Jsme zpět
PRAHA: Téměř na den přesně rok od původně plánované premiéry, kterou znemožnila koronavirová pandemie, odehraje Masopust hru Nedorozumění francouzského dramatika Alberta Camuse. První letošní uvedení inscenace, kterou režíruje Miloslav König, se uskuteční 19. 9. 2021 v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí. Zároveň s tím připravuje Masopust ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví scénické čtení v prostorách Letohrádku Hvězda. Text Slovům každý rozumí, o životě Bohumily Grögerové, nastudují pod vedením Ivany Uhlířové tři herečky. Následně Masopust naváže zkoušením nové inscenace – kompilací textů Jeana Geneta.
„Camusovo Nedorozumění jsem se rozhodl inscenovat, protože je to ostré, řekněme extrémní, existenciální sonda do vztahů mezi blízkými lidmi. A vyskytuje se zde pro mě nejzásadnější a rozporuplné téma - seberozpoznání. Dát se poznat druhému, pokud ovšem vůbec znám sám sebe, anebo se druhému nebát ukázat tak, jak se sám neznám. Téma upřímnosti a určitě i času, propletené vykroucenou rodinnou konstelací,” vysvětlil před rokem Miloslav König, umělecký šéf Masopustu, svou motivaci k inscenování právě toho textu. A ta i po roční odmlce stále trvá. V rolích matky a dcery provozující rodinný penzion se představení Magdaléna Sidonová a Kateřina Císařová, přijíždějícího hosta ztvární Vojtěch Vondráček, jeho manželku Barbora Bočková. Jako sluha se představí Ivan Voříšek.
U příležitosti výstavy Setiny, věnované životu a dílu Bohumily Grögerové, nazkouší v prostorách Letohrádku Hvězda Ivana Uhlířová scénické čtení Slovům každý rozumí. Autorka Lenka Jungmannová text strukturovala jako výpověď 3 ženských hlasů, které ztvární Taťjana Medvecká, Magdaléna Borová a Marie-Luisa Purkrábková, prolínající rovinu životního příběhu Bohumily Grögerové a postavení ženy-spisovatelky ve 20. století. Premiérové uvedení se uskuteční 25. 9., další plánované pak 30. 10. 2021. Inscenace vzniká ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví.
V průběhu října začne Masopust zkoušet další premiéru této sezóny – kompilaci děl Jeane Geneta příznačně nazvanou Ženet. Hra měla být stejně jako Nedorozumění na repertoáru Masopustu už vloni, ze zřejmých důvodů se ale uskutečnit nemohla. Režie se zhostí Miloslav König, jenž svou zkušeností s dílem Jeana Geneta naváže na oceňovaný Deník zloděje. Kostýmy pro tři mužské představitele Tomáše Petříka, Kryštofa Bartoše a Petra Uhlíka vytvoří Kateřina Štefková.
„Souhrou času a okolností tu máme dva francouzské autory - Alberta Camuse a Jeana Geneta. Vnějším pojítkem je tedy francouzský literární pramen, vnitřní souvislost tvoří právě téma matky a vztahů v rodině. Nedorozumění popisuje k absurditě dovedený rodinný systém, který ústí ve zločin a zánik. Ve scénické koláži z Genetových textů je matka absentující a postrádaná do té míry, že opět vzniká vír destrukce nebo sebedestrukce,“ dodává k dramaturgickému plánu nadcházející sezóny Tereza Marečková. Více informací o připravovaných inscenacích na https://maso-pust.cz/.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818