Výsledky celostátní studentské soutěže PARAGONE 2016
ČESKÉ BUDĚJOVICE: Přesně před týdnem bylo v konferenčních prostorách Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicíc cítit napětí i zdravá rivalita mezi nominovanými studenty ze všech ústavů a kateder dějin umění z Čech a Moravy, kteří byli vysláni na celostátní studentskou konferenci v oboru dějin umění PARAGONE – soutěž o cenu profesora Milana Tognera, a to s nanejvýš důležitým posláním, tedy reprezentovat univerzitu, jenž navštěvují a pokud možno umístit se na stupni vítězů.
Konference proběhla za významné podpory Uměleckohistorické společnosti.
Konkurence byla opravdu veliká, ale nakonec vybrala odborná porota z dvaceti třech přednesených referátů deset příspěvků, které se podle jejího soudu vyznačují největším potenciálem pro budoucí studie na poli vědeckého výzkumu v dalších letech:
1. místo získala Anežka Kučerová z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za referát: Mánesův Hrobník a možnosti jeho interpretace
2. místo získala Monika Kučerová ze Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za referát: Atrium katakomb sv. Januaria v Neapoli o 3. místo se dělí Tereza Havelková z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za referát: Primitivismus a mytologie v tvorbě Marka Rothka a Barnetta Newmana. Ideologický nástroj nebo spirituální lék? s Terezou Jindrovou z Katedry teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze za referát: Neoficiální texty Petra Rezka, Jindřicha Chalupeckého a Josefa Kroutvora v období normalizace. Srovnávací studie.
Plody úspěchu sklidila i studentka z pořadatelské instituce, Ústavu estetiky a dějin umění Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích - Jana Doktorová, která se společně s se s Michalem Šelembou z Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze podělila o 4. - 5. místo.
Organizaci příštího ročníku této soutěže převzala Ostravská univerzita.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818