pátek
17. května 2024
svátek slaví Aneta

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj

Klub Fiducia v únoru

OSTRAVA: V únoru pro vás chystáme novou iniciativu – guerillová ptačí krmítka. Proč je důležité celoroční krmení ptáků ve městech? A čím vůbec ptáky správně krmit? Nejen to se dozvíte na první rodinné ptačí dílně v neděli 18. února. Velkým tématem se v posledních letech stává také plánovaná rekonstrukce ostravského hlavního nádraží. Přijďte 29. února na terénní přednášku přímo k nádraží, kde si spolu s historikem architektury Martinem Strakošem a historičkou Romanou Rosovou řekneme více o hodnotě nádraží a jeho okolí i o problematice plánovaných úprav. Čeká nás vernisáž výstavy olomouckého malíře Jakuba Čušky, autorské čtení libereckého básníka a radiofonického tvůrce Pavla Novotného a koncert jednoho z nejvýraznějších mladých českých skladatelů Iana Mikysky. V galerii Vitrínka v únoru představíme umělecké knižní vazby. Připravujeme pro vás rovněž nové díly skládaček Ostravské kulturní stezky, knihu Ostrava je, když… , nové díly Ostravských kulturních stop i nový projekt Městských výsadků a pouličních her, na něž se můžete těšit od jara.

Autor článku: 
Fiducia

ÚTERÝ 6. 2. v 18.00 PAVEL NOVOTNÝ: PRARADY A JINÉ PÍSNĚ

Uvedení multimediální knihy a autorské „čtení“ s nehudebními nástroji Silvrexem, Žárobednou či Troubelem.

Pavel Novotný (liberecký básník, germanista, překladatel, radiofonický tvůrce) uvede svou multimediální knihu Prarady a jiné písně, která koncem minulého roku vyšla v nakladatelství Protimluv a představuje průřez jeho písňovou tvorbou z let 2002–2022. Autor s sebou vezme i některé ze svých nehudebních nástrojů, například Silvrex, Pružeň, Žárobednu, Europu, Troubel, lakovací pistoli nebo kamení. K mání bude jak nová kniha, tak její limitovaná verze s fyzickými nosiči (CD). V pořadu vystoupí také nakladatel a houslista Jiří Macháček. Jako vědec se Pavel Novotný zabývá literární montáží, akustickou literaturou a také fonickou poezií (nedávno například vydal textově-zvukovou publikaci Česká fonická poezie), do češtiny přeložil mimo jiné poezii Hanse Magnuse Enzensbergera nebo Gerharda Rühma. Pořádáme ve spolupráci s nakladatelstvím Protimluv.

 

STŘEDA 14. 2. v 18.30 IAN MIKYSKA & MOŽNÁ HOSTÉ

Koncert jednoho z nejvýraznějších mladých českých skladatelů

Ian Mikyska patří mezi nejvýraznější mladé skladatele a aktivní organizátory dění v oblasti soudobé a experimentální hudby. Věnuje se ale také překladům poezie a prózy, kompozici a improvizačním projektům v různých žánrech. Jeho práce jsou obvykle v určitém smyslu založeny na zvuku, často propojují několik médií a opakovaně zkoumají souvislosti mezi vnímáním a konceptem, mezi myšlenkami a zážitkem přítomného okamžiku, často poukazují na pomíjivost našeho bytí, ekologická témata, meditativní praktiky a naše každodenní zkušenosti vůbec.

 

NEDĚLE 18. 2. v 10.00 GUERILLOVÁ PTAČÍ KRMÍTKA

Ptačí dílna pro rodiny ve Fiducii

Téma městské zvěře rezonuje v poslední době ostravskou kulturní krajinou více než dříve. V Galerii PLATO je zvěři věnována aktuální výstava, před její budovou pak stojí vánoční stromeček pro městská zvířátka, na který se létají přikrmovat i různé druhy ptáků. A právě ptactvo je předmětem rodinné dílny ve Fiducii. Guerilla gardening i guerilla knitting už jsou termíny více méně zavedené, my ale představíme pojem nový, guerilla krmítking. Pro ptáky budeme vyrábět vlastní autorská krmítka, něco si povíme o trendu a významu celoročního krmení ptáků ve městech a posléze společně vyrazíme do ulic a krmítky osadíme různá místa v centru Ostravy. Ptačí dílnu pro rodiny ve Fiducii vede Hynek Chmelař.Vstup na dílnu je volný pro všechny zájemce, materiál zajištěn. 

 

PONDĚLÍ 26. 2. v 17.30 VITRÍNKA VOLUME 8 – UMĚLECKÉ VAZBY
Knižní výstava v galerii Vitrínka ve vstupní chodbě antikvariátu
Vystavíme knihy, jejichž nevšední vazby vytvořili jak významní čeští umělci a knihvazači, jako byl František Bílek či Jenda Rajman, tak anonymní tvůrci. Budete si moci prohlédnout vazby ručně malované, pergamenové či jinak originálně pojaté.  

 

PONDĚLÍ 26. 2. v 18.00 JAKUB ČUŠKA: OBRAZY A AKVARELY

Vernisáž výstavy v Galerii Dole 

V tvorbě olomouckého malíře Jakuba Čušky (*1989) dominuje procesuálnost v nakládání s médiem malby. Důležitou roli přitom hraje náhoda a improvizace. Ačkoli se na obrazech často objevuje lidská figura, nejde primárně o ni samotnou. Autor ji pojímá spíše jako znak či symbol, jehož prostřednictvím může uvažovat o situaci člověka v současném světě. Stejně dobře se ale dá využít pro introspektivní meditaci. Patrné je to především na akvarelech, které Jakub Čuška vnímá jako své osobité deníkové záznamy. Absolvent ateliéru Malba 4 na Akademii výtvarných umění v Praze (2020) v Galerii Dole představí obě polohy své tvorby.

Výstava potrvá do 2. dubna 2024. Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek. 

 

ČTVRTEK 29. 2. v 18.00 OSTRAVSKÝ HLAVÁK – JAKÝ BYL, JE A BUDE?

Historie, současnost a budoucnost hlavního nádraží a jeho okolí v terénní přednášce Martina Strakoše a Romany Rosové

Ostravské hlavní nádraží je cennou stavbou bruselského stylu a klíčovou vstupní branou do města. Město Ostrava před časem zadalo projektovou přípravu radikální proměny přednádražního prostoru architektonickému ateliéru CASUA architekta Olega Hamana. Ateliér vytvořil několik možných variant řešení, žádná však nemohla potlačit negativní vliv určitých daností, vybraných městem a Správou železnic, včetně plánovaného vyústění podchodů z nástupišť v prostoru pergoly v přednádraží. Uvedené změny zatím zůstávají na papíře a veřejnost o nich příliš neví. Přitom je důležité pojmenovat hodnoty zmíněné lokality, poukázat na kvalitu architektury současné výpravní budovy i přednádražního prostoru a zdůraznit potřebu komplexního řešení celku, včetně hledání vhodného projektu, nejlépe prostřednictvím architektonické soutěže. Propojení výpravní budovy s přednádražím a vyřešení napojení hlavního nádraží na centrum Přívozu představují důležité výzvy pro kvalitu budoucího řešení zmíněné lokality, o níž si budeme na místě povídat s historikem architektury Martinem Strakošem a historičkou Romanou Rosovou z Národního památkového ústavu. Pozor! Sraz u hlavního nádraží.


VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Místo si můžete rezervovat na tel.: 596 117 312 nebo osobně v antikvariátu (Mlýnská 2, Ostrava 1) vždy v pracovní dny od 10 do 18 hodin.
Náš klubový web: www.klubfiducia.cz

Naše další webové stránky: 
www.antikfiducia.comwww.e-antikvariat.comwww.antikvariaty.com
klubfiducia.cz
krasnaostrava.cz
ostravskesochy.cz
ostravskepamatky.cz
ostravskestezky.cz

naše stránky na Facebooku: antikfiducia, krasnaostrava, ostravajevcentru

naše skupiny na Facebooku: Čtenářský klub Ostrava, Ostravské výlety, Ostravské sochy, Dětské studio Fiducia

Program klubu Fiducia pro vás připravuje naše dramaturgická rada:
Ilona Rozehnalová, Monika Horsáková, Martin Mikolášek, Roman Polášek, Martin Popelář, Martin Režný, Petr Stach, Iva Málková, Libor Magdoň, Milena Vitoulová, Martin Strakoš, Pavel Hruška, Jiří Sovadina, Petr Šimíček, Marcela Lysáčková, Max Lysáček, Kristína Pupáková, Jiří Šigut.

Akce Antikvariátu a klubu Fiducia podporují:
Ministerstvo kultury ČR, Statutární město Ostrava, Nadace české architektury, Moravskoslezský kraj, MUDr. David Feltl, tiskárna Printo, Portaflex, Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz.

Valašská zabijačka, muzika i rej masek. Ve Frenštátě se slavil masopust

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Co se na masopustu stane, na masopustu zůstane! Čí je masopust? Náš! V sobotu 27. ledna 2024 se ve Frenštátě pod Radhoštěm konal masopust. Tentokrát netradičně. Ožilo totiž nejen frenštátské náměstí, ale tančilo a zpívalo se také před domem starosty. Členové folklorního soboru Sedmikvítek rozezpívali celou ulici. Příchozí vítala nazdobená slavobrána a stoly plné dobrého jídla a pití. Pán a paní starostová krájeli a nabízeli pečené selátko. Jak se chasa posilnila, vydali se všichni na náměstí. Nechyběla nevěsta, medvědář s medvědem, pohřebenář, Žid s pytlem, bába s nůší, myslivec i čert. Ti všichni za zvuku bubínků a píšťal roztančili náměstí, kde už byly připraveny stánky se zabijačkovými specialitami, v hrnci bublal ovar a zabijačková polévka.

Autor článku: 
Romana Stejskalová

V polní kuchyni se vařila Balounova polévka, která se prodávala na konci masopustu za symbolickou jednu korunu. Lidé mohli ochutnat také zabijačkové speciality, jitrnice, jelita, tlačenku, na místě vyráběnou a nešizenou mistrem řezníkem Krkovičkou,“ představila program Soňa Adámková, vedoucí oddělení Domu kultury odboru vnějších vztahů MěÚ Frenštát pod Radhoštěm.

Letos jsme se rozhodli ozvláštnit tradiční masopustní veselí s valašskou zabijačkou o něco nového. Celý program se tentokrát neodehrával jen na frenštátském náměstí, ale vše začalo už ráno před domem starosty. Potom jsme se všichni vydali za všeobecného veselí městem, až k náměstí. Tam už byla vedle tradičních stánků s uzenářskými a uměleckořemeslnými výrobky připravena zábava pro malé a velké. Postupně tak chceme obohacovat kulturně-společenský život v našem městě. Přicházet s novými akcemi, případně ty dlouhodobě oblíbené a osvědčené dále rozšiřovat a přizpůsobovat potřebám a přáním našich občanů s využitím širokých možností, které nabízí dnešní doba,“ sdělil Jan Rejman, starosta města Frenštát pod Radhoštěm.

Aby návštěvníkům na náměstí rychleji ubíhalo čekání, než se vše zpracuje a uvaří, poslechli si žalmy za poražené prasátko, nebo vyprávění řezníka Krkovičky a zasmáli se u vystoupení žonglérů a klaunů, pouličních herců, které si užili vedle dětí i ti dříve narození. A nechyběla ani svatba. Starostenský pár obnovil před všemi svůj manželský slib a oddávající místostarosta města Zbyněk Vágner jim popřál hojnost všeho. Zdraví, lásky i spokojenosti.  Kostel sv. Martina odbíjel poledne, když se začalo krájet druhé selátko a spustila masopustní kapela. Na město se začal snášet sníh, který dotvořil tu nádhernou masopustní atmosféru.  

www.kulturafrenstat.cz

Příbor hostil členy krajské sekce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a postoupil do celostátního kola soutěže Památka roku 2023

PŘÍBOR: V piaristickém klášteře starosta města Příbora Jan Malík hostil 24. 1. 2024 členy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska včetně zástupce Národního památkového ústavu Ostrava. Činnost Sdružení se soustřeďuje na uchování, ochranu a trvalou využitelnost našeho kulturního dědictví. Hlavním bodem jednání bylo vyhodnocení prvního kola soutěže Památka roku 2023. Z krajského kola do celostátního postoupila námi nominována obnova příborské fary. 

Autor článku: 
Iveta Busková

Příborská farnost se rozhodla obnovit ob­jekt fary, který je situován v prudkém svahu pod kostelem Narození Panny Marie. Ve své poloze se výrazně uplat­ňuje při dálkových pohledech a vytváří charakteristické panorama viditelné především od řeky Lubiny. Prostory v současné době slouží jako obydlí kněze, pro far­ní společenství, zkoušky scholy nebo chrámového sboru. Projekt obnovy je zamýšlen jako víceletý. Do budoucna si klade za cíl opravit dvorní stavení pro nové funkční využití a revitalizovat celý dvorní areál.

„Současná rekonstrukce fary nechala vyniknout původní barokní budovu a napomohla akcentovat důležitou část urbanistické struktury našeho města. I díky úsilí dobrovolných brigádníků z řad farnosti, kteří se podíleli na úpravě terénu okolo objektu fary, likvidaci přebujelé vegetace a demolici pozdější dřevěné přístavby řešeného objektu můžeme konstatovat, že se obálka památkového objektu proměnila k nepoznání. A navíc pamětní deska na fasádě fary připomínající působení zdejšího kaplana A. C. Stojana má opět své důstojné místo,“ uvedla do přihlášky Mgr. Marika Demlová z odboru investic, rozvoje a správy majetku.

„Objekt procházel obnovou od roku 2018 do roku 2023. V uvedeném období činila celková výše finanční podpory z Ministerstva kultury částku 1 197 tis. Kč. Zbylé finance poskytl vlastník objektu Římskokatolická farnost Příbor. Město Příbor se na financování obnovy spolupodílelo v rámci Programu regenerace částkou 271 tis. Kč. Do obnovy se celkově investovalo přes 2 850 tis. Kč,“ doplnila Marika Demlová.

Frenštátská „zuška“ plná laskavostí

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Umíme laskavost náležitě ocenit? Už po šesté se frenštátská Základní umělecká škola aktivně zapojila do celorepublikového happeningu s názvem Jsem laskavec, který organizuje Nadace Lilie & Karla Janečkových. Akce motivuje děti ve věku od 3 do 18 let, aby si vyzkoušely, jaké to je dělat dobro a rozdávat radost kolem sebe. Na zkušenosti s pořádáním takové akce jsme se zeptali stěžejních organizátorek Martiny Kašpárkové, Věry Marhevské a Kristiny Mezníkové. Vybrané otázky doplnili odpověďmi Vladimír Vondráček, ředitel ZUŠ Frenštát p. R., a Romana Kubešová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Frenštát p. R.

Autor článku: 
Irena Koušková

Do loňského 7. ročníku happeningu se zapojilo celkem 872 týmů a dobrými skutky společně oslavili Světový den laskavosti, který připadá na 13. listopadu. Každý dětský tým, který měl o účast na akci zájem, se zaregistroval na stránkách nadace a vybral si nějaký ušlechtilý počin. Může jít o sbírku oblečení pro potřebné nebo pro zvířecí útulek, úklid místního parku, dobročinný bazar, pomoc seniorům, fantazii se meze nekladou. Děti následně svou nezištnou pomoc podrobně naplánují a v týdnu před Světovým dnem laskavosti ji vykonají. Tři náhodně vylosované týmy jsou pak od nadace odměněny drobnými cenami.

 

V předchozích letech frenštátská ZUŠ podpořila například psí útulek ve Vlčovicích, uspořádala koncert v Domě s pečovatelskou službou ve Frenštátě pod Radhoštěm, v roce 2020 prostřednictvím streamu zazpívaly děti klientům Hospicu Frýdek-Místek, v následujícím roce obyvatelům frenštátského Domova Hortenzie a předloni škola poprvé podpořila aktivity Společnosti pro ranou péči Ostrava. Tentokrát jste nezůstali pouze u laskavostí dětí v rámci školy a ve prospěch potřebným z nejbližšího okolí, ale zorganizovali jste svou vlastní velkou akci, charitativní koncert s aukcí… Z laskavosti se rodí laskavost. Proč jste se rozhodli právě k tomuto kroku a proč jste opět směřovali svou pomoc právě sem?

Věra Marhevská, ZUŠ Frenštát p. R.: V roce 2022 naše Základní umělecká škola v rámci projektu Jsem laskavec poprvé podpořila Společnost pro ranou péči Ostrava. S nápadem uspořádat malý koncert, vybrat dobrovolné vstupné a nabídnout kalendáře a další materiály k prodeji jsem přišla na konci září. Vyhledávala jsem na internetu nějakou inspiraci a našla jsem informaci, že se termín projektu shoduje s akcí Týden rané péče. Moc se mi od počátku líbilo, že se raná péče stará o miminka, děti a pracuje s rodinami, toto mě opravdu oslovilo a napadlo mě náš projekt a Týden rané péče propojit. Předložila jsem nápad řediteli školy a ten souhlasil. V rozestupu několika dní jsem zjistila, že pro stejnou společnost pořádá v prosinci benefiční akci v malé kavárničce na Hukvaldech kamarádka Martina Kašpárková a dost jsme se spolu nasmály, když jsme tuto skutečnost zjistily. V prosinci tedy znovu frenštátská zuška symbolicky podpořila malý koncert v kavárně s tím, že ředitel školy zapůjčil zvučící techniku. V loňském roce o prázdninách pak za mnou přišla Martina s nabídkou, zda bychom zkusily naše aktivity propojit a uspořádat společně akci ve velkém sále, pro více lidí, o větším rozsahu. V tomto ohledu se nám zdál být projektový charakter akce Jsem laskavec jako naprosto ideální, zapojit do dění pro dobrou věc velké množství samotných dětí. A v srpnu jsme se společně i s Kristinou Mezníkovou z Rané péče pustily do plánování a příprav.

Vladimír Vondráček, ředitel ZUŠ Frenštát p. R.: Podpora této organizace nám dává velký smysl a nasměrovat také pozornost veřejnosti tímto směrem, je velmi dobré.

 

Jaké jsou vaše dojmy z celého večera, na němž se vybralo 50 000 korun na podporu rané péče pro rodiny dětí se zrakovým hendikepem v Moravskoslezském kraji?

Kristina Mezníková, Společnost pro ranou péči, pobočka Ostrava: Mým hlavním dojmem je asi vděčnost. Nesmírně mě těšilo, že se tolik lidí – dětí i dospělých – spojilo pro dobrou věc, na podporu rodin, kterým se narodilo dítě s postižením zraku. O krásný program se postaralo mnoho šikovných a nadaných dětí a jejich nadšení pedagogové, doplnila je ještě nevidomá pěvkyně Alena Terezie Vítek, kterou na jeviště doprovodila i její malá dcerka. Celým večerem provázela moderátorka Jana Fabiánová z České televize. Akce byla spojená s mnoha milými setkáními – ať už dražiteli v benefiční aukci, nebo dobrovolníky, kteří vypomáhali při prodeji občerstvení. Všem, kdo se do organizace večera jakkoli zapojili, i úžasnému publiku, které ranou péči pro rodiny dětí s postižením podpořilo dobrovolným vstupným, chceme velmi poděkovat. Moc si vážíme všech laskavých srdcí z Hukvald, Frenštátu a širokého okolí!

Věra Marhevská: Tento večer jsem vnímala prostřednictvím dětí ve sboru, pro které byla akce vyvrcholením celého projektu. Do poslední chvíle jsme společně sledovali internetovou aukci a byli jsme ve velkém napětí, jak si povede náš zuškovský obraz Oči.  Zároveň jsme věděli, že máme plný sál, a snažili jsme se zvládnout nervozitu před vystoupením. V okamžiku, kdy sbor dozpíval první píseň, cítila jsem z reakce publika obrovskou vřelost, napojení a souznění, to stejné jsem vnímala i z nastavení dětí. Byl to opravdu krásný zážitek jak po lidské, tak i hudební stránce. A když jsme se později dozvěděli celkovou částku, zůstali jsme stát v příjemném šoku.

Martina Kašpárková, hlavní organizátorka benefičního večera: Mé dojmy z celého večera byly velmi silné, dojalo mě to tak, že jsem většinu koncertu proslzela. Naměkko jsem byla z výkonu dětí, Terezky, zůstala jsem v úžasu z počtu lidí, kteří přišli, z výtěžku, z toho, že jsme to všichni zvládli! Takže cítím hlubokou vděčnost a radost!

Vladimír Vondráček: Koncert byl skvělý, atmosféra plná emocí a celkově to bylo velmi hřejivě lidské a naplňující.

 

Iniciátorem benefiční kulturní akce „Jdeme do toho pro ranou péči Ostrava aneb Laskavost nás baví“ byla Martina Kašpárková s přáteli. Co bylo vaší hlavní motivací?

Martina Kašpárková: Se společností pro ranou péči spolupracuji již několik let a je to činnost, která mě velmi naplňuje. (Mimo jiné mě přivedla i k otužování v rámci podpory jejich předchozí akce „Nebuď srab a namoč se pro ranou péči!) Jelikož mám již dospělé děti, zbývá mi více prostoru pro sebe. Ale protože věřím, že děti jsou smyslem našich životů a naší budoucností, snažím se, pokud jsou nějakým způsobem znevýhodněné, pomoci udělat jim život lehčí a radostnější.

Před rokem jsem proto uspořádala první malý benefiční večer pro Ranou péči v hukvaldské kavárně Ráj na zemi. Vystoupil v něm můj kamarád, nevidomý pianista Adam Blažek (který byl jako dítě klientem Rané péče) spolu se svou tehdy přítelkyní a dnes již manželkou, také nevidomou Kamilou Koncovou, která krásně zazpívala portugalské písně. Byl to vydařený večer s kouzelnou atmosférou a úžasným přijetím obecenstva. Proto jsem se po roce rozhodla pro další uspořádání koncertu pro Ranou péči. A protože není malých cílů, tak jsem ze skromné kavárny přenesla koncert do velkého sálu hukvaldské základní školy, který má kapacitu téměř 300 míst! S rozklepanými koleny jsem si uvědomila, že tak velkou akci sama nezvládnu a požádala jsem o pomoc svou kamarádku Věrku Marhevskou, která mi již pomohla i s předchozí akcí. Věrka je sbormistryní dětského pěveckého souboru Senzaband při ZUŠ ve Frenštátě pod Radhoštěm. A tady vznikl nápad spojit koncert s akcí Jsem laskavec. Kromě celého pěveckého souboru Senzaband byly do akce zapojeny i děti z výtvarného oboru, které namalovaly nádherný obraz s názvem Oči, který se na akci spolu s dalšími díly vydražil.

Na koncertu vystoupil i pěvecký soubor dětí ze ZŠ Hukvaldy a taneční soubor Aktiv z Frýdku-Místku. Tímto se z koncertu stala v podstatě akce Děti dětem. Třešničkou na pomyslném dortu celého večera bylo vystoupení nevidomé operní pěvkyně Aleny Terezie Vítek, kterou ani na pódiu neopustila její malá čtyřletá dcerka Šarlotka. Musím opětovně poděkovat všem svým přátelům, Rané péči – hlavně Kristýně Mezníkové, paní ředitelce Vlaďce Salvetové a sponzorům, za obrovskou podporu a pomoc s touto akcí, která vynesla čistý výtěžek 50.000 Kč!

 

Do happeningu Jsem laskavec se hlásíte opakovaně. Proč? Pozorujete skutečně zdravější vztahy mezi dětmi ve škole?

Věra Marhevská: Vítáme takovou příležitost, kdy děti mají možnost od začátku být součástí procesu, mohou přímo pocítit náročnost příprav, ale také zažít, že smysluplnost je velkým hnacím motorem a jejich snaha a pracovitost může být obrovským přínosem. Projekt, jakým je Laskavec, vyžaduje osobní zapálení a časovou angažovanost nad rámec běžné výuky. Zapojuje se ten, kdo má zájem se zapojit, a motivace dělat něco pro druhé je u dětí velice silná. „Být součástí“ a „pracovat na stejném zájmu“ vzájemně sbližuje angažované učitele a děti i děti mezi sebou.

 

Co je hlavní motivací k účasti pro děti?

Věra Marhevská: Být užitečný a pomáhat prostřednictvím svého umu a talentu, aktivit, které dětí milují dělat a baví je dělat.

 

Co byste poradili týmům, které s účastí v dalším ročníku zatím třeba váhají? Co se vám osvědčilo během příprav minulých ročníků?

Věra Marhevská: Najít si cíl laskavosti, který mě oslovuje, kde cítím, že je to ono, že je to ta oblast, kam chci posílat svoji pozornost a energii. Začít včas. A určitě mít v záloze tak jako v každém projektu dobrý realizační tým a podporu vedení.

 

Na webu školy zaujme návštěvníka tabulka laskavostí na každý den, kalendář vytvořený dětmi, nabádající např. otevři a podrž někomu dveře, usměj se na co nejvíce lidí, ustel si ráno postel, nakrm svá domácí zvířátka, prostři stůl, pomoz kamarádovi… Vznikl jako závazek ke každodennímu laskavému činu?

Věra Marhevská: Plnění laskavostí bylo dobrovolným doprovodným programem k hlavní aktivitě projektu Jsem laskavec. Seznam laskavostí byl k dispozici na stránkách projektu, určený primárně třídním kolektivům. Přemýšleli jsme, jakým způsobem by se mohl přenést do běžného fungování dětí a do provozu celé naší ZUŠ. Nakonec se nám podařilo vymyslet systém, jak se seznamem pracovat v rámci internetu a zpřístupnit možnost „dát o sobě vědět“ opravdu všem žákům školy. Díky seznamu laskavostí a možnosti v něm klikat, si děti všimly, že tyto v jejich očích „samozřejmosti“ už vlastně skoro každý z nich dávno plní – pouze si je v seznamu poprvé našly pojmenované. Nicméně v průběhu této akce jsem častěji na hodinách slyšela, že děti laskavosti řeší, vymýšlí, co by ještě zkusily splnit, bavily se o nich doma s rodiči i mezi sebou. Jako by se uvolnila atmosféra a děti si uvědomily, že udělat pro někoho něco hezkého, je moc fajn.

  

Vaše ZUŠ vyučuje čtyři obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický. Nebylo dětem z tanečního a posledně jmenovaného oboru líto, že se na benefici nemohly představit?

Věra Marhevská: Dramaturgie celého večera vznikala a nabalovala se postupně při plánování celé akce, kdy se propojilo hned několik subjektů. Nejprve Martina Kašpárková oslovila ke spolupráci pěvecký sbor, postupně se do projektu zapojila a s nápadem na veřejnou aukci děl přišla vyučující výtvarného oboru Romana Kubešová. Protože se akce konala ve víceúčelovém sále v Základní škole Leoše Janáčka na Hukvaldech, zrodil se nápad dát prostor na benefičním večeru nejen frenštátským, ale i hukvaldským dětem. Účast v projektu v rámci zapojení dětí základní umělecké školy byla založena čistě na dobrovolnosti ze zájemců vyučujících a dětí, kteří se společně jako tým přihlásili. Co se týče zastoupení oborů, vycházelo z členů přihlášeného týmu.

Romana Kubešová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Frenštát p. R., pod jejímž vedením obraz vznikl: Na tomto obraze pracovalo asi 15 dětí v průběhu 3 měsíců. Pracovaly přerušovaně, protože do práce nám vstoupily letní prázdniny. Technika, kterou malovaly, je kombinace klasické akrylové malby štětcem s malbou spreji, poslední fáze byla dokončena kresbou akrylovými fixy. Obsah tohoto díla se vztahuje úzce k předmětu, pro který je určen. Raná péče se věnuje dětem se zrakovým postižením, to znamená, že oči, které jsou na obraze, ať už lidské či zvířecí, upozorňují na důležitost tohoto smyslu pro vnímání světa. Mnohdy zapomínáme, jak bychom si měli vážit toho, že nám zrak funguje.

www.zusfrenstat.cz

https://jsemlaskavec.cz/

www.ranapece.cz/ostrava/

 

Komentované prohlídky Památníku T. Bati i v novém roce

ZLÍN: Kam vyrazit za špičkovou architekturou? Jedna z nejvýznamnějších staveb Zlína zve veřejnost k návštěvám také v roce 2024. Komentované prohlídky Památníku Tomáše Bati probíhají od ledna do března od pátku do neděle v čase 10:00 – 16:00 (včetně) vždy v celou hodinu. Od dubna budou prohlídky každý den kromě pondělí.

od 05.01.2024 do 31.03.2024
10:00 - 16:30
Autor článku: 
Zuzana Bílá

Přijďte se dozvědět více o historii a detailech architektonické ikony Zlína. Při výkladu načerpáte také zajímavosti k životní cestě Tomáše Bati či osudu architekta Františka Lýdie Gahury, který je autorem této výjimečné stavby. Zlínský klenot je přístupný formou komentované prohlídky v délce cca 50 minut. 

Dominantou prostoru je věrná maketa letadla Junkers F-13ge odkazující k tragickému úmrtí geniálního podnikatele, který v letounu v roce 1932 havaroval se svým šéfpilotem Jindřichem Broučkem. Výrazným prvkem interiéru je také schodiště ve tvaru písmene Z – Zlín či repliky původních stojacích loučových lamp, jež jsou zároveň jediné světelné médium Památníku. Budova ze skla, betonu a kovu uvnitř skrývá mnoho symbolů a Baťových odkazů, které nikde jinde nenajdete. Tato kulturní památka je unikátní v každé denní době a za každého ročního období – přijďte se sami přesvědčit.

Vstupenky na komentovanou prohlídku lze koupit online na www.pamatnikbata.eu v sekci Vstupenky/Rezervace nebo osobně v Infopointu Památníku (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín) vždy před prohlídkou

Další novinky a aktuality najdete i na Facebooku nebo Instagramu Památníku Tomáše Bati.

 

Dokument o pohnuté historii ostravské ikony - Ostravice-Textilie

OSTRAVAQ: Fiducia připravila další dokument v rámci cyklu Ostravské kulturní stopy, tentokrát věnovaný ostravské architektonické ikoně Ostravici-Textilii a její pohnuté historii. 
Existence domu, který se letos po desetiletí chátrání konečně dočkal rekonstrukce díky novému majiteli, byla ohrožena nejen v době nedávné. Na konci druhé světové války byla stavba zasažena bombou. V padesátých letech 20. století město plánovalo zbořit většinu domů na Smetanově náměstí včetně Ostravice-Textilie a vytvořit velké náměstí s novými domy. V roce 2000 byla Ostravica-Textilia ohrožena nepovolenou rekonstrukcí, která způsobila zřícení stropů. Po roce 2010 plánovala developerská společnost demolici části objektů a postavení hypermarketu. Posledních deset let o záchranu domu intenzivně usilovali památkáři, odborníci a široká veřejnost, vznikla petice na jeho záchranu a řada aktivit, včetně diskusí i demonstrací. Díky novému majiteli se nyní Ostravica-Textilia konečně dočkala opravy a v roce 2024 zde bude otevřeno kulturně-kreativní centrum s kavárnami a restaurací.

Autor článku: 
Spolek Fiducia

O pohnuté historii jedné z perel mezi prvorepublikovými ostravskými obchodními domy, ale i o architektuře meziválečných obchodních domů a budoucnosti Smetanova náměstí hovoří Martin Strakoš a Romana Rosová z Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ostravě, a člen Petičního výboru za záchranu celku zvaného Ostravica-Textilia a zakladatel facebookové stránky Módní dům Ostravica-Textilia Michal Šíma. 

Ve filmu najdete řadu unikátních historických pramenů a také časosběrné záběry z rekonstrukce či letecké záběry.

Dokumenty vznikají díky finanční podpoře Statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ve spolupráci s Ústavem filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a Archivem města Ostravy. 


Snímky z cyklu Ostravské kulturní stopy nabízejí řadu zajímavých skutečností a souvislostí, aktuálních či historických záběrů mapovaných míst i unikátních archivních materiálů. Cyklus má velký ohlas, například díl věnovaný historii a diskusím týkajícím se výstavby Nové Karoliny má, přes svou stopáž 60 minut, několik tisíc zhlédnutí. Všechny již natočené dokumenty můžete zhlédnout zdarma na webu spolku Fiducia https://klubfiducia.cz/…py/, na vzdělávací televizi Slezské univerzity LucernaTV a také na sociálních sítích.

Za tradiční rukodělnou výrobou

PŘÍBOR: Tkadleny a tkalci představí různé podoby současného rukodělného tkalcovství. Ruční tkaní je tradiční metoda výroby látek a oblečení, kde se nitě ručně překřižují, vytvářejí vzory a textury. Tkadlec pracuje s tkalcovským stavem či jinými nástroji, kde přes osnovu přesně prokládá nitě podle vzoru. Tímto způsobem se  vytváří různé druhy látek od jednoduchých pláten po složitější vzory. Ruční tkaní má dlouhou historii a dodává výsledným produktům osobní dotek a unikátnost, individuální styl a design. Pro současné tkadleny a tkalce je tento způsob vytváření látek buď řemeslo, kterému se profesionálně věnují nebo část z nich má ruční tkaní textilií jako svůj koníček a specifické trávení volného času.

27.01.2024
09:00 - 13:00
Autor článku: 
Monika Chromečková

Za tradiční rukodělnou výrobou

Veronika Ficová z tkalcovské dílny Fénix je ze Studénky. Přiveze sebou stolní stav, na kterém tká plédy a šátky.

Veronika Gadulová z Ostravy tká více jak deset let a je známá pod značkou Tkanee. Vyrábí hlavně tkané šátky. Přiveze sebou dva tkalcovské stavy. Jeden dvoulistý na jednoduchou plátnovou vazbu a druhý čtyřlistý, který nabízí další typy složitějších vazeb.

Tkaní na stužkovém rámu a karetkách (stará technika výroby tkaných ozdobných pásků) představí Michaela Křivonožková „tkadlena Michaela“ z Fulneku. Vybrané techniky tkaní si bude možné u ní i vyzkoušet.

Senioři z Domova v Příboře pod vedením Pavly Kavanové a jejích kolegů vyrábějí jednoduché tkané textilie v rámci aktivizace seniorů a pracovní terapie. Prezentovat budou výrobu koberců z textilních proužků tzv. hadřáky a práci na kolíkovém stavu.

Některé výrobky tkadlen a tkalců si budete moci zakoupit.

Po celý den bude hrát Potaš – muzika z Těšínského Slezska

Pořad je vhodný nejen pro dospělé, ale také pro rodiny s dětmi.

Vstupné: 40,-

Zároveň se v tento den uskuteční slavnostní předání ocenění „Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje“ za rok 2023. Zveme Vás na 10. hodinu do refektáře piaristického kláštera v Příboře.

Ocenění předá náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Mgr. et Mgr. Lukáš Curylo, za účasti PhDr. Václava Michaličky, Ph.D. z Centra tradičních technologií Příbor- Muzeum Novojičínska.

sobota 27. ledna 2024; 9:00–13:00

Centrum tradičních technologií Příbor –Muzeum Novojičínska

 

V lednu chystáme v CETRAT Příbor reprízu pořadu "Co se dělo za dlouhých zimních večerů"

PŘÍBOR: Jak mohly opravdu vypadat takové tradiční přástky v 18. století? Na to se pokusíme odpovědět v pořadu o životě "sprostného" lidu, který přesto, že v něm zazní písničky i pohádky, není vhodný pro děti!

30.01.2024
17:00 - 18:30
Autor článku: 
Monika Chromečková /jal

Pohled na lidovou kulturu z historického hlediska vnímanou jako život "sprostného" lidu velkou měrou ovlivnily konstrukty národních buditelů a prvních národopisných pracovníků, ale pravdou je, že se mnohdy jedná o značně zkreslený až idealizovaný obraz.

„V našem pořadu se pokusíme nahlédnout do minulosti, jak asi tak mohly reálně vypadat takové venkovské přástky, které byly typické pro zimní období. Pořad není vhodný pro děti zejména proto, že přástky měly mimo jiné i silný sexuální podtext a lidová mluva byla skutečně jadrná a plná sprostých slov“, uvedl Václav Michalička etnolog a vedoucí Centra tradičních technologií Příbor- pobočka Muzea Novojičínska.

Na pořadu vystoupí: PhDr. Václav Michalička, Ph.D. (etnolog) a Petr Sovják (valašský gajdoš)

Počet míst je omezen, proto si můžete vstupenky zakoupit v předprodeji na pokladně Centra tradičních technologií v Příboře nebo rezervovat emailem muzeumpribor@seznam.cz,  či na telefonu 556 725 191, 605 710 142.

 Vstupné 100,-

Na komponovaný pořad  nelze uplatnit slevu na vstupném a volné vstupenky Muzea Novojičínska

Nová publikace Świadectwo z Żywocic

ČESKÝ TĚŠÍN: Muzeum Těšínska vydalo publikaci Świadectwo z Żywocic. Śląsk Cieszyński w okresie drugiej wojny światowej i okoliczności tragedii żywocickiej, jejímž autorem je historik Mečislav Borák. Jedná se o polský překlad publikace Svědectví ze Životic. Těšínsko za druhé světové války a okolnosti životické tragédie, jejíž druhé, upravené a doplněné vydání vydalo naše muzeum v loňském roce.

Autor článku: 
Lenka Bichlerová

Polský překlad knihy historika Mečislava Boráka (1945–2017), předního znalce politických represí a válečných zločinů moderních středoevropských dějin, přibližuje tragické události, jež se odehrály v malé obci na Těšínsku v ranních hodinách 6. srpna 1944. Autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje v širším kontextu vraždy 36 mužů, spáchané jako odveta za krvavý útok partyzánů na příslušníky gestapa, kteří popíjeli v jednom ze životických hostinců. Publikace je doplněna o množství obrazového materiálu, nechybí mapy, dobové fotografie a reprodukce různých dokumentů. Zařazen byl i medailonek autora, v němž jsou představeny všechny jeho zásadní práce a shrnuta bohatá bibliografie, ve které se snažil zachytit pohnuté osudy lidí postižených válečnými konflikty a ideologií diktatur nacistického Německa a Stalinova Sovětského svazu.

K vydání připravil historik Radim Jež, překlad Irena Prengel Adamczyk. Publikace je již v prodeji v Historické budově Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Muzeu trojmezí v Jablunkově a Archeoparku Chotěbuz-Podobora za 360 Kč. Knihu lze objednat také na našem webu https://www.muzeumct.cz/publikace/853-swiadectwo-z-zywocic.

 

Loutky oslavují: Sedm desetiletí v sedmi divadelních cestách do minulosti!

OSTRAVA: Divadlo loutek Ostrava slaví své 70. narozeniny. Slavnostní večer k jejich oslavám proběhne v pátek 15. prosince. Diváky čeká výstava dosud nepublikovaných fotografií z 50. let, netradiční inscenovaná prohlídka divadla a také křest knihy, která mapuje posledních 10 let divadla.

15.12.2023
Autor článku: 
Lucie Blažek Mičková

V 16:30 začne ve foyer vernisáž výstavy Loutková padesátá!!!. Od 17:00 pak proběhne netradiční Cesta kolem Loutek za 70 minut, během níž se diváci budou moci ponořit do jeho historie. Na sedmi různých místech se přenesou do jiného desetiletí historie. Připraven bude živý jukebox písní, připomenutí slavných inscenací i rekonstrukce a přesun divadla z Masarykova náměstí do současné budovy.

"Nezastírám, že vytvořit koncepci slavnostního večera k sedmdesátému výročí divadla byla pro mě – úplného nováčka, který do divadla nastoupil teprve před měsícem – docela výzva. Naštěstí jsem se však měl o koho a oč opřít. V archivu divadla a v paměti jeho současných i bývalých zaměstnanců se totiž ukrývá nejeden poklad. Takže to, co na začátku vypadalo jako nesplnitelný úkol, se postupně začalo přetavovat v nevšední tvůrčí zkušenost a svérázný způsob, jak se s divadlem seznámit. Velice doufám, že si mé pomalu se rozkoukávající oči všimly i nějakých detailů, které navyklé oči už nevidí," hodnotí přípravy slavnostního večera nový umělecký šéf divadla Jakub Maksymov.

Na závěr večera proběhne křest knihy, která mapuje posledních deset let DLO. Na obsáhlý almanach, který Divadlo loutek vydalo ke svému 60. výročí, navazuje zmapováním posledního desetiletí divadelní kritička a kulturní publicistka Pavla Bergmannová v publikaci Divadlo loutek v letech 2013–2023. Graficky knihu zpracoval výtvarník Tomáš Volkmer.

Historie a současnost

Divadlo loutek Ostrava vzniklo jako Krajské divadlo loutek a poprvé se ostravskému publiku představilo s inscenací Děda Mráz 12. 12. 1953. Do roku 1999 sídlilo na Masarykově náměstí. V roce 1999 se přestěhovalo do nové budovy na Černé louce, k níž v roce 2011 přibyla přístavba s alternativní scénou, amfiteátrem a galerií loutek s cukrárnou. Díky alternativní scéně se mohly začít realizovat i umělecko-vzdělávací programy a komornější inscenace. Venkovní amfiteátr je zase hlavní scénou již tradiční prázdninové akce s názvem Pimprléto. Každé dva roky probíhá mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse, příští ročník proběhne v říjnu 2025. Za dobu své existence mělo v divadle premiéru bezmála 300 inscenací a vystřídalo se v něm přes 100 herců.

Po více než 30 letech divadlo letos v červenci opustila dosavadní ředitelka Jarmila Hájková a ve funkci ji nahradila Alena Punčochářová. "Rádi bychom dělali kvalitní divadlo pro děti a mládež od batolecího věku až po maturanty. Naším cílem je uvádět jak klasické tituly, tak také dramatizace současné dětské literatury, nebo autorské projekty týkající se aktuálních témat. Budeme si pohrávat s formou inscenací a naši diváci se mohou v budoucnu těšit na interaktivní loutková představení, pohybové a hudební inscenace či site-specific pro náctileté," nastiňuje svou vizi ředitelka divadla Alena Punčochářová.

www.divadloloutek.cz

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Moravskoslezský kraj