Nová publikace vydaná Muzeem Těšínska
ČESKÝ TĚŠÍN: Jazyk a národnost ve sčítáních lidu na Těšínsku v letech 1880 - 1930, to je název nové publikace, která vyšla v rámci řady Studie o Těšínsku. Dílo prof. Dana Gawreckého v ní vychází jako její 23. svazek. V pondělí 15. května 2017 proběhla ve správním sídle Muzea Těšínska její prezentace veřejnosti.
Bohužel, akce se ze zdravotních důvodů nezúčastnil prof. Gawrecki, přítomni ale byli recenzenti publikace doc. Pavel Kladiwa a prof. Janusz Spyra.
Prof. Dan Gawrecki se dlouhodobě věnuje novějším dějinám Slezska a zvláště jeho těšínské části. Publikace sleduje národnostní problematiku ve sčítáních lidu na Těšínsku jak v lokálních, tak i celostátních a mezinárodních souvislostech. Autor popisuje různé soupisy a pokusy o zjišťování jazykové a etnické příslušnosti obyvatel Těšínska do poloviny 19. století a analyzuje jednotlivá sčítání lidu z let 1880 – 1930. Všímá si rovněž sporů a snah o vymezování tzv. jazykové hranice.
Situaci komplikovalo přistěhovalectví z Haliče i z českého vnitrozemí, spory mezi polskými katolíky a evangelíky, existence tzv. Šlonzáků, jejich společenských aktivit i způsob registrace při československých sčítáních lidu. Zpočátku převažovaly spory mezi slovanskými národy a Němci, od 90. let 19. století se vyhrotily česko-polské vztahy, které přerostly v animozitu. Představy o „čechizaci odedávna etnicky polského Těšínska“ nebo o „popolšťování tamních Moravců“ se v různých variantách střetávaly. Poskytovaly argumentaci nejen pro národně politické soupeření uvnitř regionu, ale i pro vyhrocování mezistátních vztahů. Národnostní rozbroje při sčítáních na Těšínsku patřily nesporně k největším konfliktům svého druhu v rámci monarchie i Československé republiky.
Kniha mimo to obsahuje bezmála 120 černobílých i barevných dobových ilustrací, ukázek dokumentů, pohlednic, portrétů, map a plánů, opatřených podrobnými komentáři. Její součástí jsou rovněž cizojazyčná resumé v angličtině, němčině a polštině.
Distribuce a objednávky:
Muzeum Těšínska, p. o., Masarykovy sady 103/19, 737 01 Český Těšín
+420 558 761 225
Publikaci lze rovněž zakoupit ve Výstavní síni Musaion v Havířově, v Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích, v Kotulově dřevěnce v Havířově-Bludovicích, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Jablunkově, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Karviné-Fryštátě, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Orlové-Lutyni, v Technickém muzeu v Petřvaldě a v Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře.
Iva Lupková
PR a tiskový servis
Muzeum Těšínska, p. o.
Masarykovy sady 103/19, 737 01 Český Těšín
' +420 737 327 965
iva.lupkova@muzeumct.cz
www.muzeumct.cz, www.muzeumtesinska.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818