Lada Semecká — Kaligrafie zvuku III. (Dernisáž 19. ledna 2022 v 18:00 )
VALAŠSKÉ MEZIŘÍCÍ: Projekt sklářské výtvarnice Lady Semecké Kaligrafie zvuku III., představuje v Galerii Kaple skleněné obrazy vycházejících ze záznamu nízkofrekvenčních vibrací a interaktivní akustické objekty. Dernisáž za přítomnosti autorky i kurátorky výstavy Romany Veselé se uskuteční 19. ledna 2022 v 18.00 hodin. Na vystavené exponáty zahraje sochař a hudebník Martin Janíček.
Výstava sklářské umělkyně, ovlivněné několikaletým pobytem v Japonsku, nazvaná „Kaligrafie zvuku III.“ je výtvarným vyústěním dlouhodobého tématu zkoumání přírodních jevů tak, jak je ze své pozice vnímá člověk. „Lada Semecká svoji tvorbu hluboce prožívá, ale současně pracuje systematicky. Vlastnosti materiálu ověřuje ve vztahu k přírodním živlům a zkoumá základní působení jejich sil. Proto v jejich dílech vnímáme řád, logickou následnost a osobní blízkost a cit současně.“, uvedla kurátorka výstavy Romana Veselá.
Výstava je sestavena ze dvou částí, obrazů a objektů, které nikdy nebyla dohromady představeny. Skleněné desky připomínající oblačné soustavy či krajiny mraků je vytvářena vibrací skla posypaným skelnou drtí. Lada Semecká přiblížila obrazy takto: „Bezprostředně zaznamenávají samovolný proces nízkofrekvenčních vibrací a svou vizualitou referují o způsobu šíření vln prostorem. Mraky jako nekonečně proměnlivé formy nesou podobu vln, jejichž frekvence však nezasahuje do zvukového pole.“
Naproti drhá část výstavy zahrnuje akustické objekty, kterými autorka zkoumá možnosti tvaru ve vztahu k materiálu a následného vyústění ve zvukových vjemů. Nádoby – objekty – zvony, jak je autorka nazývá, pro ni představuje úvahu nad vnějším a vnitřním prostorem, křehkou hranici vymezující dvě strany.
Zvuková stopa se podílí na ovládnutí a zpřítomnění prostoru. K interaktivní účasti je vybízen divák – pozorovatel, který sám nechá objekt rozeznít a zaposlouchá se do vln šířících se prostorem až k jejich utichnutí. „Zvony a zvukové objekty naléhavě čekají na okamžik, kdy do nich udeří návštěvník, nebo nastane situace, která je sice náhodná, ale Ladou předpřipravená. Díla jsou tak závislá na čase, konkrétním okamžiku, ale také na vnitřním rozpoložení a temperamentu diváka, nebo síly a razance očekávané náhody. Zkoumáním materiálu u těchto objektů Lada dokázala propojit formu se zvukem a obě části díla jsou tím v rovnováze.“, doplnila kurátorka výstavy.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818