Sto let českého designu
PRAHA/OKAZAKI: Uměleckoprůmyslové museum v Praze zahájilo v Mindscape Museu v japonském Okazaki rozsáhlou výstavu českého designu 20. století, která v reprezentativním výběru více než dvou stovek exponátů představuje významné artefakty designu i předměty, které se běžně používaly.
Expozice, ve které se setkávají plakáty Alfonse Muchy či nápojové soupravy Ladislava Sutnara s taškou síťovkou a zavařovací sklenicí Omnia, upoutala již v prvních dnech po otevření značnou pozornost veřejnosti i médií.
Zahájení výstavy proběhlo 6. dubna za přítomnosti Evy Takamine, ředitelky Českého centra v Tokiu, a Radima Vondráčka, odborného ředitele Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Kurátorkami výstavy jsou Lucie Vlčková a Mariana Kubištová z UPM. Výstava bude v Okazaki přístupná publiku až do 19. května 2019, poté se přesune do Muzea umění a designu v Toyamě a následně do Tokia a Kjóta. U příležitosti jejího konání v tokijském Setagaya Art Museum na podzim 2019 plánuje uspořádat doplňující výstavu současného českého designu ve své galerii i České centrum Tokio.
Výstava Sto let českého designu, připravená Uměleckoprůmyslovým museem v Praze pro čtyři přední japonská muzea, vůbec poprvé představuje český design japonskému publiku v širokém průřezu celého 20. století. Přehlídka artefaktů českého designu je strhující ukázkou uměleckého, řemeslného a technického vývoje malé země uprostřed Evropy (z perspektivy asijského kontinentu), která nejen v oblasti designu nejednou zazářila a zařadila se mezi významné spolutvůrce západoevropské kultury. Výstava v Japonsku reprezentuje Českou republiku a seznamuje návštěvníky i s obecnou historií země vzhledem ke komplexnímu pojetí vývoje designu.
Výběr exponátů, které mohou proměny designu v Česku nejlépe ukázat, byl obtížný, třebaže klíčová jména výjimečných uměleckých osobností, jejichž věhlas překročil hranice a která ukotvují českou tvorbu v obecném povědomí, jsou jasná a tvoří kostru expozice. „Snažili jsme se zvolit i takové artefakty designu, které s reálným životem korespondují, které skutečně byly používány a s nimž mají generace Čechů vizuální zkušenost. Často jsou to současně předměty, které vzbudily pozornost a nejednou získaly i ocenění v zahraničí na významných přehlídkách,“ říká kurátorka výstavy Lucie Vlčková.
Zdroj a další informace ZDE
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818