Obnovená křížová cesta a nová naučná stezka - Křížový vrch ve Frýdlantě prokoukl
FRÝDLANT: Křížová cesta ve Frýdlantu, která vznikla s největší pravděpodobností po třicetileté válce v 17. století, byla v posledních desetiletích téměř zapomenuta. Díky česko-německému projektu Paměť v krajině Trojzemí se podařilo křížovou cestu na Křížovém vrchu obnovit. Úprav se dočkalo také okolí křížové cesty, díky česko-polskému projektu „Společně objevujeme přírodu a historii na naučných stezkách Frýdlantu a Lubaně“ zde vznikla nová naučná stezka.
Křížová cesta
Projekt na obnovu křížové cesty zahrnoval kompletní restaurování všech 14 zastavení křížové cesty, uměle vytvořené skalní jeskyně apoštolů Petra a Jana a také kamenné niky, která nahrazuje studánku a do které je sváděna srážková voda ze srázu. Obrázky, připomínající poslední cestu Kristovu, jsou smaltované a osazeny na jednotlivá zastavení budou v průběhu prosince. Jsou trochu odlišné od klasických výjevů na křížových cestách, ale věříme, že se návštěvníkům budou líbit,“ říká vedoucí investičního oddělení Městského úřadu Frýdlant Bc. Zdena Ubiasová.
Vedle restaurátorských prací bylo nutné upravit i okolí křížové cesty. V době, kdy vznikala, byl vrch téměř holý, v současné době je ale zalesněný a bylo tedy nutné například odstranit náletové dřeviny. Úpravy se dočkala i stezka, kterou jsou návštěvníci křížové cesty vedeni. Ta původní byla téměř neznatelná, dnes turisté procházejí po zřetelně ohraničené a pohodlné zpevněné cestě.
Součástí křížové cesty jsou tři nové vyhlídky. Dvě nabízejí nevšední pohled na hrad a zámek Frýdlant, třetí pak na město.
Oficiální otevření křížové cesty je naplánováno na 12. květen příštího roku za účasti biskupa Litoměřického, Mons. Mgr. Jana Baxanta.
Celkem přišla obnova křížové cesty na Křížovém vrchu na 3 miliony a 200 tisíc korun, financována byla z projektu „Paměť v krajině Trojzemí“.
Pro Frýdlant je obnova křížové cesty dalším splaceným dluhem minulosti, ve které se na takovéto památky nepamatovalo. „V minulosti byly podobné věci devastovány a ponechávány svému osudu. My to dnes měníme. Daří se to na hřbitově, rekonstrukcí prošel Špitálek, Simonův betlém, nové je náměstí, na které se vrátila socha Albrechta z Valdštejna,“ podotýká starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Na Křížovém vrchu mohou navíc turisté i místní nově navštívit i Lesní naučnou stezku. Ta byla dokončena v listopadu a vznikla díky česko-polskému projektu. Obě cesty na sebe v jednom místě Křížového vrchu navazují a společně tvoří z Křížového vrchu turisticky atraktivní místo s návazností na další objekty v takzvaném Podzámčí, jako je například Zámecký pivovar Frýdlant.
Projekt „Paměť v krajině Trojzemí“ č. 100 260 207 je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (85%) v rámci Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 – 2020, ze státního rozpočtu ČR (5%) a soukromých zdrojů (10%).
Naučná stezka na Křížovém vrchu
Vznik stezky umožnil česko-polský projekt nazvaný „Společně objevujeme přírodu a historii na naučných stezkách Frýdlantu a Lubaně“.
Partnerem Frýdlantu je v projektu Lesní naučné stezky polské město Lubaň, které v rámci projektu revitalizovalo naučnou stezku propojující město s přírodním parkem na Kamienne Gore a vybuduje novou stezku v údolí Gozdnicy.
Naučná stezka má už také své propagační materiály, aby se povědomí o ní dostalo mezi širokou veřejnost.
Projekt s názvem „Společně objevujeme přírodu a historii na naučných stezkách Frýdlantu a Lubaně“, reg. číslo CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_012/0000394, byl finančně podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj z programu Interreg V-A Česká republika – Polsko 2014 – 2020 prostřednictvím Euroregionu Nisa.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.
Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.
ČR: Muzeum středního Pootaví Strakonice se stalo vítězem 5. ročníku soutěže Muzeum roku, která probíhala na turistickém portálu Kudy z nudy od 25. května 2023 do 31. března 2024. Soutěž Muzeum roku byla vyhlášena jako součást mediální kampaně Národní soutěže muzeí Gloria musaealis.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818