HERZAN: Stavitelský rod z Třebíče
TŘEBÍČ: Národní Památkový ústav, Muzeum Vysočiny Třebíč a Městské kulturní středisko Třebíč zvou na výstavu do konírny zámku Třebíč, která přibližuje dvousetletou tradici třebíčského rodu Herzánů.
Výstava představuje výsledky bezmála pětiletého výzkumu, který od roku 2013 plošně mapoval moderní architekturu Třebíče. Poslední dva roky výzkumu byly zaměřené na vyhodnocování získaných dat. Při bližším zkoumání získaných dat se ukázalo, že rod Herzánů zásadním způsobem formoval obraz Třebíče. Výstava s názvem Herzan: stavitelský rod z Třebíče, na které spolupracoval i žijící příslušník rodu, architekt Lubor Herzán, bude slavnostně zahájena 24. ledna 2019 v 17 hodin v konírně zámku Třebíč. K vidění bude až do 31. března 2019.
„Herzáni vždy reflektovali současné trendy a uchovávali si neotřelý pohled na využití tendenčních stylů, které aplikovali citlivě v kontextu s místem, historií a tradicí. Těší mě, že díky výzkumu Národního památkového ústavu se podařilo znovuobjevit tento stavitelský rod, který napříč generacemi naplňoval sen o moderním stavebním podniku a významně ovlivnil architektonický ráz Třebíče,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Na počátku zrodu úspěšné stavební firmy stálo kvalitní řemeslo. Herzánové začínali jako tesaři, postupně se etablovali jako stavitelé a po znárodnění si našli cestu jako architekti. Angažovali se ve veřejných spolcích, představitelé posledních generací se věnovali mládeži a jejímu formování prostřednictvím sokolnických aktivit a táborničení. Právě dřevěné předměty k táborákovým aktivitám, které zpracovával ve volném čase architekt Jiří Herzán, budou rovněž součástí výstavy.
K výstavě vychází neprodejný kritický katalog.
Kritický katalog vznikal jako komplexní dílo, které formou kapitol věnovaných jednotlivým členům rodu popisuje jednu linii stavitelského rodu Herzánů. Katalog uzavírá kapitola o Luboru Herzánovi, který nemalou měrou pomohl s jeho realizací a zasloužil se o rozklíčování existující části archivu firmy Herzán. Alespoň částečným zrcadlem informací o Herzánech, které jsou v katalogu obsaženy, je výstava. V chronologickém sledu představuje zásadní stavby realizované Herzány a poukazuje na významné souvislosti. Důležitou inspirací při tvorbě konceptu a zadání instalace výstavy byla volnočasová tvorba Jiřího Herzána, který zpracovával dřevo do výtvarných předmětů a do předmětů určených k táborákovým aktivitám. K výstavě jsou připraveny edukační aktivity pro školáky a přednášky Lubora Herzána. Symbolem výstavy se stala statická konstrukce COLridor II, která demonstruje snažení rodu Herzánů – tesařské, stavitelské a architektonické ambice.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818