Recepce pro umělce a kulturní pracovníky
<p>PRAHA: Přinejmenším od roku 1919 patří k dobrým zvykům českých prezidentů pořádání událostí, které by se daly označit souhrnným termínem „hostiny“, tedy různé snídaně, déjeuner (obědy), rauty, garden‑party, večeře, čaje apod</p> <p>Kromě oficiálních hostin připravených na počest významných zahraničních návštěv, organizovali prezidenti hostiny i pro domácí hosty. „Hostiny“ byly vždy veskrze socio‑politickou událostí a sloužily jako diskusní platforma. V minulosti bylo jejich posláním i propojování jinak sobě navzájem odcizených oblastí a osobností. Prezidenti byli tedy v roli určitých mediátorů. Na „hostinách“ se u stolu a v rozhovoru potkávali novináři, učitelé, politici, lékaři, řemeslníci, umělci, studenti, rektoři, dělníci, soudci, představitelé armády i církve a mnoho dalších. Jindy hostiny sloužily k utužování vztahů v rámci jedné společenské vrstvy, jako například v případě „dělnické diner“ v roce 1922, „garden‑party“ Ženské národní rady v roce 1930, nebo pravidelného každoročního odpoledního čaje žurnalistů. Podobně tomu bylo i 29. 1. 1947, kdy prezident Edvard Beneš uspořádal „recepci pro umělce a kulturní pracovníky“. Pozvání přijali rektoři vysokých uměleckých a múzických škol, ředitel Národního divadla, zástupci uměleckých spolků a besed, umělci, spisovatelé a hudebníci, ale také úředníci (například z České akademie věd a umění nebo z oddělení kultury při Ministerstvu školství).</p> <p>Podobně jako je fotografie kopií (již neexistujícího) originálu (situace), stejně tak bude „recepce pro umělce a kult. pracovníky“ kopií či rekonstrukcí původní události. Motivem pro vytažení takové fotografie‑události z alba dějin může být připomenutí jedné ze zapomenutých forem komunikace, jakožto důležité složky státotvorné či komunitní síly, nebo také pokus o narušení současné vysoce profesionalizované a atomizované společnosti, jež používá omezující a zplošťující metody komunikace a sdílení.</p> <p>Recepce se koná 31. 10. 2014 </p> <p>POZOR: Začíná v 19 h</p> <p>Po akci následuje zakončení festivalu a afterparty v Café Neustadt, Karlovo nám. 2, Praha 2.</p> <p>„ZDROJ“http://skolska28.cz/recepce-pro-umelce-kulturni-pracovniky-29–1–1947</p>
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818