Nová výstava v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně
ZLÍN: Krátce po svém znovuotevření připravilo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně novou výstavu VĚJÍŘŮ SLADKÁ TAJEMSTVÍ, která se pro veřejnost otevře v pátek 11. června 2021, tentokrát bez vernisáže. Doplní tak další dvě muzejní výstavy, u nichž byla prodloužena doba trvání: JIŘÍ HANZELKA 100 LET a POSLOVÉ Z VESMÍRU, METOERITY A TEKTITY.
Jak už název napovídá, výstava se věnuje kdysi nezbytnému módnímu doplňku, vějíři. Pilířem výstavy jsou předměty zapůjčené od soukromé sběratelky Dagmar Klingerové z Prahy, které doplňuje několik kusů ze sbírek muzea. „Jedná se o vějíře pevné i skládací, především z Evropy a Asie 2. poloviny 19. a 20. století,“ uvedla kurátorka výstavy Silvie Lečíková. „Zastoupeny jsou různé materiály – od spletených travin a palmového listí přes celuloid až po hedvábí, želvovinu a slonovou kost.“
Panelová část výstavy nabízí výlet do historie vějířů a kromě bohatého obrazového materiálu nabízí informace o jeho vývoji od starověkého Egypta k současnosti, věnují se například i tragickému dopadu obrovské poptávky po peří exotických a obyčejných ptáků, které se k výrobě vějířů a v oděvním průmyslu obecně po staletí používalo. „Je zajímavé, že všechny staré kultury používaly vějíř původně spíš jako odznak božství a královskou standardu panovníka, a teprve postupem staletí se z něj vyvinul módní doplněk. Ten vymizel z módy až ve 20. letech 20. století, kdy elegantní žena už v ruce častěji držela cigaretu a volant, než vějíř,“ doplnila kurátorka výstavy.
Přestože je tedy vějíř už dávno pasé, přitahuje dodnes ženy všeho věku. Na to pamatovali i ve výstavě, kde je pro návštěvnice připraven koutek s kostýmy z různých historických období a s řadou vějířů k vyzkoušení. Speciální vitrínu zde najdou ale i pánové. Nabízí raritky jako vějíř ukrytý v doutníku či vějíř filatelistický.
K výstavě jsou plánovány i prázdninové dílny s výrobou pevného vějíře s malbou na hedvábí pro starší děti a dospělé a s výrobou jednoduchého péřového vějíře pro menší tvořílky. Více informací najdete na webu muzea www.muzeum-zlin.cz.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818