Šumné stopy u protinožců: architektura, klokani a víno
ČR: Jedna z největších stálic České televize David Vávra, který se vydal po Šumných městech s kamerou poprvé už v roce 1995, tentokrát vyrazil pátrat po stopách českých architektů a jiných umělců až k protinožcům. Vzniklo tak dalších pět dílů dokumentárního cyklu Šumné stopy. První díl uvede ČT art v pátek 31. května od 22 hodin.
Architekt David Vávra v další řadě svého cyklu představí dílo Čechů, kteří zanechali své šumné stopy v Austrálii a na Novém Zélandu. Ti se na opačnou stranu planety dostali především vlivem emigračních vln vyvolaných dvěma velkými totalitami dvacátého století. „Zaměřili jsme se na silné životní příběhy architektů, kteří museli odejít ze své domoviny. A protože si s sebou přinesli takovou tu velkou evropskou zkušenost s historickým vývojem, tak v mnoha případech obstáli a vytvořili jedinečné věci. Například moravský rodák Heinrich Kulka, byl jedním z hlavních vizionářů novodobé novozélandské architektury,“ popisuje David Vávra. Tvůrci se mimo jiné zaměřili na tvorbu architekta Alexe Jelínka, přezdívaného „český Indiana Jones“ a autora slavného australského Round Housu. Nebo na dílo Františka Starého, který jako architekt bohatších vrstev zanechal významnou českou stopu v tasmánské metropoli Hobart.
Šumná expedice po stopách českých krajanů v Oceánii se uskutečnila na podzim roku 2018. Nová řada vznikla na cestě od Perthu přes Sydney, Canberru, Sněžné hory až do Melbourne a dále do Tasmánie. „Projeli jsme také Severní ostrov Nového Zélandu od Wellingtonu až po vesničku Puhoi, kterou roku 1863 založili v neprostupné džungli s vydatnou pomocí místních maorských domorodců naši krajané ze západočeského Chotěšova u Stodu. Zmapovali jsme dobrodružné osudy několika významných architektů, sochařů, keramiků, etnografů, ale v Tasmánii také dobrodružný příběh králů vína a sýrů s českými kořeny. Byla to napínavá a objevná výprava. Snad divácký zájem naše úsilí odmění,“ uzavírá režisér Radovan Lipus.
režie: Radovan Lipus // scénář: Radovan Lipus, David Vávra // dramaturgie: Lada Macurová // kamera: Ivo Popek // vedoucí produkce: Renata Vlčková // pořadem provází: David Vávra
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818