20. Slovácký rok v Kyjově
KYJOV: Brány královského města Kyjova se milovníkům tradic, lidové hudby, písní, tanců, a především skvělé zábavy otevřou letos v srpnu už podvacáté. Centrum kyjovského Dolňácka se opět po čtyřech letech stane Mekkou folkloristů z Čech, Moravy i zahraničí. Koná se zde 20. Slovácký rok – největší folklorní událost, která se stejně jako olympijské hry opakuje jen jednou za čtyři roky
Tisíce účinkujících se během čtyř festivalových dnů představí ve více než třech desítkách pořadů. Průvod čítající 3000 krojovaných ze všech obcí regionu rozzáří kyjovské náměstí pestrými barvami bohatě zdobených krojů. Lidový jarmark ukáže fortel českých a moravských řemeslníků a letní vzduch se rozvoní tradičními dobrotami, vínem i domácí pálenkou. Bujaré zpěvy, doprovázené čarovnými tóny houslí a cimbálu, přeruší až vyzvánění kostelních zvonů, svolávající ke slavnostní nedělní mši, a dusot kopyt pod sedly jezdců Jízdy králů uhánějících tryskem od Skoronic k majestátní kyjovské radnici.
Zažijte to vzrušení, když stoupá k nebi vysoká a štíhlá májka na znamení začátku slavností, i pocit krásné nostalgie, když se v nedělním podvečeru kácí k zemi, a tři dny i noci tepající srdce Slovácka pomalu utichá. I Vám otevře Slovácko svou rozmanitou náruč a město Kyjov svou pohostinnost, i Vy budete na Slováckém roku upřímně vítáni.
Historie festivalu sahá až do roku 1921, právem se tak označuje za nejstarší národopisnou slavnost u nás. Tradici konání slavností přerušily jen II. světová válka a léta poválečná. Obnovila se v roce 1956 a od roku 1971 se akce koná v pravidelných čtyřletých cyklech.
První Slovácký rok uspořádal kyjovský Sokol v roce 1921 u příležitosti 50. výročí svého vzniku. Slavnost byla součástí sletu sokolské župy Komenského. Snahou kyjovských sokolů byla pomoc při zachování a dalším rozvíjení slovácké lidové kultury, kterou chápali jako jedinečný odkaz předků a významnou součást kultury národní.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818