V Česku se začal točit celovečerní horor Hrana zlomu s talentovaným Štěpánem Kozubem v jedné z hlavních rolí
ZLÍNSKÝ KRAJ, ČR: Čeští filmaři právě natáčejí celovečerní hraný snímek Hrana zlomu na pomezí hororu a thrilleru. V jedné z hlavních rolí se objeví mladá herecká hvězda Štěpán Kozub. Hrana zlomu je temnou příběhovou mozaikou, v níž je všechno jinak, než se na první pohled může zdát. Podle tvůrců má jít o projekt navýsost autorský a žánrově vyhraněný. Film vstoupí do českých kin na jaře 2021. Natáčí se i ve Zlínském kraji, a to v Rožnově pod Radhoštěm.
Debutujícího režiséra Emila Křižku, autora krátkometrážního hororu Ruchoth Raoth uvedeného na renomovaných filmových přehlídkách temných žánrů, obklopuje silný tvůrčí tým. Mezi nimi zkušení producenti Vratislav Šlajer a Jakub Koštál z Bionautu, střihač Andy Fehu či kameraman polského původu Ryszard Perzynski. V rámci hereckého obsazení vsadili tvůrci na ve filmu či v televizi neokoukané tváře herců, jako jsou Alena Sasínová-Polarczyk, Pavla Gajdošíková (nominace na cenu Thálie za roli Maryši) či Petr Panzenberger. Pro režiséra Emila Křižku jde již o druhou spolupráci se Štěpánem Kozubem, který ztvárnil hlavní roli právě v jeho předchozím snímku Ruchoth Raoth. Ten Kozubovi v roce 2018 vynesl hlavní hereckou cenu na festivalu nezávislých hororových filmů v Las Vegas.
Ostravská herecká hvězda, čtyřiadvacetiletý Štěpán Kozub, už stihl získat nominaci na Cenu Thálie, v roce 2015 dostal Cenu divadelní kritiky v kategorii Talent roku. Televizním divákům je známý ze seriálů Případy 1. oddělení čí Místo zločinu Ostrava. V poslední době ho proslavila i improvizační show Tři tygři, která v průběhu koronaviru opustila divadelní prkna a stala se hitem internetu. Popularitu získal i díky sledovaným internetovým seriálům sKORO NA mizině a Lajna. Od roku 2018 je uměleckým šéfem ostravského Divadla Mír. Kvůli aktuálně natáčenému snímku se Kozub s režisérem Křižkou schází skoro rok, dokonce kvůli této hlavní roli hubnul a nechával si narůst dlouhé vlasy.
Film Hrana zlomu, který se v těchto dnech natáčí v České republice, a to především v Ostravě a v Rožnově pod Radhoštěm, sleduje dvě disfunkční rodiny v hluboké vztahové krizi. Ty propojí nečekané dramatické okolnosti, které je dostanou na pomyslnou „hranu zlomu“, ze které není cesty zpět. Scénář právě vznikajícího filmu si podle autora Lynchovsky pohrává s divákovou schopností vytvářet si domněnky na základě neúplných informací a instinktivním škatulkováním hlavních postav na oběti a pachatele. Struktura Křižkova vyprávění odkazuje k postupům mexického scenáristy Guillermo Arriagy ve filmu 21 gramů nebo Babel.
„Česká kinematografie má bohatou žánrovou tradici, ale dnes od ní ustupuje. Filmem Hrana zlomu chceme ukázat, že i v českém prostředí může vzniknout kvalitní a divácký žánrový film, který bude mít úspěch i v zahraničí. Emil Křižka je samorost a velký objev pro český film a jsme rádi, že právě jeho projekt vzniká pod naším labelem Bionaut Dark, v rámci kterého jsme minulý rok vyrobili seriál #martyisdead a připravujeme další žánrové filmy,“ říká producent Vratislav Šlajer.
Režisér Emil Křižka, původním vzděláním kamenosochař se zálibou v symbolismu a surrealismu, zároveň výtvarník a autor tzv. knižních trailerů, si zakládá na specifické vizuální atmosféře filmu připomínající zfilmované horory Stephena Kinga. K navození nepříjemné, tísnivé a napínavé atmosféry tak dopomůžou i speciálně vyrobené rekvizity, pečlivě vybrané dekorace a audiovizuální efekty. Film Hrana zlomu podpořily Státní fond kinematografie a Moravskoslezský kraj. Na výrobě se spolupracuje s Moravskoslezskou filmovou kanceláří a Zlín Film Office.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818