ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Jana Tomšů ze spolku Zlínský zvěřinec.
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“ pořádal, připravuje pokračování na pondělí 25. listopadu 2024. Jeho lektorkami opět budou doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU, a doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze.
Anketa Místní kultury – Zlínský zvěřinec
Zvěřinec je kreativní dobrovolnický spolek působící na Zlínsku, který má za cíl otevírat region uměleckým projektům zvenčí a zároveň podporovat lokální kulturní podhoubí. Pořádá koncerty, divadelní představení, workshopy, přednášky a zlínskému publiku tak zpřístupňuje současnou kulturní scénu. (Zdroj: zverine.cz)
V jakém kraji ČR působíte?
Jako spolek fungujeme výhradně ve Zlínském kraji, ale aktivity jednotlivých členů sahají daleko za něj a často jsou se spolkem propojeny, takže ta hranice je těžko určitelná.
Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce, akce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?
Naší strategií je generování několika menších a dvou větších festivalů ročně. Každá událost má specifické marketingové požadavky a ty se snažíme připravovat individuálně pro každý ročník zvlášť. V současné době se o marketing staráme tři a občas přizveme externí grafičku nebo grafika. Práci dělíme na grafiku, copywriting a správu sociálních sítí a webu.
V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok 1) 50 000–250 000 Kč, 2) 250 000–500 000, 3) 500 000 –1 mil. 4) 1 mil. a více.
Spadáme spíše do kategorie 0–50.000 Kč. (úsměv)
Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?
Velmi se nám osvědčila kontaktní kampaň pomocí různých letáků a osobního přístupu. Největší dosah mají ovšem sociální sítě, a to v případě, kdy v rámci jedné akce propagujeme i akci následující. Pracujeme s určitou periodicitou, a tudíž jsme schopni data událostí určovat minimálně rok dopředu.
Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?
Na většinu těchto otázek odpovědi neustále hledáme a jejich nalezení není náš cíl. Brandem Zvěřince může být například flexibilita a schopnost na sebe vázat různé komunity, s nimiž následně spolupracujeme. Tímto způsobem pracujeme na zlepšení kulturní infrastruktury ve Zlíně, a to bych za jeden z našich abstraktních cílů vlastně označit mohl. Metodou k dosažení by mohla být naše eklektická dramaturgie a hmatatelným důkazem náš sdílený prostor pro umění a řemesla ve 44. budově, který provozujeme společně s Centrem řemesel a univerzitním projektem Robota, z něhož se snažíme vytvořit ve všech směrech udržitelný projekt, nezbytný pro moderní město.
Souvisí s tím i další meta, a to podporovat dialog univerzity Tomáše Bati a jejího studenstva s děním ve Zlíně. Aktivity této kreativní a rychle se rozvíjející instituce zatím působí spíše separovaně a dle mého názoru se Zlín nedá považovat za plnohodnotné univerzitní město. Tuto otázku pravidelně vnášíme do veřejného prostoru a spolupracujeme s jednotlivými departmenty UTB na boření této zbytečné bariéry.
V oblasti, ve které působíme, fenomén konkurence moc nefunguje. Spíše spolupracujeme navzájem a díky tomu fungujeme. S uměleckou platformou Lofofora jsme byli v tak intenzivní součinnosti, že teď moc nevím, kde jeden spolek končí a začíná druhý. Takto kooperujeme i s různými jinými organizacemi, jak už jsem zmínil na začátku.
Good Practictices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?
Je to blížící se událost, která naši aktivitu na Zlínsku započala. Jedná se o Kutilské symposium Lukovská jizva. Jde o festival kutilství, udržitelnosti a umění. Jeho úspěch tkví pravděpodobně v jeho naprosté unikátnosti a způsobu, jakým je tvořen. Nemůžu říct, že má přesně definovaná pravidla či dramaturgii. Každý rok se mění a hledá a doufám, že to tak zůstane.
Letos tento náš nejprodělečnější a nejdražší festival vypukne 10. 10. a předchází mu čtyřdenní umělecká rezidence. Nepředvídatelná dramaturgie, spojení různých komunit a generací a genius loci v údolí na konci kosmopolitního Lukova je pravděpodobně ten recept. Je to nejněžnější příprava na apokalypsu a v tom spočívá i odpověď na otázku po úspěšnosti.
Ještě je třeba zmínit rozvíjení spolupráce s obcí Lukov. Do našich aktivit jsou postupně začleněni jednotlivci a spolky a budujeme si tak i důvěru lokálního obecenstva. Důležité je, že v lokalitě bydlíme a zapojujeme se do jejího života i v jiných rovinách, než je naše kulturní činnost. Zastupitelstvo obce nás podporuje finančně i materiálně a toho si velmi vážíme a uvědomujeme si nestandardnost našich počinů. Určitě se na povědomí o Lukovu, který je znám především díky historické památce v lesích nad obcí, podílíme spíše pozitivně. Nejen v mediálních výstupech se hrdě hlásíme k tomu, že můžeme tvořit právě zde.
Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?
Snažíme se náš marketing posouvat kupředu, ale narážíme na nedostatek financí a tím i lidských kapacit. Zároveň necítím, že by našim cílem bylo nyní soustředit se na tuto oblast. Síly cílíme především na dramaturgii, produkci a fundraising. Přesto naše sociální sítě částečně spravují profesionálové v oboru. To je taková mantra Zvěřince obecně. Na testování vůbec nemáme čas, běží jeden festival a my pracujeme minimálně na dvou následujících. Za sebe se ohlížíme jen díky feedbacku, který sepisujeme bezprostředně po festivalu a letmo do něj za rok nakoukneme. Propagační aktivity stavíme pro konkrétní událost zvlášť, tudíž se užitá média ne vždy opakují. Nějaké programové zrušení si nevybavuji, spíš na něco prostě zapomeneme.
Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?
Tvoříme různé komunitní chaty na různých komunikačních platformách, kontakty máme i z předprodejů vstupenek na konkrétní událost.
Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?
Je to náš základní mediální komunikační kanál a snažíme se o autentický obsah, ať už to v marketingové hantýrce znamená cokoli. Myslím, že nejsilněji u nás funguje Facebook, ale je to i z důvodu, že Instagram jsme docela opomíjeli z důvodu nedostatečných kapacit. To se nyní docela změnilo.
Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?
Žádné oficiální partnerství jsme neuzavřeli, máme spíše okruh spřátelených médií, se kterými spolupracujeme. Dělají to z důvodu, že jsou jim naše aktivity sympatické a logo v rámci virtuální propagace a plakátů postačí.
Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?
Snažíme se v rámci fundraisingu v soukromém sektoru nabídnout speciální akce pro mecenáše, ale s touto strategií teprve začínáme a na výsledky si musíme ještě chvíli počkat. Mám radost, že se nám také daří rozvíjet dobrovolnictví u našich projektů. Několik lidí se k nám přidalo právě touto cestou a už se stali plnohodnotnými členy spolku a podílí se na většině akcí.
Čerpáme inspiraci z různých zdrojů, pro náš spolek jsou to určitě velmi blízká Lofofora či Luhovaný vincent. Ze vzdálenějších olomoucká Hlubina nebo pražská Alta. Ze zahraničních mne velmi oslovila bratislavská Nová Cvernovka nebo UfaFabrik v Berlíně.
Myslíte si, že se vám povedlo něco, co by mohlo být inspirací i pro další píáristy? Nemusí to být celá komunikační strategie, někdy stačí drobnost, nápad, vychytávka…, které vedly ke zvýšení prodeje, sledovanosti, návštěvnosti…
Již zmíněná kontaktní kampaň, kdy mám neustále u sebe nějaké letáčky, pozvánky nebo samolepky. A pokud má událost v sobě nějakou pravidelnost, termín jejího pokračování oznámený v rauši po ukončení jiné, silně rezonuje.
HODICE: Knihovnou roku 2024 je Místní knihovna v Hodicích. Městská knihovna Chodov si odnesla cenu za realizaci odvážného a inovativního konceptu samoobslužné komunitní knihovny a Městskou knihovnou roku 2024 se stala Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk. Ocenění MARK pro mladé knihovníky převzal Bc. Michal Jokeš z Městské knihovny v Praze. Ceny byly slavnostně předány 10. října 2024 v Zrcadlové kapli v Klementinu, sídle Národní knihovny ČR.
ČR-ZAHRANIČÍ: Zamek Cieszyn vás zve k účasti na 23. ročníku přehlídky nejlepších diplomových prací v oboru užité grafiky a designu z Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska a také studentů z těchto zemí studujících na zahraničních univerzitách. Práce v podobě ilustrací (grafiky, fotografii, náhledů) a krátkého popisu je možné nahrávat do 3. listopadu 2024.
ŠTOLMÍŘ U ČESKÉHO BRODU: Začátkem října se v s kostele sv. Havla ve Štolmíři u Českého Brodu konal výjimečný koncert duchovní hudby. Renomovaný soubor pro historicky poučenou interpretaci Musica Florea zde pod vedením dirigenta Marka Štryncla provedl Kyrie a Gloria in G Jana Křtitele Vaňhala (1739–1813) a v české premiéře pak Requiem d moll Jana Zacha (1713-1773).
ČR-PRAHA: Sokolové si již pošesté připomínali Památný den sokolstva – 8. října – jako významný den České republiky. Po celé republice se konaly pietní akty k uctění památky sokolů, kteří obětovali své životy v boji za svobodu, demokracii a samostatnost.
Památný den sokolstva uctívá nejen pět tisícovek sokolů a sokolek, kteří položili své životy v protinacistickém odboji, a mezi nimiž bylo i na 150 spolupracovníků výsadku Anthropoid, ale i všechny ty, kteří padli v 1. světové válce v řadách československých legií a v řadách 3. protikomunistického odboje.
"Zakladatelé dali Sokolu do vínku ryze demokratické zásady, na nichž sokolská organizace stojí. Jakákoliv totalitní moc tak byla, a vždy bude, pro naši členskou základnu zcela nepřijatelná. I to je skutečnost, kterou si dnešního dne připomínáme," zdůraznil Martin Chlumský, starosta České obce sokolské