Projekt Loutkám jde Voživot
<p>MLADÁ VOŽICE: Šestidenní studentský projekt Loutkám jde Voživot v Mladé Vožici na Táborsku vyvrcholil 6. července 2012 otevřením Muzea loutek v solné věži v centru města. Dobrovolníci při akci opravili několik set loutek, které vytvořily generace místních loutkářů a výtvarníků.</p> <p>Stovku si jich mohou v muzeu návštěvníci nejen prohlédnout, ale také si s nimi zahrát divadlo.</p> <p>„V muzeu je šest malých scén, ve kterých budou mít návštěvníci možnost loutky animovat, zkusit si zahrát jak s maňásky, tak s marionetami. Mohou si také sami vytvořit scénu, zkusit režii. Je tu i výstava stínového divadla,“ řekl iniciátor projektu a student pražské DAMU Janek Lesák. </p> <p> Cílem projektu Loutkám jde Voživot bylo obnovit v Mladé Vožici tradici loutkářského divadla. Centrem akce se stala zámecká zahrada, kde dobrovolníci denně loutky opravovali pod dohledem studentů katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Zájem o akci byl velký, přicházely celé rodiny, šilo se, žehlilo, opravovalo. Posledních dvacet let ležely totiž loutky ladem na půdě zdejší školy, vlivem působení molů za své vzalo například jejich oblečení. </p> <p> Každý večer se také ve stanu v zahradě hrálo divadlo. Největší zájem byl o místní činoherní soubor Voživot. Ten sehrál mj. za čtvrteční silné bouře představení Stvoření světa. Atmosféra byla skvělá. Po vernisáži uvedl i svou první loutkovou premiéru Loutkám jde Voživot.</p> <p> Divadlo se ve Vožici hrálo nejméně od roku 1929, dodnes tu existují pozůstatky tří loutkářských scén. Kromě jiného studenti našli také kulisy, které maloval významný český loutkář Ota Bubeníček, jenž ve Vožici zemřel.</p> <p> Na projekt získali studenti stotisícový grant od Nadace Vodafone. Muzeum vzniklo i za podpory města v jedné z nejstarších staveb v centru, která sloužila jako strážní věž, zvonice a také sklad soli. Nad skladištěm bývala radnice a také městské vězení. Z ochozu bděli strážci nad bezpečností ve městě. Muzeum na Žižkově náměstí spravuje město a vstup do něj bude zdarma.</p> <p> Více o projektu
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818