Co si psali do knih naši dědové a babičky? Nahlédněte do databáze PROVENIO!
ZLÍN, ČR: Knihovna Muzea jihovýchodní Moravy nabízí řadu zajímavých exemplářů, a to nejen pokud jde o knihy samotné, ale i pokud jde o to, co je v nich připsáno rukou bývalých majitelů. Pokud byste se chtěli podívat, co si psali do knih naši dědové a babičky, případně jakým způsobem si knihy označovali jako svůj majetek, pak určitě nahlédněte do databáze PROVENIO https://www.provenio.net/.
Tato datová základna vlastníků historických a moderních knižních sbírek a provenienčních záznamů v knihách, vedená Knihovnou Národního muzea, má za úkol virtuálně rekonstruovat knihovny různých zajímavých osobností a připomínat je pomocí jejich vlastnických označení knih, případně poznámkami či věnováními, která se v jejich knihách zachovala.
Jak řekla Mgr. Veronika Balajková, knihovnice muzea: „Díky spolupráci, kterou naše muzejní knihovna v letošním roce s Proveniem navázala, si i příznivci Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně mohou v této databázi prohlédnout řadu přípisků, věnování, Exlibris či se více dozvědět o knihách, jež jsou uloženy v knihovně a sbírkových fondech muzea, a udělat si tak představu o knihovnách a knihovničkách významných regionálních osobností.“
V Proveniu se tak můžete více dozvědět o knihách vlastněných Karlem Pavlištíkem, Jiřím Hanzelkou, Miroslavem Zikmundem, Bedřichem Koutným, Janem Havlasou, Eduardem Ingrišem, Dominikem Čiperou, Františkem Bartošem, Luborem Tokošem, Josefem Čižmářem, Ludvíkem Kunzem, Josefem Kolajou a muzejními spolky v Napajedlech, Vizovicích, Luhačovicích a ve Zlíně. Srdečná věnování Thora Heyerdahla Eduardu Ingrišovi, či Miroslava Zikmunda nebo Lubora Tokoše Karlu Pavlištíkovi dojmou i dnes.
Pro milovníky starých tisků je zde k vidění několik regionálních unikátů, jako je například Biblí česká vytištěná v roce 1771, s poznámkou na titulní straně: „Knjha tato prinaležj Obcy Lipske…“ (dnešní obec Lípa), nebo Kancionál zlínských varhaníků sepisovaný v letech 1843 – 1927 varhaníky od svatého Filipa a Jakuba. Zcela unikátní je Holanův kancionál Capella Regia Musicalis vydaný v roce 1693 v Praze, který podle poznámek nechal v roce 1773 znovu svázat varhaník z kostela na Malenisku u Provodova Baltazar Rafael Walerian a postupně jej doplnil řadou dalších písní.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818