Legendární hra Josefa Dvořáka S Pydlou v zádech se vrátila na prkna Branického divadla!
PRAHA: Kdo by neznal legendární představení českého vodníka Josefa Dvořáka S Pydlou v zádech, které mělo svou premiéru v Divadle Semafor v roce 1981? Již tehdy měla hra obrovský úspěch natolik, že se dokonce Československá televize rozhodla natočit z této hry záznam. Ačkoliv se změnilo některé původní obsazení, Josef Dvořák s touto hrou opět od roku 2009 objíždí Českou republiku a v Praze se s ní nyní vrátil na prkna Branického divadla.
Legendární představení S Pydlou v zádech mělo svou premiéru v Mariánských lázních pod hlavičkou Divadla Semafor 4. Června 1981 a dočkala se téměř 500 repríz. Tehdy po boku Josefa Dvořáka zářily herečky Jana Paulová, Ludmila Zábršová-Molínová, či herci Karel Effa a Rostislav Kuba. Hra byla natolik oblíbená a úspěšná, že z ní natočila záznam v roce 1985 také Československá televize.
V roce 2009 se představení S Pydlou v zádech po mnoha letech vrátilo na divadelní prkna s novým obsazením, ve kterém hru diváci mohou vidět dodnes. Janu Paulovou, která v minulosti ztvárnila královnu, vystřídala Markéta Hrubešová, v roli mladého krále můžete vidět Rostislava Trtíka, jako komorníka Karla Gulta a jako učitelku Dagmar Schlerovou. Ačkoliv se obsazení změnilo, spokojení diváci vyprodaných divadel po celé republice však zůstávají dodnes!
V Praze se hra S Pydlou v zádech, jejíž spoluautorem je také Josef Dvořák, vrátila na jeviště Branického divadla. První beznadějně vyprodané představení, do kterého jsou zapojeni také diváci, odehráli herci poslední den v lednu. Další odehrají v Branickém divadle 14. února.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818