160 let starý hranický viadukt se podařilo zachránit
HRANICE na Moravě: Nejstarší ze tří zdejších viaduktů, který je stále v majetku Českých drah, byl zařazen mezi státem chráněné památky, a tak se předešlo jeho zboření. Na trati Přerov – Hranice na Moravě, před vjezdem do stanice Hranice, se nacházejí hned tři viadukty. První − se zděnými klenbami − byl vybudován mezi lety 1844 až 1847, mladší kamenný v 70. letech 19. století a nejmladší dvoukolejný betonový pak ve 20. až 30. letech 20. století. Všechny původně tvořily součást Severní dráhy císaře Ferdinanda a díky nim se snadno překonala mělká, široká údolí u Jezernice a u Hranic.
Avšak po dokončení železničního koridoru přestaly sloužit svému účelu, a zejména ten zděný, přes 160 let starý, viadukt začal chátrat, především kvůli vlhkosti pronikající do jeho mostní konstrukce. Z oblouků začaly vypadávat cihly a byly zjištěny trhliny v jeho klenbě. Město Hranice jej chtělo od Českých drah odkoupit, což se nepovedlo. Naopak se podařilo jeho zařazení spolu se dvěma mladšími hranickými viadukty mezi státem chráněné památky, a díky tomu byla v červenci ukončena první etapa jeho rekonstrukce.
Hranický starosta by si přál, aby se z viaduktů stala turistická atrakce, protože − podle slov Ivy Orálkové z olomouckého pracoviště Národního památkového úřadu − jsou technicky i stavebně velice náročné a navíc patří k předním železničním mostním stavbám dochovaným v autentické podobě. „K zapsání na seznam památek přispělo také to, že trojice viaduktů dokládá vývoj dopravního stavitelství v regionu a vhodně dotváří jeho krajinu,“ vysvětluje Iva Orálková.
Úlohou SG-Geotechniky, a.s. bylo provést geotechnický průzkum, analyzovat příčiny vzniku deformací a navrhnout způsob sanace.
Na fotografii osazuje pracovník SG-Geotechnika, a.s. monitorovací prvky na klenbu.
E. Horníčková
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818