlo U stolu je součástí příspěvkové organizace Centrum experimentálního divadla (CED) v Brně, jehož zřizovatelem je Statutární město Brno. Působí v domě pánů z Fanalu na Zelném trhu v Brně, který dostalo CED od zřizovatele do správy a k vlastnímu hospodářskému využití. Pod stejným zastřešením působí další dva věhlasné soubory, a sice Divadlo Husa na provázku a HaDivadlo.</p> <p> Více informací o Divadle U stolu a jeho repertoáru