Oči Brna: Vladislav Dokoupil. Zpracování moravských klášterních knihoven
BRNO: Moravská zemská knihovna připomíná svého dlouholetého pracovníka a neúnavného správce historických knihovních fondů. Ve své době jej znali všichni odborní pracovníci knihoven celé České republiky, kteří měli tak jako on na starosti správu a zpracování klášterních knihoven a historických fondů vůbec. Dnes jeho jméno pomalu upadá do zapomnění, přestože jeho úsilí zachránilo nespočetné kulturní hodnoty.
Vladislav Dokoupil se narodil 1. května 1918 v Prostějově. Absolvoval gymnázium v Košicích a posléze v Bratislavě, kde také začal studovat právo na Komenského univerzitě. Na Moravu se vrátil po rozpadu republiky v roce 1939 a zakotvil v Brně. Do konce války pracoval jako povozník a skladník pivovarnických skladů. V květnu 1945 nastoupil do Univerzitní knihovny, práva dostudoval v Brně při zaměstnání. V roce 1946 knihovna získala fondy zabavené na základě Benešových dekretů, v roce 1950 pak fondy zrušených klášterů tehdejších krajů Brněnského a Jihlavského. Hned po jejich převzetí, které bylo mnohdy doprovázeno nuceným a urychleným vyklízením klášterních budov, se Dokoupil pustil do práce na zpřístupnění těchto fondů. V Brně zůstaly Dokoupilovým přičiněním zachovány tři knihovny v původních interiérech, šest knihoven bylo svezeno do narychlo získaných prostor v bývalém klášteře brněnských voršilek. Dalších šest svozových knihoven pocházelo z brněnského kraje, jednu z nich – knihovnu františkánského kláštera v Moravské Třebové – se podařilo posléze vrátit do původních prostor, a tak se přidala k druhé zachované interiérové knihovně v tomto kraji – knihovně rajhradských benediktinů. V Jihlavském kraji zůstala rovněž jedna interiérová knihovna v Nové Říši, tři knihovny byly svezeny do Brna a další dvě byly přenechány jiným institucím. Od 50. let začala Universitní knihovna nejprve strojopisně a posléze tiskem vydávat soupisy rukopisů, prvotisků a tisků 16. století z těchto klášterních fondů. Jihomoravské klášterní fondy byly vedle fondů ve správě Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích těmi nejlépe spravovanými a zpřístupňovanými u nás. V roce 1972 vyšly také dějiny těchto klášterních knihoven.
Vladislav Dokoupil odešel do penze v roce 1981, jeho práce na zpřístupnění historických fondů však pokračovala až prakticky do jeho smrti 25. března 1992.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818