Zlatá Praha 19. století
PRAHA: Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 5. prosince 2018 do 31. března 2019 v hlavní budově muzea na Florenci výstavu Zlatá Praha. Prostřednictvím dobových vyobrazení z časopisů Zlatá Praha, Světozor a Květy představí originální výstava návštěvníkům období šedesátých až osmdesátých let 19. století v Praze, a to s důrazem na urbanistický, architektonický i technický rozmach města, ale i běžný život Pražanů. K výstavě vychází výpravná doprovodná publikace.
Výstava a kniha Zlatá Praha nás prostřednictvím dobových vyobrazení přivádějí do hlavního města českého království, Prahy, v přelomové době. Ilustrace a texty z obrázkových časopisů Zlatá Praha, Světozor a Květy z šedesátých až osmdesátých let 19. století zachycují jedinečným způsobem průběh proměny Prahy z provinčního města rakouské monarchie v rušné, pulsující velkoměsto nově se probudivšího národa, oplývajícího sebevědomím a kulturní a hospodářskou silou. Je v nich zachycen mimořádný urbanistický, architektonický a technický rozmach města a jeho nově se rozvíjejících předměstí, ale i každodenní život všech vrstev jeho obyvatel ve všední den i ve svátek, na ulici i na plese, v práci i na výletě. Hospodářský rozmach si vynutil budování infrastruktury, příliv nových obyvatel do zvětšujícího se města znamenal i výstavbu nových základních, ale i středních a vysokých škol. Rostoucí národní sebevědomí vedlo k zakládání spolků, výstavbě sokoloven a měšťanských besed, ale i radnic, peněžních ústavů
a bank. Odrazem národního sebeuvědomění byla i postupná proměna vztahu ke stavebním památkám minulosti. Symbolem kulturní síly národa se stala výstavba Národního divadla, Národního muzea a dalších kulturních zařízení, symbolem rostoucí hospodářské síly pak velká Jubilejní výstava v roce 1891.
Časopisy se v druhé polovině 19. století staly významným fenoménem ovlivňujícím všechny složky tehdejšího života. Proto na výstavě připomínáme i tradiční způsob jejich vzniku na příkladu Světozoru a Zlaté Prahy. Tuto část ilustrujeme pomocí zapůjčených exponátů z Národního technického muzea, návštěvník zde může spatřit dokonce některé originální štočky s vyobrazeními Prahy, které pocházejí z Ottova nakladatelství a vydavatelství, kde vycházely
i Světozor a Zlatá Praha. Symbolicky pojatým závěrem výstavy i publikace je vzpomínka na dvě velké události přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století. Zářijová povodeň roku 1890 symbolicky uzavřela minulost, Jubilejní výstava roku 1891 definitivně otevřela brány města nové době.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818