neděle
28. dubna 2024
svátek slaví Vlastislav
V půjčovně naleznete nejen svatební, ale i desítky dalších vzorů krojů na panenkách, podle nich si zájemci vybírají konkrétní typ kroje
© Jana Vančatová



Na návštěvě v Róžantu: reportáž a rozhovor s M.Cyžovou před výstavou lužickosrbských krojů v Liberci

LUŽICE: Blížící se zářijová výstava lužickosrbských krojů Svatba v Lužici v Krajské vědecké knihovně v Liberci (3. – 30. 9. 2016) byla důvodem k navštěvě Trachtenfundusu (fond krojů) v lužickosrbském Róžantu (Rosenthalu) nedaleko Budyšína. Spoluautorkou výstavy paní Monikou Cyžovou jsem byla mile přijata; než jsme začaly příjemný rozhovor, dorazila skupinka dětí s maminkami, které si přišly vypůjčit kroje na představení o lužické svatbě.

od 03.09.2016 do 30.09.2016
Autor článku: 
Jana Vančatová

Naskytla se neplánovaná příležitost vidět možnosti fundusu (fondu) i zkoušení krojů do nejmenších detailů. Základem dívčího svatebního kroje je černá splývavá sukně s vestičkou. Oproti moravským krojům mají děvčata pod dlouhou splývavou sukní pouze jednu spodničku, sukni překrývají bohatě zdobené a vyšívané zástěrky. Velmi zajímavý a nezvyklý je čepeček zavazovaný pod bradou i zdobený perličkový náhrdelník pokrývající téměř celý dívčí hrudník. Kroj dále doplňují vyšívané košile, mašle, korálky, stuhy a řada až miniaturních drobností, které si laik ani neumí představit. Velmi zajímavý je i mužský kroj, nejdominantnějším prvkem je určitě cylindr a delší kabát připomínající žaket;  oblečení pro pány doplňuje také řada dalších drobných ozdob.  

Překvapující je obrovské množství velikostí, kterým fundus disponuje. První otázka tedy na paní Cyžovou zněla:

 

Kolik krojů vlastně máte?

To lze přesně velmi těžko určit, máme stovky různých dílů, které jsou vzájemně variabilní v závislosti na konkrétním typu kroje a konstituci zájemce. Největší nabídka je v dětských velikostech. Dospělí mají většinou kroje vlastní. Velkou výhodou je, že byly ušity z kvalitních materiálů, a tak i přesto, že bývají hojně užívány, dědí se z generace na generaci. Nebývá výjimkou, že nevěstiny či ženichovy šaty již oblékala i jejich babička a dědeček. Můj muž například dodnes používá holínky svého tatínka. Děti ale rychle rostou a nevyplatí se jim stále pořizovat nové kroje.

 

Jak zhotovujete kroje a kde čerpáte inspiraci? 

Nejčastěji čerpám inspiraci z krojů, které dostaneme nebo odkoupíme, případně je již nelze opravit, ale ještě mi poslouží jako vzor. Také z fotografií a knížek.         

 

Jak dlouho se již této práci věnujete?

V 90. letech jsem pracovala jako účetní, ale myšlenka na vybudování krojového fondu ve mně zrála dlouho, zpočátku jsem spolupracovala ještě se dvěma kolegyněmi, ale nakonec jsem se své zálibě začala věnovat naplno, již více než dvacet let je mým zaměstnáním. Šití, vyšívání, úpravám krojů a navlékání náhrdelníků se dnes především věnuji já, stejně tak i celé agendě spojené s půjčovnou. Též mi vypomáhá manžel, ale on se soustřeďuje zejména na ozdoby pro postroje pro koně (pro velikonoční jezdce).

 

Kdo patří k Vašim klientům? Jsou to zejména děti?

Ano děti a mládež tvoří asi největší část. Kroje si ale nepůjčují jen na slavnostní události jako jsou svatby nebo procesí. Zejména mladá děvčata ráda chodí v krojích např. tančit k muzice, jak to bývalo běžné dříve. Skoro všichni Srbové jsou muzikanti anebo zpívají v nějakém souboru. Navíc jsou velmi družní a hrdí na svůj původ. Nejsme jediní, kdo se výrobou a zapůjčováním krojů v Lužici zabývá, ale rozhodně máme největší nabídku, za dlouhé roky i renomé. Zápůjčka není tak finančně náročná, často k nám zavítají i členové různých folklórních souborů, divadelníci i filmaři. Zájemci chodí každý den, nejvíce však před víkendy.

 

Protože paní Monika velmi dobře rozumí češtině, musel padnout i dotaz, co k tomu přispělo?

 "To je velmi jednoduché, oba s manželem roky zpíváme v naší vesnické dechovce, často jsme jezdili na soutěže i společné koncerty s jihočeskou hasičskou kapelou Božejáci, čeština se mi zalíbila, navíc se srbštinou si je také blízká; začala jsem se učit jako samouk a při četných kontaktech s kolegy, pěkných písničkách i vínku, to šlo skoro samo.“ Dodala s úsměvem paní Cyžová.

Srbština je v Lužici rovnocenným jazykem s němčinou, děti se ji učí ve školách, také většina místních nápisů je dvojjazyčná, je běžným komunikačním jazykem, zejména v menších městech a na vesnicích. Srbové mají i svá média – tisk, regionální rozhlas i televizi.  I mládež spolu běžně srbsky hovoří, i na nejmodernějších médiích jako jsou facebook a internet.

Na závěr rozhovoru paní Monika uvedla, že ji těší, že bude mít možnost Liberečanům zvyky a kroje Lužických Srbů představit, s trochou nadsázky si povzdechla, že o jejich činnosti a existenci někdy nevědí ani v blízkém okolí Saska. Zároveň se ale i trochu obávala, zda výstava a plánovaná přednáška liberecké návštěvníky osloví. Na základě vlastních dojmů a zejména proto, že v libereckém krajii (snad kromě Pojizeří, Českodubska a Českolipska) historicky příliš velké národopisné kořeny nemáme, si troufám tvrdit, že krásné kroje a mnohdy zcela neznámé tradice a zvyky publikum osloví, napříč generacemi.     

Mohlo by vás také zajímat...

RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.

Pardubický kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři, Památky
Co se děje
25.04.2024

ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.  

Celá ČR, Hl. m. Praha
Co se děje
25.04.2024

LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.

Liberecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
25.04.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?

Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!

Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
EDITORIAL
24.04.2024