Komiks z karantény
ÚSTÍ NAD LABEM: Osobitou formu komiksu zvolil pro své „Paměti z karantény“ pětaosmdesátiletý ústecký výtvarník Zdeněk Urban. Ve 22 kresbách představil své dětské vzpomínky na válečná léta. Dnes je zveřejňuje Muzeum města Ústí nad Labem na svých facebookových a webových stránkách jako už pátý díl seriálu, který vznikl výzvou seniorům, aby v koronavirem vynucené izolaci začali psát vzpomínky.
Trhání třešní, hru na Indiány, lovení raků, ale také pochody smrti, nálety a nacistické parády, to jsou náměty komiksových kreseb. Ke každé přísluší drobný vysvětlující text. „Válka pro nás děti nebyla tak hrozná. Nebylo sice moc, co jíst, všechno bylo na lístky a bylo toho málo, takže jsme byli stále hladoví. Ale myslím si, že jsme měli, my kluci, víc volnosti než dnešní děti. Auta na silnicích nebyla – sebrali je Němci. Po zlodějích ani vidu ani slechu,“ charakterizuje zážitky z dramatické doby autor v doprovodném textu. V něm se také zmiňuje, že jeho otce důstojníka československé armády hned po okupaci nacisté zatkli a vrátil se domů až po osvobození s americkou armádou. Věnuje tomu ale jen jednu větu. Jeho text je vůbec nejkratší z šestnácti příběhů, které dosud do muzea v rámci výzvy dorazily. „Nemám žádný literární talent, tak jsem naše příběhy nakreslil,“ poznamenal. Ke komiksu přidal ještě kresbu, která vizualizuje jeho výtvarnou představu o koronaviru.
Autoři pamětí z karantény se nevěnují jen tématu války, dorazily i zážitky z osmašedesátého, z poválečného odsunu, nebo naopak z osídlování pohraničí i mikropříběhy z běžných dnů. „Mile nás zaskočil ten velký ohlas. Podle nich přináší psaní vzpomínek povzbudivou náplň do momentálně omezených životů jak autorům, tak i tisícům čtenářů, kteří sledují seriál na internetu. A to byl náš cíl,“ podotkl koordinátor projektu historik Martin Krsek. Svými texty přispěli i odsunutí sudetští Němci. Chodí také příběhy z jiných regionů republiky, ty pak muzejníci odesílají regionálně příslušným kolegům. „Naposledy to bylo do muzea v Hořicích, kde už se s autorem domlouvají na vydání vzpomínek v jejich časopise,“ dodal ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818