Krvavý Váchal v Jičíně
JIČÍN: Na začátek roku jsme spolu s Regionálním muzeem v Litomyšli připravili výstavu Krvavý román Josefa Váchala. V rámci výstavy se uskuteční loutkové představení Krvavý román, které v sobotu 5. 3. od 19.00 v Konferenčním salonku zahraje divadelní spolek Lokvar. Lístky budou k zakoupení na pokladně muzea.
Krvavý román je nejznámějším a nejčastěji vydávaným Váchalovým tiskem. Román se dočkal dvou vydání: v roce 1974 a v roce 1990. Širokému publiku jej dodnes přibližuje filmová verze Jaroslava Brabce z roku 1993 a mnohá divadelní zpracování.
V tiráži Váchal shrnuje veškeré důležité informace týkající se díla, dočteme se například o počtu ilustrací, nebo i to, jak dlouho knížka vznikala: „Tento román satirický a groteskní, dokončen byl v říjnu, roku 1924. Tuto kmihu s 11 starými a 68 původními dřevoryty, vysázel bez rukopisu, vytiskl během osmiset hodin a vydal v 17 exemplářích Josef Váchal, dřevorytec ve Vršovicích, čp. 648.“
Váchal Krvavý román sepsal a vytiskl v roce 1924 v počtu 17 číslovaných výtisků. Kořeny Váchalova zájmu o krváky se však táhnou o desetiletí dříve, už v roce 1903 Váchal vydával reklamy na tyto knížky a posléze je začal nakupovat. Díky Váchalovým deníkům dnes víme, že první román zakoupil 18. 11. 1915. Jednalo se o román Černý papež a Váchala přišel na 2 koruny 50 haléřů, další krváky následovaly. Z dopisu otci. „… Když jsem počátkem prosince vlekl z Hynkova nakladatelství (cha, jak vás pomalu připravuji na nejhorší!) balík deseti starých krvavých románů, poskakoval jsem veselostí a bylo mně nevýslovně blaze, když jsem si uvědomil, že není na světě šílence podobného… Koupil jsem tento pro mě nevýslovně vábný plevel za cenu starého papíru a s lačností hyeny požíral jsem tyto zdechliny literární…“ Během let se Váchalova sbírka krváků rozrostla na 97 kusů. I když své nasbírané knihy byl nucen čas od času prodat, krvavé romány si ponechal i po přestěhování do Studeňan. Ve Váchalově pozůstalosti se jich zachovalo 55.
První část Krvavého románu tvoří „odborná“ obhajoba existence lidových, tak zvaných krvavých neboli kolportážních románů, druhou pak Váchalem sepsaný vlastní krvavý román. Váchalův pokus o ideální krvavý román po obsahové i formální stránce vychází ze žánru krváku, avšak inspirují ho i další literární žánry. V románu postupně roste míra konkretizace, stáváme se svědky skutečných událostí, setkáváme se se skutečnými lidmi, např. Annou Mackovou (slečna Kocourková), Josefem Portmanem (hrabě Portmon) a Váchalem samotným hned ve třech postavách (Mistr z Vršovic, malíř Fragonard a redaktor Paseka).
Na velkoformátových tiscích se seznámíte s Váchalovým krvákem, zároveň se dozvíte i o historii kolportážních (krvavých) románů. Součástí výstavy je faksimile tohoto jedinečného díla.
Výstavu můžete navštívit od 21. ledna do 6. března 2022.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Začíná dvanáctý ročník celoroční soutěže ČT :D pro děti všech věkových kategorií. Tentokrát je mottem Uka dobro, a jak název napovídá, nejen úkoly, ale také inspirativními pořady, rozhovory i hrami poradí, jak pečovat o vztahy s ostatními a ukázat druhým dobro. Každý měsíc čeká na malé účastníky nový úkol, zapojit se mohou také ve science centrech po celé České republice.
MOST: Divadelní Piknik Volyně, celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla se kvůli výstavbě obchodního centra na zahradě původního festivalového působiště přesune do Ústeckého kraje, konkrétně do Mostu.
ČR: Nakladatelství Galén právě vydalo knihu unikátní zpovědi dvou žen, které prožily část svého života se stejným narcistickým partnerem. Jejich příběhy doplňují autentická vyprávění dalších dvanácti žen, jež rovněž prošly zkušeností domácího násilí. Příběhy plné bolesti, strachu o děti a bezmoci v souvislosti s prokazováním psychického násilí se rozhodně nečtou lehce, ale mohou čtenáře varovat a zároveň jim pomoci.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Jana Tomšů ze spolku Zlínský zvěřinec.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818