KARLŠTEJN: Majestátní silueta hradu vyvolává pocit stability, jakoby nad obcí Karlštejn měla stát navždy. Tento velikán však trpí jak skrytými neduhy stáří, tak vysokým zatížením vlivem návštěvnického provozu. Proto již nestačí prováděná údržba, ale přirozeně chátrající hrad vyžaduje větší stavební zásah.
Celkový stavebně technický stav objektu není uspokojivý. Skalní masiv, na kterém je objekt postaven, je lokálně narušen. Fortifikační systém i ostatní stavební konstrukce hradu jsou místy ve stavu ohrožujícím bezpečnost a neumožňují rozsáhlejší zpřístupnění veřejnosti. Objekt má nevyhovující, nebo neexistující provozní, návštěvnické a sociální zázemí. Technický stav inženýrských sítí objektu je v havarijním stavu. Tímto dochází k postupným ztrátám památkových hodnot celého areálu.
Projekt je zaměřen na:
Hrad Karlštejn, založený v roce 1348 českým králem a římským císařem Karlem IV., zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Stavebně se dočkal hrad pozdně gotických úprav v 15. století a o století později i úprav renesančních. Dnešní vzhled získal díky poslední přestavbě z konce 19. století arch. Josefem Mockerem.
Mezi největší zajímavosti hradu Karlštejn náleží zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. století, soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v kapli sv. Kříže, největší portrétní galerie českých panovníků v ČR nebo vystavené repliky Svatováclavské koruny českých králů.
Projekt obnovy hradu Karlštejn bude financován z Integrovaného regionálního operačního programu. Finanční podpora byla projektu přiznána rozhodnutím ministra kultury č. 4/2018 ze dne 14. 03. 2018.
Podrobnější informace k projektu naleznete na webových stránkách hradu Karlštejn.
Slavnostního zahájení projektu Národního památkového ústavu, podpisu smlouvy a zahájení IROP projektu NPÚ s názvem „Hrad Karlštejn – klenot české země“ se dnes, 23. 4. 2018 od 10 h, zúčastní ministr kultury Ilja Šmíd.
se
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.