Připomeňme si: Plzeň se v roce 2015 stane Evropským hlavním městem kultury
<p>PLZEŇ: V roce 2008 se Plzeň rozhodla přihlásit do soutěže o právo užívat titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015. Ve vyrovnaném finále v roce 2010, ve kterém se rozhodovalo už jen mezi dvěma kandidáty, porazila Plzeň Ostravu o pouhý jeden hlas. Od října 2010 pak existuje společnost Plzeň 2015 o.p.s., kterou založilo město Plzeň, aby připravila program pro rok 2015.</p> <p>Projekt Evropské hlavní město kultury<br />
Plzeň byla 8. září 2010 mezinárodní porotou vybrána jako kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015 za Českou republiku, kdy ve finále soutěže zvítězila nad Ostravou. Oficiálně titul EHMK 2015 Plzeň získala schválením Radou ministrů kultury v Bruselu 19. května 2011. Podíl státu na financování projektu prostřednictvím Ministerstva kultury ČR odsouhlasila vláda ČR 10. srpna 2011. Společnost Plzeň 2015, o.p.s., vznikla začátkem roku 2011 za účelem koordinace a přípravy projektu Evropské hlavní město kultury 2015.<br />
Evropské hlavní město kultury je považováno za jeden z nejúspěšnějších projektů EU. Je určen pro města, význam má ale pro celý region. Město, které se pro daný rok stává evropskou kulturní metropolí, je vyhledávaným cílem mnoha turistů.<br />
Myšlenku na vznik této prestižní soutěže a udílení titulu Evropské hlavní město kultury přinesla řecká ministryně kultury Melina Mercouri v roce 1985, ve stejném roce se jako první Evropské hlavní město kultury představily řecké Athény.<br />
Za dobu svého fungování prokázal projekt cenné přínosy ve městech, která nepodcenila proces příprav ani neopomněla záměr trvale udržitelného rozvoje města a regionu na bázi kreativity. </p> <p>Ekonomické přínosy projektu<br />
Titul Evropské hlavní město kultury měl dosud pro všechna města dlouhodobý pozitivní dopad v oblastech ekonomického a sociálního rozvoje, nárůstu cestovního ruchu, obnovy kulturních zařízení a infrastruktury a rozvoje kreativního průmyslu s pracovními místy. Například město Liverpool přilákalo v roce 2008 o 9,7 milionů více turistů a vytěžilo z titulu EHMK 2008 čistý zisk 800 mil liber, přičemž projekt sám o sobě stál 117 mil liber. V rakouském Grazu projekt vygeneroval dodatečné tržby čítající mnoho set milionů € a přinesl dlouhodobý ekonomický přínos do místního HDP (výdaje vícedenních turistů činily cca 21 milionů €). Oblast Porůří-Essen díky projektu EHMK 2010 přilákala přes 6,5 milionu turistů (nárůst o 13,4%), kteří přenocováním v hotelích vytvořili dodatečný hrubý příjem zhruba 90 mil. €. </p> <p>10 důvodů, proč se v roce 2015 vydat do Plzně a okolí:<br />
• celoroční sezóna nového cirkusu se špičkovými zahraničními soubory<br />
• výstavy světových i předních českých umělců v Západočeské galerii<br />
• nově otevřené bytové interiéry vytvořené Adolfem Loosem v Plzni<br />
• nová budova Divadla J. K. Tyla, která je nejmodernějším divadelním prostorem u nás<br />
• poprvé v Evropě vystavená sbírka maorských portrétů plzeňského rodáka Gottfrieda Lindauera<br />
• současný design v prostoru Plzeňského pivovaru<br />
• unikátní industriální prostory využité ke kulturním akcím<br />
• netradiční objevování barokních památek v Plzeňském kraji<br />
• supermoderní 3D planetárium v Science Centru Techmania, první svého druhu v České republice<br />
• přívětivé město se skvělými službami průvodci a … nejlepším pivem přímo od zdroje</p> <p>Témata projektu Plzeň 2015:<br />
Umění a technologie<br />
- Le Manège Carré Sénart na náměstí (podzim 2014)<br />
- odkaz Adolfa Loose: bytové interiéry<br />
- Kreativní inkubátor na Světovaru<br />
- sezóna nového cirkusu a tance<br />
- crowdfundingová platforma EVERFUND</p> <p>Vztahy a city<br />
- dílo Jiřího Trnky<br />
- od loutky k virtuální realitě<br />
- veřejný prostor: zapojení obyvatel skrz program „Pěstuj prostor“<br />
- výtvarné instalace ve městě</p> <p>Příběhy a prameny<br />
- 9 týdnů baroka: pouti, cesty, stezky, ohrožené a zaniklé kostely<br />
- Světovar a industriální dědictví<br />
- Slavnosti svobody 2015: 70 let od konce druhé světové války<br />
- mobilní průvodce po městě s žitou historií „Skryté město“</p> <p>Tranzit a menšiny<br />
- Světovar jako dům evropských kultur<br />
- projekty ve spolupráci s bavorskými partnery (regio2015)<br />
- historické a poutní cesty regionu<br />
- Autobus linka 2015: pojízdné kulturní a informační centrum<br />
- Gottfried Lindauer – výstava portrétů Maorů poprvé v Evropě</p> <p>Detailní informace: http://ec.europa.eu/…lture_en.htm</p>
Mohlo by vás také zajímat...
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818