<p>VALTICE: Ministerstvo kultury ČR schválilo v pátek 15. 6. 2012 projekt památkářů na obnovu značně poničeného barokního divadla v zámku ve Valticích na Břeclavsku. A tak může začít výběr dodavatele stavby. Obnova divadla, jež za minulého režimu sloužilo jako garáž pro traktory a později jako diskotéka, přijde na čtvrt miliardy korun.</p> <p>Půjde o jeden z nejdražších projektů obnovy památek v ČR. Přibližně 85 procent nákladů zaplatí EU. Náklady na obnovu divadla jsou zatím přibližné. Památkáři předpokládají, že budou o deset procent nižší. Snížit by se měly vzhledem k velké poptávce stavebních firem po zakázkách.</p> <p> Schválení ministerstvem znamená, že památkáři mohou v projektu pokračovat. V obnovené památce by mělo sídlit Národní centrum divadla a tance. Činnost by mohlo zahájit za dva roky. Divadlo by se mělo stát dějištěm různých festivalů a domovskou scénou pro divadelní a folklorní soubory z Břeclavska.<br />
Zámecké divadlo ve Valticích, někdy zvané Dvorní, bylo podle některých pramenů postaveno v roce 1790, podle jiných bylo v tomto roce přestavěno do dnešní podoby. Oba prameny se však shodují v tom, že rozhodující podíl na něm měl tehdy vládnoucí pán z rodu Lichtenštejnů Alois I. Josef (1759 ‒ 1805, vládl 1781 ‒1805). Divadlo bylo postaveno dvorním knížecím architektem Karlem Rudziským. Sám kníže měl na rychlé výstavbě velký zájem, takže divadlo bylo postaveno ve velmi krátké době. Práce byly zahájeny v polovině května 1790 a 10. září téhož roku bylo divadlo v plném lesku hotovo. V roce 1793 bylo ještě přebudováno.</p> <p> Po otevření se divadlo velmi rychle stalo středem společenského zájmu feudální společnosti. Scházela se zde ta nejvyšší šlechta Evropy. Na slavnostním otevření divadla v roce 1790, které provedl sám kníže Alois I., byla divadelní sezona zahájena zpěvohrou Prometheus, provedená umělci z Vídně.</p> <p> Tato ojedinělá stavba měla pohnutý osud. Coby divadelní scéna se využívala až do druhé poloviny 20. století. Pak byly její interiéry vybourány a změnily se v garáž pro zemědělské stroje. Objekt se obnoví díky dokumentaci, která se zachovala v archivech památkového ústavu.</p> <p> Valtický zámek je součástí Lednicko-valtického areálu, zapsaného od roku 1997 na seznam světových památek UNESCO.</p> <p> Více informací o zámeckém divadle ve Valticích
PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.
Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.