<p>JIŘETÍN POD BUKOVOU: Výroba hraček ze dřeva je činnost stará stovky let. Dřevo je pro tvorbu hraček ten nejpřirozenější materiál. V Jizerských horách v továrně Detoa vyrábí dřevěné hračky již více než sto let. Zde si také můžete splnit svůj dětský sen a navštívit muzeum výroby hraček. O výrobě hraček a muzeu mi více informací prozradila v rozhovoru Marcela Kočová.</p> <p>Hračky Detoa mají dlouhou tradici. Změnil se za tu dobu nějak postup při jejich výrobě? </p> <p>Záleží na konkrétním výrobku. Základem jsou i více jak osmdesát let staré soustruhy a barvení v bubnech, tak jak se barvilo od začátku. Podíl ruční výroby je stále vysoký.</p> <p>Jaké hračky, které vyrábíte, patří mezi nejstarší?</p> <p>Například mačkací figurky se vyrábí již od třicátých let minulého století. Rovněž dřevěné stavebnice se vyrábí v téměř nezměněné podobě. Samozřejmě barvy jsou dnes již jiné – bezpečné a šetrné k životnímu prostředí.</p> <p>Co považujete za největší výhody dřevěných hraček?</p> <p>Vedle jejich vysoké odolnosti a tudíž také dlouhé životnosti se dětem do rukou dostává přímo kus přírody. Žádný plast nebo jiný zpracovaný materiál.</p> <p>Vaše muzeum se nachází v krásném prostředí Jizerských hor. Jak vypadaly původní dřevěné hračky v tomto kraji, které si lidé doma pro své děti sami vyřezávali?</p> <p>Jednalo se především o dřevěná zvířátka nebo panenky.</p> <p>Vaše dřevěné hračky jsou oblíbené i v zahraničí. V jakých zemích je o ně největší zájem?</p> <p>Největší zájem zaznamenáváme v Japonsku. Dále v Německu, Itálii a severských zemích.</p> <p>Součástí Muzea výroby hraček je i kreativní dílna, kde si po zakoupení sáčku s různými dílky může návštěvník vytvořit vlastní hračku. Co vše lze z dílků vytvářet?</p> <p>Všechno možné. V rámci akce Týden české hračky, která se koná pravidelně v říjnu, soutěží mezi sebou ve vytváření hraček děti i dospělí. Fantasii se meze nekladou. Od různých figurek, autíček, domečků jsme mohli vidět také dýni, pejska, raketoplán, hvězdné nebe, koňský povoz a mnoho dalších krásných výrobků. </p> <p>Na jakou zvláštnost ve vašem muzeu byste návštěvníky chtěla především upozornit?</p> <p>Během exkurze mohou návštěvníci vidět velmi staré, nesmrtelné soustruhy, v barvírně dřevěné bubny a na závěr úžasnou práci našich malířek. V minulém roce jsme otevřeli také dvě stále expozice, ta první je nazvaná Slavní sportovci. Je zaměřena na sportovce, kteří pocházeli z Jizerských hor, někteří z nich rovněž pracovali v naší továrně, například pan Burkert, který získal jako první medaili pro Československo na zimní olympiádě. Druhá expozice přibližuje návštěvníkům výrobu za druhé světové války.</p> <p>***</p> <p>Hračky Detoa těší děti již po mnoho generací. Vynikají zejména svým precizním zpracováním a díky vysokému podílu ruční výroby je každá hračka malým originálem. Mnohé z těchto hraček jsou rozebíratelné či jinak upravitelné. Dětem i dospělým poskytují různá dobrodružství. Chtěli byste se vypravit na výlet s oblíbenou postavičkou Krtečkem či si postavit svůj vlastní hrad? S hračkami Detoa to je možné. </p> <p>Více informací na:<br />
www.detoa.cz<br /> www.muzeumvyrobyhracek.cz</p>
POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.