Marian Hochel a Marta Pavlíková uvedli do života novou knihu o Napoleonovi
PRAHA - OPAVA: Hovoří se o ní jako o manuálu pro pochopení kulturní politiky a vztahu císaře Napoleona k vizuálnímu umění a následných reálných dopadů jeho politiky v oblasti kulturního dědictví. Nese název Zrcadlo moci. Pilíře moci Napoleona Bonaparta ve vizuálním umění a ve čtvrtek 31. ledna ji na Generálním ředitelství Národního památkového ústavu v Praze uvedla do života autorská dvojice Marian Hochel, autor textu, a Marta Pavlíková, fotografka a obrazová editorka knihy.
"Umění se pro Napoleona stalo pomyslným zrcadlem moci, způsobem, jak se navenek projevovala Napoleonova vůle," zdůraznil Marian Hochel při přednášce v rámci křtu nové publikace. Podle autorů knihy k nám v této podobě promlouvá prostřednictvím dochovaného kulturního dědictví – napoleonik, prezentovaných na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu. Kniha na svých 328 stranách obsahuje šest synteticky a analyticky zpracovaných kapitol, na které navazují podrobné ikonografické analýzy signifikantních napoleonik, dokládajících odraz moci Napoleona Bonaparta ve vizuálním umění. Stěžejní artefakty z hradů a zámků České republiky jsou také představeny na reprezentativních fotografiích, zmíněna je i řada dalších, deponovaných v evropských sbírkách, především ve Francii, ke kterým mají vazbu. V knize je zdokumentováno i několik předmětů, které pochází z přímé pozůstalosti Napoleona nebo členů jeho rodiny a které se různými cestami dostaly do sbírek šlechtických sběratelů v českých zemích."
Pro autorskou dvojici Marian Hochel, jenž mimo jiné býval kastelánem zámku v Duchcově, situovaného v blízkosti napoleonského bojiště u Chlumce, a Marta Pavlíková, která je specialistkou na hradozámecké mobiliární fondy, působící na ústeckém pracovišti Národního památkového ústavu, není aktuální publikace první spoluprací. Společně navazují na dva roky starou knihu Třináctá komnata Napoleonova a několik předchozích projektů, jakými byl např. výzkumný úkol “Napoleonika v mobiliárních fondech Národního památkového ústavu“ nebo výstava, která se konala na zámku Duchcov v roce 2013 u příležitosti dvoustého výročí bitvy u Chlumce a napoleonských válek v severních Čechách.
Napoleonské historii se na Slezské univerzitě v Opavě historici věnují dlouhodobě a patří mezi evropsky uznávané odborníky na tuto historickou etapu. Vedle výzkumné a publikační činnosti se univerzitní historici mohou pochlubit pořadatelstvím významných mezinárodních konferencí. Zatím poslední se v Opavě odehrála na konci loňského listopadu u příležitosti 80. narozenin emeritního profesora Dušana Uhlíře, který se od roku 1993 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě začal věnovat dějinám 18. – 20. století s významnou orientací právě na otázky napoleonských válek a jejich důsledků pro evropský prostor a státotvornost. U příležitosti konference dostal prof. Uhlíř od svých kolegů jako symbol své celoživotní práce sošku Napoleona.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818