Síla rodinného pouta podtrhuje román podle deníku z koncentráku
ČR: Buchenwald, Osvětim, Mauthausen, Mittelbau-Dora, Bergen-Belsen, to je jen pět ze seznamu míst, která se už nikdy nezbaví tiché přítomnosti utrpení a smrti. Co mají společného s jedním vídeňským čalouníkem a jeho synem?
To, že jimi oba společně prošli jako vězni, nerozdělili se a díky své odvaze přežili. Další z neuvěřitelných, avšak skutečných příběhů o holokaustu vypráví kniha Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi.
Vídeňský soumrak
Cesta Gustava Kleinmanna a jeho syna Fritze začíná ve Vídni roku 1939. Elegantní a kultivovaná metropole se po vynuceném připojení k Německu změnila k nepoznání. Fanatický hon na Židy se tu projevil stejně brutálně jako v jiných městech Třetí říše.
Rodiny, které po dlouhá léta žily svými prastarými tradicemi a zakládaly si na pospolitosti, nyní sevřel strach z budoucnosti. Možná budou rozděleni, možná budou živořit v bídě a možná také zemřou. Velká neznámá se nevyhnula ani rodině řemeslníka Gustava Kleinmanna. Bušení gestapa na dveře odstartovalo transport do koncentračního tábora Buchenwald. Spolu s Gustavem do něj odvlekli i jeho syna Fritze.
Svědectví v tajném deníku
Práce na budování vlastního vězení byla úmorná a nebezpečná. Každodenní mučení se tvrdě podepsalo na jejich zdraví. To ale ještě netušili, že zanedlouho je čeká ještě mnohem větší peklo – Osvětim a pochod smrti. V osvětimském vyhlazovacím táboře museli každý den myslet na to, zda na ně náhodou zítra nepřijde řada a neocitnou se mezi množstvím mrtvých těl.
Nemoci, hlad a špína se staly denní rutinou, ale uprostřed tohoto utrpení vznikalo také velké přátelství, důvěra i naděje. Kontrast nejhorších a nejlepších stránek lidské povahy vytváří poutavý příběh, který na čtenáře působí velmi autenticky. Především proto, že jeho předlohou se stal tajný deník, který si Gustav vedl během pobytu v koncentrácích. Zapsal si do něj také modlitbu, kterou si každý den opakoval: „Nezoufej. Zatni zuby – vrazi z SS tě nesmí porazit.“
Nerozlučitelní
Ústředním tématem románu Jeremyho Dronfielda, který nyní vyšel česky v nakladatelství JOTA, je nezlomné pouto mezi otcem a synem, které zvítězilo nad všemi zrůdnostmi, jimiž si museli během válečných let věznění projít. Tváří v tvář smrti přežili jen zázrakem, díky vzájemné podpoře. Kniha je podložená rozsáhlými archivními výzkumy, takže o její pravdivosti není pochyb. Působí trochu jako dokumentární film o osudech jedné židovské rodiny, která nezmizela z tohoto světa, jako mnoho jiných. Pokud chcete znát, co Gustav a Fritz prožili, přečtěte si knihu Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818