Rychlým šípům je osmdesát
ČR: První díl komiksu Rychlé šípy vyšel před 80 lety 17. prosince 1938 v časopisu Mladý hlasatel. Autorem příběhů byl spisovatel Jaroslav Foglar, ilustrátorem první série Jan Fischer. Celkem vzniklo 315 dílů komiksu a podíleli se na nich další tři výtvarníci, od roku 1968 již jen Marko Čermák. Jednou z iniciativ, které k tomuto výročí letos organizuje Skautská nadace Jaroslava Foglara pod názvem Rok Rychlých šípů, je oslava na domovské stránce českého Googlu.
Autorem slavnostního Doodlu je komiksový kreslíř a ilustrátor Marek Rubec. Ten se stal vůbec prvním českým umělcem, který měl možnost ztvárnit slavnostní logo na domovské stránce českého Googlu. Pro Marka Rubce, který se běžně zabývá zejména knižní a novinovou ilustrací, nejsou ale Rychlé šípy žádnou novinkou, spolupracoval totiž už na květnovém vydání nových příběhů Rychlých šípů s názvem Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství.
„V dětství mě na příbězích Rychlých šípů fascinovala hlavně ta tajemná a tajuplná atmosféra, v níž se odehrává většina jejich dobrodružství. Z toho jsem vycházel i při práci na Doodlu, který na pozadí potemnělé Prahy ztvárňuje Mirka Dušína, jak svým čtyřem nerozlučným kamarádům svítí na cestě za odhalením další záhady,“ přibližuje Marek Rubec svou práci na výročním Doodlu s motivem notoricky známého komiksu.
„Rychlé šípy považujeme za národní poklad, který se stal součástí české kulturní tradice, a jsme rádi, že i po 80 letech oslovují další generaci mladých čtenářů. Děkujeme českému Googlu, že tuto skutečnost připomněl i ve virtuálním světě,“ doplňuje Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara.
Zdroj TZ, kterou najdete v příloze
Připojené soubory
oslavte80.vyrocirychlychsipu.doc (362.5 KB)Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818