PRAHA: Průzkumy českého čtenářského prostředí ukazují, že většina českých domácností má doma nějakou tu knihu. Čtenářské domácnosti prý kolem 300. Je to dáno tradicí kupování knih, která se zatím drží. Občas tak všichni vlastníci domácích knihoven řeší, co s knihami, které mají přečtené, nebo pro které už nemají využití. Přitom, nejrychlejší varianta, tedy uložení do/ke kontejneru na papír, by měla být až ta poslední. Knihy se nevyhazují. Knihovna knižní dary přijímá, ale pečlivě si vybírá, a tak by nabízené tituly neměly být starší než tři roky, nebo cizojazyčné. Co tedy s tím?
Nově mohou Pražané knihy odkládat do tří určených sběrných dvorů (re-use center) ve Vysočanech, Spořilově a Horních Počernicích. Odtud si je budou přebírat pracovníci společnosti Reknihy a nabízet je dál v rámci provozu svého antikvariátu. Část peněz z prodeje půjde na účet sociálního projektu Přestupní stanice, který se věnuje lidem bez domova.
Nejpřístupnější řešení z hlediska času i dostupnosti je ale knihobudka. Jen v Praze jich je totiž podle portálu Mapy.cz přes dvě desítky. Která je pro vás ta nejbližší? Stačí zadat heslo knihobudka do hledání na Mapy.cz. Odkud se knihobudky vzaly? Myšlenka knihovničky ve veřejném prostoru se objevila asi před deseti lety a přišla z USA, kde tou dobou začaly jako houby po dešti růst tzv. Little Free Libraries. V České republice se iniciativa KnihoBudka propojila s trendem rušení telefonních budek, které hledaly své nové využití. Z označení projektu se tak záhy stalo obecné označení pro pouliční knihovnu.
Budka na knihy může mít různou podobu – od klasického dřevěného regálu, přes větší krmítko pro ptáky s dvířky, designový kousek veřejnému prostoru na míru až po zmíněné revitalizované vysloužilé telefonní budky.
Městská knihovna v Praze je jedním ze správců pouličních knihoven. Aktuálně se otevřeně hlásí ke třem. Knihobudce v Praze 15 na rohu ulice Golfové, regálu Kniha do vlaku na nádraží Praha – Dejvice a nově také knižní skříni v ulici Školská (Praha 1). Hlavní město Praha ji dostalo jako dar od partnerského města Frankfurt nad Mohanem a po vzájemné dohodě knihovny, Prahy 1 a Prahy byla k pobočce Školská umístěna v rámci obnovy výloh. Přístupná je přímo z ulice v době, kdy jsou v knihovně přítomni knihovníci.
HRADEC KRÁLOVÉ: Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.