Stopy v písku /Alois Rašín
ČR: Před sto lety, 18. února 1923, zemřel Alois Rašín – významný politik první republiky, ekonom, právník, účastník 1. odboje, ministr financí, který proslul jako jeden z "mužů 28. října“. Bylo mu pouhých 56 let (narodil se 18. 10. 1867 v Nechanicích), když tragicky zemřel. 5. ledna 1923 byl před svým pražským bytem v Žitné ulici postřelen kulkou z revolveru sotva dvacetiletého anarchisty Josefa Šoupala. Přes veškerou snahu lékařů následkům atentátu podlehl. V českých moderních dějinách šlo o zcela ojedinělou událost.
Mohl by být ztělesněním amerického snu. Vypracoval se téměř z ničeho. Díky své houževnatosti, rozhodnosti a nekompromisní zásadovosti dokázal oslovit vlivné politiky té doby a získat si respekt i zapřisáhlých nepřátel. Jeho strmý politický vzestup, odvaha i tragický konec mu dodaly punc výjimečné osobnosti.
Narodil se jako deváté dítě do rodiny pekaře a rolníka. Brzy se ukázalo, že je nejnadanějším ze svých sourozenců. Možnost pokračovat na gymnáziu nepromarnil. Studoval s vyznamenáním a byl osvobozen od školného. Gymnaziální studia dokončil v roce 1886 v Hradci Králové. Osudová volba přestoupit z medicíny na právnickou fakultu se stala klíčovou pro jeho příští angažmá ve veřejném politickém životě.
Patřil k vůdčím osobnostem hnutí radikálních studentů Omladina. V procesu s ní byl v roce 1984 odsouzen ke dvěma letům vězení na Borech v Plzni. Politicky se hlásil k mladočechům a po jejich transformaci na Národní stranu svobodomyslnou byl zvolen poslancem do rakouského parlamentu – Říšské rady.
Za první světové války založil s Karlem Kramářem domácí odbojovou organizaci Mafie. Za protistátní činnost byl zatčen a odsouzen k trestu smrti (1916). Vynesení rozsudku prý přijal nejstatečněji. Změna na rakouském trůnu mu přinesla amnestii, ačkoli o milost nepožádal. Ani tvrdá zkušenost za mřížemi ho neodradila. Po návratu domů (1917) se horečně pustil do práce na bourání Rakousko-Uherska. Jeho nejvýznamnější období ale mělo teprve přijít.
Autor deklarace nezávislosti Československa, jeden z „mužů 28. října“, který organizoval převzetí státní moci, byl zvolen prvním ministrem financí. „Mám Ti také gratulovat?“ Napsal mu v dopise pln obav jeho nejlepší přítel Jan Třebický. „Začínám věřit v jakousi osudovost…Nelze patrně jinak, musíš si vybrat vždy to, co dá nejvíce práce, co je nejméně populární a co ti zjedná nejméně přátel.“
Ministr Alois Rašín razantním způsobem založil státní finance nového státu a na tehdejší středoevropské poměry neuvěřitelně stabilní měnu. Zorganizoval osamostatnění a odluku československé měny od rakouské. Dal uzavřít hranice a během týdne okolkovat všechno oběživo na území tehdejší republiky. Jako nekompromisní strážce financí usiloval o silnou korunu a rozpočtové úspory, což mu přineslo mnoho odpůrců a nepřátel.
5. ledna 1923 byl před svým pražským bytem v Žitné ulici postřelen kulkou z revolveru sotva dvacetiletého anarchisty Josefa Šoupala. Přes veškerou snahu lékařů následkům atentátu podlehl. V českých moderních dějinách šlo o zcela ojedinělou událost.
Rašínovo jméno nese např. jedno z pražských nábřeží. V letech první republiky jej přijala (a to až do začátku německé okupace) také nová budova gymnázia v Hradci Králové, navržená arch. Josefem Gočárem. V roce 2002 byla ve vestibulu dnešního gymnázia J. K. Tyla odhalena JUDr. Aloisi Rašínovi pamětní deska.
Zdroj: Pěta Jan. Encyklopedie města Hradce Králové, Garamon, 2011. Šetřilová Jana. Alois Rašín – dramatický život českého politika, Argo, 1997. Lenka Jaklová – Jana Bačová Kroftová. Tváře první republiky, Královéhradecký kraj 2018
Mohlo by vás také zajímat...
POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818