Divoké veselice v Libereckém kraji odstartovaly dobu půstu
LIBEREC: Rajcovními zábavami končilo zimní období veselic, při nichž nebyla nouze ani o lechtivé radovánky. Byly předzvěstí čtyřiceti dnů odříkání se nejen tance, ale i opíjení či přejídání, i když stejně mnoho zásob nezbývalo, a tak se držela štíhlá linie. Zvyk masopustních oslav prý u nás zavedl český král Přemysl Otakar II.
V Libereckém kraji se maškarní průvody a tanečky před letošním popelcem uskutečnily na několika místech, v samotném Liberci ve Vesci, velký průvod byl v Ostašově, ale mohutně se slavilo v Dlouhých Mostech, Hrádku nad Nisou nebo Na Vísecké rychtě v Zákupech.
Dramatické vyvlečení spoutaného starosty ze zákupské radnice napovídalo, že nepůjde o obyčejný průvod maškar. Starosta z obavy o svůj život klíče města předal pánu Masopustovi a ten vedl průvod masek městem k vybraným bohatcům, aby jejich domy vyjedl a co bylo k pití, aby vypil. Tak se dělo ve městě Zápup a Vísecké rychtě již po desáté. Podle starobylého zvyku má na sobě Masopust mašličky, které hospodáři utrhávají a zdobí si jimi domy, aby měli bohatou úrodu či úspěšný obchod.
V Zákupech se průvod masek zastavoval u některých domů, kde se popíjelo a krátce tančilo nebo i vyváděly drobné taškařice. Tady zřejmě zcela zaujaté krajské radní Květě Vinklátové provedli malou taškařici a namalovali na obličej srdíčko. K veselici patřilo i bohaté občerstvení pro účastníky průvodu, ale i čumilům, které se nabízelo na zákupském náměstí.
S nabídkou masek přišla zdejší firma, jejíž produkce putuje nejen tuzemskem, ale i do mnohých zahraničních států. Masky vyrábějí stoletou technologií, která se stala artiklem na Národním seznamu nemateriálního kulturního dědictví. Zákupský průvod masek i odpolední veselici režírovali členové divadelního spolku Havlíček, s významným podílem Vísecké rychty a hlavně pak pod patronací ředitele Vlastivědného muzea v České Lípě Zdeněk Vitáček.
Masopust je starodávným pohanským zvykem, nynější průvody a tancovačky se konají prakticky jen v neděli, ale ještě donedávna probíhaly v úterý před popelcem, kdy poslední tancovačka byla divokým rejem mladých. Na smilné hry při masopustní noci už dnes se zapomíná a nikdo ani je pomalu už nezná. Střevíčkový nebo štokrličkový tanec, zpívání poklekačku i poležačku bývaly až půlnoční hry, kdy pán Masopust přestal hlídat mládež a sám se oddával nějaké nezřízené zábavě, obyčejně popíjení kořaličky.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818