Neslyšící děti stále nemají rovné podmínky ve vzdělávání
PRAHA: Problematikou bariér nejen ve vzdělávání, ale i v sociální oblasti, s nimiž se dosud potýká komunita neslyšících ve společnosti, se zabývala konference Neslyšící a bezbariérová společnost (19. 2. 2016). Možnosti zúčastnit se historicky prvního jednání v Poslanecké sněmovně využilo téměř 140 hostů.
Vedle komunity neslyšících přijali pozvání také zástupci státní správy, poslanci včetně ochránkyně veřejných práv, kteří se zabývali především inkluzí ve vzdělávání neslyšících. Odpoledním tématem bylo zprostředkování rovného přístupu k informacím prostřednictvím televizního vysílání, které by umožnilo neslyšícím vymanit se ze stávající izolace.„Nejsme proti inkluzi ve vzdělávání neslyšících, ale voláme po promyšlené koncepci, kterou Česká republika postrádá už 20 let,“ zaznělo kriticky z úst vývojové a školní psycholožky Martiny Šmídové.
„Hrozí nebezpečí, že inkludované děti budou končit ve speciálních školách, které budou sloužit jako odkladiště, ale pak už může být pozdě a z neslyšícího dítěte vyroste neslyšící dospělý,“ upozornil na úskalí nedomyšlené masové inkluze do regulérních škol, která může mít i své sociální aspekty ve formě stigmatizace neslyšících, Petr Vysuček, prezident Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP).
„Čím více se s problematikou života neslyšících seznamuji, tím více poznávám, kolik překážek pro jejich rovnocenné zapojení do společnosti musíme ještě odstranit. A to i v legislativě,“ uvedla iniciátorka a hostitelka odborné konference poslankyně PČR Martina Berdychová a dodala: „Je jen těžko uvěřitelné, že zákon o komunikačních systémech neslyšících, který má definovat nárok neslyšících na tlumočníka českého znakového jazyka v různých životních situacích, je sice již z roku 1998, ale dosud k němu nebyly vydány prováděcí předpisy, na základě kterých mohou neslyšící nárok na tlumočníka uplatňovat.“
Právě Martina Berdychová usiluje v této souvislosti o průlom. V loňském roce se zasadila v Královéhradeckém kraji, v němž je zastupitelkou, o vznik Vyšší odborné školy pro tlumočníky, která začne fungovat už od září letošního roku. Jedním z klíčových argumentů pro její otevření je zdrcující nedostatek tlumočníků. Ve srovnání s vyspělými západními zeměmi, kde je poměr jeden tlumočník na 4 - 5 neslyšících, má Česká republika k dispozici jednoho tlumočníka na 143 klientů.
„Neslyšící člověk je stejný jako my slyšící, jen komunikuje jiným plnohodnotným jazykem, a to bychom měli respektovat. A Poslanecká sněmovna by měla jít příkladem,“ uvedla Martina Berdychová.
Podaří se ve sněmovně zajistit tlumočení do českého znakového jazyka? Pochopí pak neslyšící, o čem poslanci diskutují? I to je jeden z cílů právě skončené konference.
„Rozhodně se o to pokusíme,“ dodává poslankyně Berdychová. „Už 1. března chceme ve spolupráci s komunitou neslyšících interpretovat v českém znakovém jazyku tiskovou konferenci poslaneckých klubů. Měl by to být vůbec první pokus o zpřístupnění přímého tlumočení z Poslanecké sněmovny,“ zdůraznila Martina Berdychová.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-PRAHA: Večerní aukci pořádanou 4. prosince v pražské síni Arthouse Hejtmánek opanoval obraz Velký terč Kamila Lhotáka, který se stal dosud nejdráže prodaným Lhotákovým dílem v tuzemské aukci. Obraz z roku 1966 po léta zdobil malířův byt a po roce 1989 byl dalších pětatřicet let součástí soukromé sbírky. U Hejtmánků byl Velký terč prodán v novém autorském rekordu za 7 440 000 korun. Aukční rekord padl také v případě Motocyklisty (Slunečního paprsku), ikonické plastiky sochaře Otakara Švece: vydražena byla za 1 364 000 korun. K nejvýše prodaným položkám patřila i dechberoucí Kající Máří Magdalena vytvořená okolo roku 1695. Plátno slavného barokního malíře Petra Brandla přezdívaného „český Caravaggio“ získal nový majitel za 4 836 000 korun. Autorského maxima dostáhl také slovenský fotograf Tono Stano s ikonickým snímkem Smysl z roku 1992. Prodán byl za 260 400 korun.
PRAHA: Poprvé v historii mají v letošním roce návštěvníci Pražského hradu možnost během adventu a vánočních svátků navštívit vánočně vyzdobené interiéry Rožmberského paláce. Patnáct urostlých stromečků v jeho hlavním, tzv. Rožmberském sále, ozdobili skláři z českých firem, které vyrábí ručně foukané a malované skleněné vánoční ozdoby, pro výstavu KŘEHKÁ KRÁSA VÁNOC. Tato výstava je součástí Vánočního putování Pražským hradem, kterou v této podobě pořádá Správa pražského hradu. Rožmberský sál zdobí foukané kulaté baňky, volné tvary, formy a figurky z dílen českých výrobců, kteří patří mezi poslední nositele této tradice. Celkem je možné vidět téměř 4000 ozdob. Výstava je pro veřejnost zdarma a potrvá do 5. ledna 2025.
PRAHA: Sofian Medjmedj, jedna z nejvýraznějších postav současné české hudební scény a zároveň jeden z nejstreamovanějších umělců své generace, oznámil další mimořádnou událost. Po vyprodaném listopadovém koncertu ve Foru Karlín se zpěvák a songwriter rozhodl fanouškům splnit jejich přání a zopakovat tento jedinečný zážitek. Druhá show ve Foru Karlín proběhne 21. března 2025 a vstupenky jsou již nyní v prodeji.
ČR: Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje účinkování ve třináctém ročníku taneční soutěže StarDance. Devátý večer se tak na parket v přímém přenosu postaví dvojice Marta Dancingerová s Martinem Prágrem, Oskar Hes s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou, Martina Ptáčková s Dominikem Vodičkou a vrátí se Lucie Vondráčková s Lukášem Bartuňkem. Tato dvojice sice StarDance v závěru osmého kola opustila, ale v reakci na nečekané zdravotní komplikace Patrika Hartla se Česká televize rozhodla ji do soutěže vrátit.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818