Díky evropským penězům nechá liberecká knihovna zrestaurovat vzácné tisky
LIBEREC: Sedmnáct tisků, dva rukopisy a dva rukopisné pergamenové zlomky svěřila Krajská vědecká knihovna v Liberci do péče restaurátorek. Stalo se tak díky projektu s názvem Knihovna Liberec — zkvalitnění ochrany a zpřístupnění knihovního fondu a jeho prezentace, financovanému Evropskou unií. Čtyři tisky jsou již zpět v knihovně.
„Restaurátorská práce v nejrůznějších oblastech je vysoce odborné umění, které vyžaduje hluboké znalosti, řemeslný um a zkušenost. S ohledem na stáří a stav předmětu musí restaurátor postupovat velice opatrně, protože jakýkoliv nevhodný zásah může předmět nevratně poškodit. Restaurátoři knih se dají v České republice počítat na prstech rukou a v tomto případě spolupracujeme s vynikajícími odbornicemi,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Očistě, odkyselení a restaurování dokumentů předchází vždy fotodokumentace a popis poškození. Teprve potom začíná trpělivá práce, která se zahajuje mechanickým čištěním vazeb i papíru. Účelem restaurování není návrat knihy do původní podoby, aby vypadala znovu jako nová. Restaurátorky vracejí knihám jejich původní eleganci, přičemž zachovávají patinu získanou staletími a přirozený vzhled ručního papíru a gotických vazeb.
„Práci dvou restaurátorek, Kateřiny Opatové a Michaely Caranové, jsme mohli vidět na vlastní oči při kontrolním dnu a návštěvě v jejich ateliérech,“ dodala ředitelka knihovny Blanka Konvalinková.
Tři knihy z 15. a jedna z počátku 16. století nesly větší či menší známky poškození – ať už používáním, věkem nebo působením vnějších podmínek, ve kterých byly uloženy. Knihy prošly ruční očistou – desky i listy jeden po druhém, papír se dočkal odkyselení, byly prozkoumány vazby, desky a hřbety. Při práci narazily restaurátorky v tiscích například na zrnka rostlin, textilní vlákna nebo drobný hmyz
„Těší nás, že knihy se mohou nyní navrátit do depozitáře, který díky evropským penězům získal fungující klimatizaci. Staré tisky tak mají nyní ideální podmínky pro uložení — odpovídající teplotu i vlhkost,“ podotkl Václav Kříček, vedoucí bibliografického oddělení knihovny.
Restaurování všech knih by mělo být hotové v příštím roce. Poté je knihovna chce představit na výstavě, doprovázené diskusí s restaurátorkami.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818