neděle
1. srpna 2021
svátek slaví Oskar
Karel Čapek (třetí zprava) coby turista u vodopádu ve Švycarsku
© Památník Karla Čapka



Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže

STARÁ HUŤ U DOBŘÍŠE: Místy výletů Karla Čapka provede návštěvníky jeho památníku ve Staré Huti u Dobříše nově otevřená stálá expozice nazvaná Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže.  Představí spisovatelův oblíbený kout naší země, malebnou krajinu s rybníky, lesy i pozůstatky industriální architektury. Poodhalí také zajímavou historii místa, kde dříve pracovaly hutě a tlouklo zde kovové srdce hamrů, sléváren a strojíren. „Výstava představí dobové kresby, fotografie i rekonstrukce pravděpodobné podoby budov, které zde kdysi stávaly a dodnes tu po nich nacházíme stopy. Mapuje také vývoj místního průmyslu zpracovávání kovů, který dal krajině její nezaměnitelný ráz i dramatičnost. Výstava bude instalována v prostorách prvorepublikové spisovatelovy garáže,“ říká ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. Nová expozice se tu představí veřejnosti v sobotu 25. září.

Autor článku: 
Magdalena Bičíková

„Podle Olgy Scheinpflugové považoval její manžel Karel Čapek zdejší krajinu za nejčeštější kout naší země,“ připomíná Zdeněk Vacek. A dodává, že současný památník původně sloužil jako správní budova místních válcoven a strojíren. Karel Čapek a jeho žena Olga pak dům dostali od jeho majitele a spisovatelova příbuzného Václava Palivce k doživotnímu užívání - coby svatební dar. „Karel Čapek se původně zdráhal velkorysý dárek přijmout, navíc namítal, že o dům na venkově nikdy nestál. Ostatně na Vinohradech měl krásnou vilu s pěstěnou zahradou. Když se ale přijel na Starou Huť podívat, prostorný dům umístěný pod hrází rybníka i půvabná okolní krajina mu okamžitě učarovaly,“ dodává Zdeněk Vacek.

 

Od hamru po letní sídlo

Výstava v Památníku Karla Čapka mapuje rozvoj tamního železářství od roku 1674. Tehdy tu Mansfeldové, vlastníci panství, založili první huť na výrobu a zpracování železa. „I na pozemku dnešního památníku stál od roku 1768 hamr na zkujňování surového železa a vykování hutních polotovarů. A protože byl nejvýše po vodě, vžil se pro něj název První, ale i Stržský či Josefodol podle jména přilehlého rybníka a údolí pod ním,“ vypráví Zdeněk Vacek.

Později tu vyrostla takzvaná pudlovna s válcovnou plechů a tyčí, první na Podbrdsku. Po jejím dokončení v roce 1840 se ale ukázalo, že vodní tok je k jejímu pohonu slabý a zařízení tak není provozuschopné. Pudlovna se proto změnila ve strojírnu, na jejímž vzniku se podílel i pražský Breitfeldův podnik, základ pozdějšího koncernu ČKD. Ani strojírna tu však neměla dlouhého trvání: v roce 1890 vyhořela. Zbyly jen správní, obytné a hospodářské budovy. A právě bývalá správní budova se v roce 1935 stala venkovským domem Karla Čapka.

Expozice se věnuje i ukázkám současné produkce tradiční místní slévárny rodiny Svojitkových. Firma nesoucí název osady Stará Huť je dodnes jednou z mála uměleckých sléváren v tuzemsku. Už více než sto let se věnuje produkci bronzových a litinových předmětů, které fortel českých slévačů proslavily i v zahraničí. „Návštěvníkům ukážeme reprezentativní výběr výrobků z těchto fascinujících materiálů, pocházejících jak z minulých dob, tak ze současnosti. Na jednom místě je tak možné srovnat historická a moderní designová díla,“ poznamenává Vacek.

 

Procházka s Čapkem-turistou a podkovy pro štěstí

Krajinu Karla Čapka, kde se mísí poezie lesů, říček a rybníků s dramatičností industriální minulosti, si lze projít i jako turista. „Představu o tomto působivém koutě země si návštěvník nejlépe udělá při vycházce po Naučné stezce Karla Čapka. Začíná u Památníku a pokračuje ve třech různě dlouhých okruzích značených siluetou pejska Dášeňky. Jsou na ní louky, rybníky, říčka Kocába, mokřady a zbytky hamrů. Stezka upozorňuje i na řadu vzácných živočichů,“ popisuje Vacek.

Po jednotlivých zastaveních Karel Čapek sám rád chodil, anebo jezdil i se svými přáteli z uměleckých kruhů, kteří ho tu navštěvovali. Přímo na Strži se pak realizoval jako zahradník nebo spíš jako zahradní architekt. S místními řemeslníky stavěl u domu zadní verandu, pergolu, prořezával stromy nebo čistil koryto potoka. Byl také velkým milovníkem přírody a patřil k zastáncům její ochrany už v dobách, kdy to ještě zdaleka nebylo běžné.

„V přízemí domu se dochovaly dvě podkovy zasazené do prahu ještě za Čapka. Šlápnout na ně a něco si při tom přát dnes mohou návštěvníci vstupující do místnosti s videoprojekcí a krátkodobou výstavou Cesta do hlubin robotovy duše. Ta je prodloužena až do 31. března 2022,“ doplňuje Vacek.

 

Expozice vznikla za podpory a aktivní spoluúčasti obce Stará Huť a slévárny Stará Huť s.r.o.     

 

www.capek-strz.cz

https://www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka/

https://www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/

 

Víte, že…

… Karel Čapek raději cestoval pomalou železniční lokálkou zastavující na každé mezi, než rychlíkem? Při svých putováních cizími zeměmi se zajímal o obyčejné lidi, jejich kulturu, kroje, řeč a zvyky.

… Čapek miloval toulky přírodou a pilně se věnoval botanice? Třeba v Alpách nechal řidiče zastavit „snad stokrát za den“ a zajímal se o květiny i další rostliny, kterých si z okénka vozu všiml.

… vzácností místní přírody dodnes je ledňáček, létající drahokam a ozdoba potoka vytékajícího z rybníka Strž?

… Karel Čapek měl rád i vysokohorskou turistiku? Navíc mu ji lékaři – počínaje otcem Antonínem Čapkem – vřele doporučovali už s ohledem na jeho chatrné zdraví. Trpěl totiž Bechtěrevovou nemocí. Ta mu deformovala hrudník, takže se mu obtížně dýchalo. Rád se vydával třeba do Tater nebo do Alp.

… na výlety se tehdy chodívalo v turistickém obleku včetně vázanky a sáčka? Takový outfit by nám už dnes přišel příliš formální a nepraktický. Komicky působily zejména kalhoty – pumpky a vysoké podkolenky. Oděv doplňoval chlebník přes rameno. 

… Čapek si opatřil starou mapu, kde zjistil, že se místu dříve říkalo Na Strži? Název se mu líbil daleko více než prozaický Josefodol - jméno továrny, k níž dům původně patřil.

 

Mohlo by vás také zajímat...

PLZEŇ: Návštěvníkům města Plzně nově slouží plnohodnotný virtuální průvodce v podobě mobilní aplikace SmartGuide. Přibližuje historii města a provází návštěvníky tím nejlepším z Plzně. Umožňuje jim pohybovat se samostatně bez průvodce a davů a nabízí více než 42 bodů zájmu a 5 naučných tras.

Plzeňský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
29.07.2021

ČR: Ani v antice, ani v moderních dějinách nebyly olympijské hry jen definicí sportu. Bezmála třítýdenní klání sice bývá přehlídkou mimořádné fyzické zdatnosti, ale jeho následný sociokulturní přesah může být také rekordní. Bez výjimky pak olympiáda ovlivní podobu všech měst, kde se koná. Na to jak, poukazuje patnáctidílná série Gebrian: Olympijské stavby. Její tvůrce, architekt Adam Gebrian v ní hodnotí, jak světové metropole přistoupily k pořadatelství jedné z nejsledovanějších globálních událostí, a nakolik dokázaly vynaložené investice do veřejného prostoru dlouhodobě využít, nebo krátkodobě promarnit. Nechybí ani pohled do Tokia. To hostí olympiádu už podruhé a soutěž na návrh Národního stadionu vypisovalo hned dvakrát. Současné realizaci musel ustoupit původně vítězný projekt legendární Zahy Hadid, který vyvolal v jinak uměřeném Japonsku vlnu emocí.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura
Co se děje
28.07.2021

ČR: Letošní almanach české poezie, který neúnavnou prací opět uspořádal Vladimír Stibor a vydal Milan Hodek, svým názvem parafrázuje biblický text. Básníci se však ohlédnout mohou, musí. Jak jinak by vybrali to nejlepší, s čím vstoupí do tohoto zajímavého projektu spojujícího nadšence, kde vůbec nezáleží na věkové skupině, profesi, bydlišti či počtu vydaných sbírek. Poměrně obsáhlou sbírku skvěle doprovázejí ilustrace Jitky Píšové, dodávají příjemnou atmosféru a podněty k zamyšlení. Kniha již je k dostání u knihkupců.

Celá ČR
Knihy, literatura, média
Co se děje
30.07.2021

ČR: Když měl před dvaceti lety premiéru filmový retro muzikál Filipa Renče a Zdeňka Zelenky Rebelové s podtitulem Písničkový retrofilm z let šedesátých, stal se záhy fenoménem tuzemských kin a následně i televizních obrazovek. Dvěma Českými lvy oceněný snímek, který byl následně uváděn také jako muzikál v Divadle Broadway, nyní opět ožívá v nové úpravě scénáře i výpravy Hudebního divadla Karlín. S muzikálem znovu ožívají také výjimečné hity jednoho z vůbec nejlepších období české popmusic v podobě alba Písně z muzikálu Rebelové / Originální nahrávky z let 1960-1970. Podívejte se na video teaser: http://y2u.be/PNBZ1B-a4bo

Celá ČR
Knihy, literatura, média, Hudba
Co se děje
30.07.2021