Kašparovo pidluke
CHOMUTOV: České loutkářství v roce 2016 usiluje o zápis do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). Kořeny tohoto umění u nás sahají až do 18. století, kdy začali naší zemí putovat čeští kočovní loutkáři, kteří hráli především pro dospělé. Koncem 19. století se vývoj českého lidového loutkářství uzavřel, přestože lidoví loutkáři působili na našem území ještě do poloviny 50. let století následujícího.
Loutky a loutková divadla 1850 - 1950 ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových
Do konce první světové války následně převzali iniciativu vývoje čeští ochotničtí loutkáři, kteří se snažili odlišit od inscenačního stylu lidového loutkářství. Jejich etapu nazýváme obdobím renesance českého loutkářství. Na sklonku 19. století se tak loutkové divadlo přestěhovalo z návsí, náměstí a hostinců i do zámeckých salonů či měšťanských pokojů.
Byli to především výtvarníci, kteří si sami zhotovovali domácí loutková divadla, na nichž hráli pro své rodiny či přátele. Typickým příkladem bylo divadélko rodiny Mánesů. Od poloviny 19. století vlastnila loutkové divadlo již celá řada měšťanských rodin. Mnohá z těchto domácích divadélek se později stala základem veřejných ochotnických loutkových scén.
Výstava KAŠPAROVO PIDLUKE - Loutky a loutková divadla 1850 - 1950 ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových probíhá v Oblastním muzeu v Chomutově od 2. 7. a potrvá do 28. 8. 2016.
Připojené soubory
kasparovopidlukechomutov.doc (37 KB)
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818